Energetika pro příští dekády? Zdaleka ne tak zelená

Energy Outlook vycházející ve veřejně přístupné podobě od roku 2011, navazuje na tradiční ročenku Statistical Review of World Energy, vydávanou BP od roku 1956. Poslední vydání s predikcí do roku 2040 konstatuje, že i v budoucnu zůstane role jádra významná, a pokud bychom skutečně chtěli prosadit ambiciózní cíle na snižování emisí a zlepšení klimatu, pak bude jeho přínos o to důležitější.

Svět bude potřebovat více energie
V příštích dvaceti letech stoupne celosvětová spotřeba energie o třetinu. Většina tohoto nárůstu bude realizována ve formě elektřiny a zemního plynu. Osm z deseti lidí na planetě přitom dnes spotřebovává méně než 100 GJ energie na osobu. Při současném tempu změn klesne tento podíl během příštích let zhruba na šest lidí z deseti. Více než polovina globální populace tedy nebude ani za dvě desetiletí dosahovat současného evropského průměru spotřeby energie (120 GJ/osobu).

Nic nenasvědčuje tomu, že by tažení obnovitelných zdrojů a zemního plynu mělo v nejbližší době zpomalit. Na vrub těchto dvou zdrojů má jít pokrytí 85 % celkového očekávaného nárůstu spotřeby. Podíl obnovitelných zdrojů na zajištění energie v celosvětovém měřítku má vzrůst na téměř 30 %, zatímco v roce 2010 činil jen kolem 3 %.
Také podíl jaderné energie v příštích letech poroste v průměru o 1,1 % ročně, což odpovídá tempu posledních let. Do roku 2040 v základním scénáři stoupne výroba v jaderných elektrárnách na 3400 TWh (z dnešních 2506 TWh). Podíl na celkové výrobě ale kvůli ohromnému nárůstu zdrojů bude spíše menší. Zatímco jaderná výroba v zemích OECD má v příštích letech klesat, v Číně, Indii a v dalších asijských zemích ji naopak čeká výrazný růst.

Fosilní paliva ještě nezmizí ze scény
I přes světový boj proti emisím skleníkových plynů se v nejbližší době nedočkáme výraznějšího snížení spotřeby ropy či uhlí. Poptávka po ropě zřejmě ještě minimálně 10 let poroste, než začne stagnovat. Uhlí i navzdory tlaku na jeho opuštění poklesne  v příštích letech jen na úroveň spotřeby z roku 2010. Uvolněné místo po zemích OECD a brzy i Číny totiž zaplní Indie a další rychle rostoucí asijské země (Filipíny, Indonésie, Vietnam) s rostoucími požadavky na výrobu energie.
Studie BP nehýří optimismem ani pokud jde o proklamované snižování emisí CO2. V základním scénáři, který vychází ze současných politik a plánů, emise do roku 2040 globálně oproti dnešku naopak stoupnou o 7 %. Odborníci přitom varují, že již hranice 2 % může být pro planetu spouštěčem nedozírných škod a nevratných změn. Energy Outlook proto nabízí alternativní scénář s názvem „Rychlý přechod“, jehož výsledkem by mělo být snížení emisí o 45 % proti dnešnímu stavu. Ovšem tato varianta počítá s tím, že jaderná energie, od níž se nyní politici snaží v rámci módních environmentalistických trendů ustupovat, by hrála mnohem důležitější roli – její výroba by měla stoupnout na ca 4300 TWh.

Radek Svoboda