Izrael založí na Měsíci knihovnu
Na počátku bylo slovo... začíná Bible zvaná Genesis. A právě první slovo celé „knihy knih“ - Berešit (hebrejské označení pro počátek) - dalo pojmenování izraelské sondě.
Sondu vyvinulo sdružení izraelských inženýrů původně v rámci soutěže Googlu nazvané Lunar X Prize o dopravu vlastní robotické sondy na Měsíc. Sonda odstartovala až po oficiálním ukončení soutěže, která neměla vítěze, neboť podmínky se v daném časovém limitu nepodařilo splnit žádnému z účastníků. Ke svému cíli se ale vydala i bez naděje na finanční odměnu ze soutěže. Byla vynesena raketou Falcon jako doplňkový náklad pro jiného klienta. Berešit je vybavena mj. zařízením pro měření magnetického pole Měsíce (s nímž začne ještě před přistáním) a zrcadlovým systémem, který odrazí laserový paprsek zpět do místa původu, což umožní přesně lokalizovat Berešit na povrchu bez nutnosti kontaktovat Zemi. Zdrojem paprsku bude lunární družice Lunar Reconnaissance Orbiter, kterou na oběžnou dráhu kolem Měsíce vyslala NASA.
Po plánovaném přistání dne 11. dubna na severní měsíční polokouli, v místě Mare Serenitatis, které vykazuje magnetické anomálie, by měla sonda fungovat dva až tři dny, než její systémy zničí sluneční žár nebo mrazivá lunární noc. Není totiž vybavena termální ochranou.
Po ukončení aktivní činnosti zůstane v sondě unikátní „knihovna“ - archiv o velikosti DVD tvořený 25 pláty poniklovaného filmu (každý o tloušťce 40 µm) se 30 mil. stránek o historii lidstva a civilizace. První čtyři vrstvy disku obsahují přes 60 tis. analogových snímků dokumentů, fotografií, knih a ilustrací. Dalších 21 vrstev (celkem 200 GB) tvoří informace, obrázky, audio i videozáznamy, software a také kompletní kopie Wikipedie v angličtině. Součástí je i datová sada PanLex (lingvistický klíč k 5 tisícovkám jazyků), které připravila americká nezisková organizace Arch Mission Foundation.
Pokud vše půjde podle plánu, a sondě se podaří po několikanásobném obletu naší planety s pomocí vlastních motorů úspěšně přistát na Měsíci, stal by se Izrael čtvrtou zemí (po Rusku, USA a Číně), které se to podařilo. Pak bude sonda Berešit nejmenším zařízením, které přistálo na Měsíci, a navíc by se stala i nejlevnějším projektem svého druhu. Projekt byl financován zejména soukromými dárci, ale částečně na něj přispěla i státní firma Israel Aerospace Industries. Celkově přišel na 100 mil. dolarů (téměř 2,3 mld. Kč).
Petr Přibyl
435
.gif)
