Rodinné kombi Fiat Tipo

Když v roce 1988 automobilka představila první generaci modelu Tipo, šlo o velmi zajímavý hatchback nižší střední třídy, který hned v příštím roce získal titul Evropské auto roku. V současné nabídce jsou k dispozici karosářské varianty kombi, hatchback i sedan.
Na týdenní test jsme měli k dispozici Tipo ve variantě kombi v nejvyšším výbavovém stupni S-Desing ve sportovním vzhledu. Při délce 4571 mm a šířce 1542 mm nabízí zavazadlový prostor o objemu 550 l. Sice jde o průměr v nabídce kombíků, ale je dostatečně velký pro naložení věcí na rodinnou dovolenou. Navíc má nízko položenou nakládací hranu, velké boční kapsy a skrytý prostor pod podlahou. Jsem rád, že výrobce umožňuje (sice za příplatek) objednat si rezervní kolo. Osobně bych se bez „rezervy" na delší cestu nevydával. A pokud jedete jen ve dvojici, dá se sklopením zadních dělených opěradel zvětšit zavazadelník na rovnou plochu bez schodu.

Design
Venkovní design v italském stylu se mi líbil, dokonce musím říct, že mě přitahoval. Velmi pěkně jsou zapuštěny přední světlomety do masky chladiče a celkově vypadá robustně. Jemné linky naznačují dynamiku. O to víc jsem byl zvědav na provedení interiéru. Ten mě trošku zklamal svým provedením a menším dotykovým displejem (7") uprostřed palubovky, ale brzy jsem si na něj zvykl. Naopak se mi líbila přehledná kaplička s přístroji před řidičem a volant s robustnějším věncem. Kromě utopených spínačů pro vyhřívání předních sedadel v přihrádce před řadicí pákou jsou všechny ovladače snadno a intuitivně rozloženy v pěkném dosahu řidiče. Vyzdvihl bych přehlednost ovládání klimatizace a také velký vnitřní prostor.
Přední sedačky jsou příjemně tuhé s dobrým bočním vedením. Ocenil jsem jejich pohodlí i ergonomii při delší jízdě do Lipska. Řidič i spolujezdec mají dostatek místa v oblasti kolen i nad hlavou. Na zadní pozici si sednu za sebe bez problému a mám ještě hodně místa nad hlavou (při mé výšce 174 cm) a také před koleny. S kolegy jsem zkoušel zadní lavici a tři dospělé osoby se vejdou bez problémů, dokonce jeden v výškou 196 cm se jen lehce dotýkal stropu.   

Pod kapotou
Z nabídky zážehových a vznětových motorů jsme měli pod kapotou nejsilnější vznětovou jednotku 1,6 MultiJet DDCT o výkonu 88 kW při 3750 ot./min a nejvyšším točivým momentem 320 Nm při 1750 ot./min. Motor byl propojen s 6stupňovou automatickou převodovkou DDCT. Ze čtyř výbavových stupňů (Pop, Plus, Lounge a S-Design) jsme měli v testovaném voze poslední jmenovaný, který kromě základní výbavy nižších stupňů zahrnoval např. detaily s lesklou černou úpravou, 18" litá kola nebo pastelový šedý lak. Jinak je základní i příplatková výbava velmi bohatá.
Tipo je stavěné na klidnou komfortní jízdu, čemuž odpovídá i výkon 88 kW. Pokud od něj nebudete čekat vrcholové výkony, je jízda s ním velmi příjemná. Při stabilní rychlosti je motor v kabině téměř neslyšný, v případě prudkých akcelerací a vytáčení je pak projev o dost hlasitější. Dvospojková automatická převodovka při hladké jízdě řadí rychle a bez cukání, při prudší akceleraci vytáčí otáčky, než přeřadí na další stupeň. Podvozek je naladěn velmi komfortně, dokáže příjemně pohltit běžné nerovnosti a díky tlumičům pérování s proměnlivou charakteristikou bezvadně snižuje naklánění karoserie při prudším projíždění zatáček. Vůz má navíc při svých rozměrech průměr otáčení méně než 11 m.
I když jsme zrovna neabsolvovali klidnou jízdu, spotřeba nás nadchla. Po týdenním testu v kombinovaném provozu a najetím 744 km se ukazatel zastavil na průměrné hodnotě 6,3 l na 100 km.

Publikováno: 30. 4. 2019 | Počet zobrazení: 2062 432