Mechathon jinýma očima

Jak jste se dostal k soutěži?
K Mechathonu jsem se dostal už v minulém ročníku, kdy mě oslovili kolegové o spolupráci. Tato akce má za cíl přitáhnout lidi k technice a také dostat více do povědomí značku Bosch. Myslím si, že přivést studenty k technickým oborům, by se mělo začít dříve, už na základních a středních školách. Potřebujeme, aby se lidé na techniku hlásili.
Na této soutěži je skvělé, že se v ní prolínají různé věci. Já například programuji výrobní stroje, ale klasické programování je trochu nudné, zatímco tady vzniká něco, co se hýbe, je potřeba udělat mechanickou konstrukci, a na konci je nějaký výsledek, který je vidět. Proto budu rád, když se s některými z účastníků Mechathonu, až dostudují, setkám v práci.

Mechathon je svým pojetím drsná záležitost a jede se i přes noc. Není to pro mladé lidi velká zátěž?
Podle mě ne. Je to spíš dobrá průprava do praxe. Týmy si mezi sebou vyměňují zkušenosti, a tak se může stát, že zjistí, že se vydali ne úplně správným směrem a že cest k požadovanému výsledku může být více. I nás mentory překvapilo, jak se k zadáním jednotlivé týmy postavily, a jak by který úkol šel řešit.

Kolik práce jste měli jako mentoři?
Soutěžící chodili za všemi. Někteří z nich ještě neměli zkušenosti se stavebnicí, která je základem stavby robota, a neznali všechna technická řešení, třeba jak nakládat objekty ve skladu. Myslím, že právě tam jsem zužitkoval zkušenosti z kroužku, resp. ze soutěží, na které s ním jezdíme. Ty ale fungují trochu jinak. Zadání dostaneme předem, takže víme jak bude vypadat úloha. Někdy dostaneme i herní plán a studenti na tom mohou začít pracovat dopředu. Na Mechathonu ale nikdo z týmu dopředu nic nevěděl, vše se oznámilo až na začátku akce. Navíc ne vždy jsou v týmu jen ti, které baví programování, ti zase dělají úžasné mechanické věci.

Byly mezi soutěžícími velké rozdíly?
Startovní rozdíly vznikly spíše kvůli tomu, že každý tým začal trochu jinak. Proto jsme zpočátku měli trochu i obavu, jestli jsme zadání nepřehnali, a zda není moc náročné. Ale ukázalo se, že přestože během prvního dne nebylo moc věcí hotových, když jsme přišli druhý den ráno, byl vidět ohromný posun. Některé díly si studenti museli sami vyráběli na 3D tiskárně, které tak jely celou noc.

Soutěžící nebyli jen z Česka, ale i ze Slovenska nebo z Ukrajiny...
Ano, svým způsobem je to mezinárodní akce, ale s domáckou atmosférou. Schválně jsme akci pořádali pro menší počet účastníků, abychom zachovali domácí otevřenou atmosféru a prostředí, kde se studenti mohou aktivně ptát mentorů nebo se radit mezi sebou. Tohle vlastně funguje obdobně, jako se řeší i reálné projekty, v menší partě. Trochu se provokují, trochu opisují, je to reálný život jako ve vývojářském středisku.

Publikováno: 29. 5. 2019 | Počet zobrazení: 2172 333