Místo uhlí atom a obnovitelné zdroje

Cestou do budoucna je kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Na dubnové konferenci o solární energii a akumulaci v ČR to uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Také jeho vládní kolega, nový ministr průmyslu Karel Havlíček potvrdil, že pilířem české energetiky budou dominantní jaderné zdroje, s nimiž počítá jako se stěžejním prvkem doplněným OZE připravovaná státní energetická koncepce ČR. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu je kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů pro Česko vzhledem k jeho možnostem a přírodním podmínkám jediná možná cesta, jak splnit požadované cíle EU v energetice, zahrnující mj. dramatické snižování emisí CO2.
Na loňské výrobě elektřiny v ČR, která činila 88 TWh (což znamená meziroční nárůst o 1,1 TWh), se podle předběžných dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) největším podílem zasloužily uhelné elektrárny – dodaly 45,1 TWh (meziroční pokles o 0,8 %), jaderné zdroje s 29,9 TWh (5,6% meziroční nárůst) a 2,3 TWh činil podíl fotovoltaiky (o 6,6 % více oproti předcházejícímu období). Také pro nadcházející roky počítá energetický výhled s obdobnou výrobou ca 90 TWh ročně, přičemž spotřeba elektřiny by měla narůstat. K zásadní změně však dojde ve struktuře energetického mixu, kdy dnes dominantní uhelné elektrárny podle nejreálnějšího scénáře v současnosti platné Státní energetické koncepce v ČR nahradí na klíčové pozici jaderné, z nichž má po roce 2025 pocházet nejvíce elektřiny. V roce 2040 má polovinu tuzemské výroby elektřiny pokrýt jaderná energetika. Druhý zpracovaný scénář, který počítá s větším využitím plynových elektráren, není s přihlédnutím k doplňujícímu analytickému materiálu doporučován.
Mění se i vládní přístup k fotovoltaice. Podle údajů od distributorů bylo loni připojeno do sítě 2200 nových solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 11 MW, což představuje téměř dvojnásobný nárůst proti roku 2017. Podle dat ERÚ byly ke konci loňského roku v ČR instalovány fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu asi 2050 MW. Ze studie, kterou pro asociaci loni zpracovala společnost EGÚ Brno vyplývá, že ČR by mohla do roku 2030 mít solární elektrárny o celkovém výkonu nejméně 3,5 GW (3500 MW). Na rozdíl od dosavadní praxe však už MPO upouští od jejich masivního subvencování. Jak uvedl náměstek pro energetiku René Neděla, ministerstvo v připravované legislativě nepočítá s velkými solárními zdroji a nezařadilo je do připravovaných energetických aukcí, v nichž mají po roce 2021 soutěžit výrobci energií z OZE o výši provozní podpory.

Petr Sedlický

Publikováno: 20. 6. 2019 | Počet zobrazení: 1162 263