Získají firmy vzdělané pracovníky?
S rozvojem ekonomiky úzce souvisí i kvalitní příprava pracovníků. V této oblasti na tom ČR bohužel není příliš dobře. Kvalita českého vzdělávání vychází z evropských srovnání jako podprůměrná.
Podle mezinárodních srovnání ze zemí EU vydává ČR na kvalitu vzdělávání čtvrtý nejmenší podíl z rozpočtu. Prestižní srovnání PISA (Programme for International Student Assessment) ji podle vědecké a matematické gramotnosti hodnotí jako devátou nejnižší a Světové ekonomické fórum (WEF) jako desátou. Podle projektu Evropa v datech se ale českému školství v poměru k výdajům státu daří držet blízko evropskému kvalitativnímu průměru.
V evropském žebříčku (horší) průměr
Podprůměrné hodnocení českého vzdělávacího systému lze přičítat nízkým investicím z veřejného rozpočtu, ze kterého ČR na školství vynakládala čtvrtý nejnižší podíl ze všech evropských států (3,8 %). Nicméně vzdělávací systém je považován za kvalitnější než v některých zemích, které do školství vydávají ze svého rozpočtu větší podíl. Třeba Lotyšsko a Island, vůči kterým si ČR i přes nižší investice do školství vede lépe. A to jak podle výsledků šetření PISA o úrovni vědecké a matematické gramotnosti, tak i podle srovnání kvality vzdělávání od WEF, které pravidelně sestavují vedoucí představitelé nejdůležitějších světových firem. Například Lotyšsko s investicemi ve výši 5,33 % rozpočtu má skóre vědecké gramotnosti PISA 490 bodů a matematické 482 bodů. Z mezinárodních srovnání vychází jednoznačně nejlépe Finsko, které figuruje výborně jak ve srovnávacích testech, tak i v hodnocení manažerů firem z celého světa.
Český vzdělávací systém je naproti tomu pouze podprůměrný. Ve vědecké gramotnosti dosahuje 493 bodů, v matematické 492 bodů. „Evropský průměr je přitom v obou ohledech 496 bodů,“ uvádí Jan Krupička z analytického projektu Evropa v datech. Podle hodnocení WEF kvalita českého vzdělávacího systému dosahuje 3,783 bodů ze sedmi a umisťuje se tak na 10. nejnižší příčce. Evropský průměr přitom činí 4,782 bodů.
S firmami musí spolupracovat hlavně univerzity
Důležitou součástí kvalitního vzdělávání nejsou jen investice státu, ale i spolupráce akademického a soukromého sektoru a propojení s praxí. „Kurzy inspirované poznatky z firem dokážou studentům lépe přiblížit znalosti a dovednosti, které budou po dokončení studia potřebovat v praxi,“ uvádí Michal Stachník, generální ředitel Cisco ČR, která v posledních letech eviduje stoupající zájem škol o účast ve vzdělávacím programu Cisco Networking Academy.
Ve spolupráci škol s firmami však ČR za sousedními zeměmi stále zaostává a propojení teorie s praxí, tzv. duální vzdělávání, je dramaticky malé. Zatímco u nás se zapojuje do spolupráce se školami při výuce praktických oborů jen čtvrtina firem, na Slovensku je to třetina (33 %), v Rakousku 44,5 % a v Německu to je dokonce 63 %.
Podle odborníků by se spolupráce mezi školami a firmami měla zlepšit hlavně v oblasti průmyslu a techniky v rámci univerzitního vzdělávání. „Technické vysoké školy musí nutně spolupracovat s průmyslem. Je pochopitelné, že korporace budou tlačit na efektivitu a pro udržení suverenity univerzit je samozřejmě nutné, aby jejich zástupci byli dostatečně motivováni k tomu, aby hleděli na veřejný zájem. A to právě souvisí s investicemi do vzdělávání,” konstatuje Bob Kartous z Informačního centra o vzdělávání EDUin, podle kterého se zatím státu nepodařilo přijít s vhodnou podporou této spolupráce.
Roman Macháček
310
.gif)
