Malé reaktory RITM-200 získávají první reference
V květnu 2019 došlo ke dvěma událostem, které přinesou reference malému reaktoru RITM-200 – zavážení paliva do reaktorů ledoborce Arktika a spuštění ledoborce Ural na vodu.
Jaderné ledoborce jsou stálicí ruského Dálného severu, ale současná plavidla již postupně dosluhují, i když jim je díky dobrému technickému stavu prodlužován provoz. Většina jaderných ledoborců z 80. let min. stol. již byla vyřazena z provozu a ruské korporaci Rosatom tak zůstávají jen čtyři lodě. Tajmyr a Vajgač určené pro mělké zálivy a sibiřské veletoky a Jamal a 50 let Pobědy pro prolamování cesty v ledu na otevřeném moři. První z těchto lodí, která ukončí provoz, bude podle plánů v roce 2023 ledoborec Vajgač a o dva roky později jej bude následovat i Tajmyr.
Nová generace ledoborců
Proto byla zahájena výstavba tří nových ledoborců třídy LK-60, které nejen nahradí současnou oporu obchodních lodí v arktických mořích, ale významně rozvinou a zjednoduší přepravu nákladů. Oproti současným lodím budou mít vyšší výkon. Ledoborce Tajmyr a Vajgač mají na lodních šroubech výkon 36 MW, Jamal a 50 let Pobědy 54 MW. Ledoborce nové třídy budou dosahovat výkonu až 60 MW, což jim umožní prolamovat až třímetrovou vrstvu ledu.
Zásadnější změnou je dvojitý ponor, díky kterému budou moci operovat jak v mělkých oblastech, tak využít svého plného potenciálu na otevřeném moři. Pomocí balastních nádrží jej budou moci měnit mezi 8,5 a 10,5 metry.
Nová generace ledoborců již není ničím vzdáleným, protože první z nich, Arktika, má být předán zákazníkovi v roce 2020. Sibir byl spuštěn na vodu v září 2017 a nyní v něm probíhá montáž turbosoustrojí, které bude dodávat elektřinu celé lodi včetně pohonných elektromotorů. Jako poslední začala stavba Uralu, který byl 25. května 2019 spuštěn na vodu.
Malé reaktory RITM
Vyšší výkon dává novým ledoborcům dvojice reaktorů RITM-200, což je nejmodernější typ ruských námořních reaktorů. Každý z nich má tepelný výkon 175 MWt a elektrický 50 MWe. Oproti svým předchůdcům mají kompaktnější konstrukci, vyšší účinnost a ekonomičtější provoz.
Tyto reaktory nejsou určeny jen pro námořní použití, Rosatom počítá i s jejich suchozemskými aplikacemi. Plány dostávají konkrétní podobu, protože ředitel Rosatom Overseas (součást Rosatomu) Jevgenij Pakermanov letos v květnu oznámil, že do konce letošního roku má být vybrána lokalita pro demonstrační blok, který má zahájit provoz v letech 2026–2027.
Provoz reaktorů na ledoborcích je značně odlišný od provozu jaderné elektrárny. Většina rozdílů mezi provozem námořního reaktoru, zejména na palubě ledoborců, a suchozemského však dává reference z mnohem náročnějšího provozu. Výkon reaktoru na ledoborci se totiž musí často rychle měnit, protože velmi silný led loď proráží tak, že opakovaně couvá a najíždí na něj větší rychlostí. Režimy energetické sítě jsou výrazně šetrnější a denní změny výkonu i v malé přenosové soustavě budou mnohem pomalejší. Navíc se trupem ledoborce při lámání ledu šíří vibrace, takže přeneseně můžeme říci, že reaktory jsou provozovány při neustálých malých zemětřeseních.
Získané zkušenosti se ještě rozšíří, protože letos v srpnu má být podepsána smlouva na stavbu dalších dvou ledoborců třídy LK-60. Navíc má v budoucnu přijít i výkonnější verze RITM-400, kterou bude používat ledoborec Leader třídy LK-100, nejvýkonnější ledoborec světa. Vysoký výkon bude mít proto, aby mohl zajistit celoroční provoz po celé Severní mořské cestě, tedy i v místech, kde si stávající plavidla s ledem v zimě neporadí. Tyto události nám umožňují sledovat nástup nové technologie malých tlakovodních reaktorů.
Vladislav Větrovec
274
.gif)
