Příprava na velký návrat
Na červenec připadá právě půl století od doby, kdy Neil Armstrong otisknul svou slavnou šlépěj do měsíčního prachu a člověk poprvé vstoupil na Měsíc. V příštích letech se tam chce lidstvo zase vrátit.
Souboj o Měsíc začal nedlouho po skončení 2. světové války. První úspěchy si na své konto mohl připsat SSSR, který vyslal družice Luna, jež pořídily snímky Měsíce a jeho povrchu. Luna 2 na něj dopadla 13. září 1959 jako první člověkem vyrobené těleso. Série sovětských nepilotovaných vesmírných misí, která byla zaměřena (1959 až 1976) na dosažení a prozkoumání Měsíce, umožnila získat o něm cenné informace pro potřeby pozdějšího přistání lidské posádky. Tento záměr Sověti nakonec opustili a zaměřili se na jiné cíle. V 70. letech (1970 a 1973) se jim podařilo dostat na Měsíc dva roboty – Lunochod 1 a 2. První urazil na měsíčním povrchu 10,5 km, druhý dokonce 37 km.
Američané, které zaskočilo, když se v roce 1961 stal Jurij Gagarin prvním člověkem, který se vydal do vesmíru a úspěšně se vrátil na Zemi, museli usilovat o větší trumf – a tím mohlo být jen dostat člověka na Měsíc a zpět. Což se jim podařilo 20. července 1969 a během několika dalších následných misí. Vzorky měsíčního povrchu, které přivezly lunární výpravy, byly hermeticky izolovány pro budoucí výzkum. Nyní se NASA rozhodla k 50. výročí přistání člověka na Měsíci je dát k dispozici vědcům, kteří disponují výzkumnou technikou, jenž nebyla v době jejich pořízení k dispozici.
A přistaneme tam zase!
Jak nedávno oznámil Jim Bridenstine, šéf NASA, v plánu je opětovný návrat, američtí astronauti by měli během příštích 10 let znovu přistát na Měsíci, tentokrát ale s delším pobytem. Agentura hodlá do tohoto programu zapojit v rozsáhlé míře i soukromé kosmické firmy. Viceprezident Mike Pence už v březnu na setkání s představiteli NASA oznámil, že americká vláda je rozhodnuta dostat astronauty na Měsíc dokonce už do pěti let, třeba i za pomoci soukromých společností.
NASA zatím nepředstavila konkrétní plány programu, oznámila jen smlouvu s firmou Maxar Technologies, která bude (za 375 mil. dolarů) vyvíjet pohon pro budoucí misi. Program bude vyžadovat náklady, o které musí usilovat z rozpočtu schvalovaného americkým Kongresem. Problém může být i změna postoje amerického prezidenta. Byl to právě J. F. Kennedy, který v roce 1961 odstartoval proslulou kampaň na vyslání americké lidské posádky na Měsíc. I Donald Trump zpočátku myšlenku návratu Američanů na Měsíc podporoval (v roce 2017 podepsal dokument o přípravě nové pilotované mise na Měsíc a později i na Mars), ale nedávno vyjádřil názor, že by USA, které na Měsíci už byly, měly myslet na ambicióznější mise, např. výpravu na Mars.
Měsíční konkurence
Na Měsíc se chystají ale i Rusové. Vesmírná agentura Roskosmos letos zveřejnila plán budoucích přistání pilotovaných letů na Měsíc, který uvažuje s vysláním prvních kosmonautů v roce 2031. V následujícím roce by se s kosmonauty vylodilo i průzkumné lunární vozítko. V roce 2034 by mělo Rusko začít se stavbou měsíční základny.
Ve hře je i další kosmická velmoc – Čína. Ta už poslala na Měsíc své roboty (Nefritový králík a Čchang-e 4), sonda Čchang-e 4 dokonce úspěšně dosedla jako první v historii na odvrácenou „temnou“ stranu Měsíce a rover, který nesla, poslal unikátní záběry jeho povrchu. Ještě letos má k Měsíci vyrazit další robotická mise Čchang-e 5, tentokrát odebrat vzorky. Do 10 let chce i Čína zřídit na Měsíci vědeckou základnu u jižního pólu.
Také ESA (Evropská kosmická agentura) představila projekt obydlené stanice na Měsíci. Její ředitel Johann-Dietrich Woerner uvedl, že by mohla vzniknout kolem roku 2030. Ale ještě předtím (2025) se chystá Evropa ve spolupráci s Japonskem a Kanadou (v rámci programu Heracles) vypustit na lunární povrch průzkumný rover (v němž by měli jezdit i lidé) se vzletovým modulem pro návrat astronautů.
V tomto projektu mezinárodní spolupráce by měly figurovat roboty, které budou připravovat podmínky pro astronauty a také pro možnou těžbu surovin.
Záměr vyslat na Měsíc svého člověka ohlásily i Jižní Korea a Japonsko, ale i nedávno založená arabská kosmická agentura.
Půlstoleté výročí není asi jediným důvodem, proč se lidstvo nyní tak intenzivně zabývá myšlenkou vrátit se na Měsíc a zřizovat tam stálé základny. Možná tím stěžejním je možnost využít Měsíce jako základny pro vzdálenější kosmické mise a případnou těžbu strategických surovin. Tak jako Zemi a její historii formovala ropa, o jejíž zdroje se vedly a vedou války, ta „měsíční ropa“ má jméno Helium3…
Nebyli v tom sami
Nezanedbatelný podíl na úspěších programů SSSR a USA má paradoxně i Třetí říše. Právě o poznatky jejich vědců a konstruktérů, zajatých po válce a odvezených do Ruska a Ameriky, se totiž často opírali výzkumníci zmíněných kosmických velmocí. O Saturn 5, který v rámci programu Apollo vynesla do vesmíru kosmickou loď s lunárním modulem, z něhož člověk poprvé vystoupil na jiný než pozemský povrch, se zasloužil „polepšený“ nacistický raketový génius Wernher von Braun. Stejně tak se v sovětském kosmickém programu stal Braunův protějšek, talentovaný ukrajinský inženýr Sergej Koroljov s německými vědci, které Sovětský svaz zapojil do svých služeb.
343
