„Měsíční“ počítače včera a dnes

Výzkumné centrum NASA Ames ve Silicon Valley v Kalifornii zahájilo 22. srpna provoz nového moderního modulárního superpočítačového systému, který pro něj vybudovala společnost Hewlett Packard Enterprise. Systém s názvem Aitken postavený na platformě SGI 8600 využívá procesory Intel Xeon Scalable 2. generace se síťovou infrastrukturou Mellanox InfiBand. Výpočetním maximem 3,69 PFLOPS (což představuje aktuálně 55. místo v žebříčku TOP500.org) nepatří mezi nejvýkonnější, ale unikátní je svým inovativním modulárním přístupem a také určením. Bude se používat výhradně pro misi na Měsíc. NASA ho využije k simulacím vstupu, sestupu i samotného přistání modulu na Měsíc v rámci programu Artemis, který by měl dopravit lidi na povrch Měsíce v roce 2024.
Aitken je umístěn v prvním modulu zařízení, s potenciálem rozšíření až na 16 modulů pro výpočetní techniku a ukládání dat. Vědcům umožní rychleji spouštět tisíce komplexních simulací. Nový superpočítač tvoří komplex 1150 nodů s celkem 221 TB operační paměti, přičemž každý z nich obsahuje dva 20jádrové procesory, což dává komplex 46 080 jader.
Superpočítač je pozoruhodný i několika dalšími aspekty. Nepoužívá žádné další akcelerátory jako výpočetní grafické karty apod. Jeho veškerý výkon závisí čistě na procesorech. K udržení stabilních teplot je použita unikátní chladicí technologie využívající mírné počasí v oblasti San Francisco Bay Area, která je založená na kombinaci venkovního vzduchu, ventilátorů a cirkulační vody odvádějící teplo generované procesory. Navazuje na úspěch prototypu, který byl postaven v roce 2016, a který již využívá superpočítač Electra společnosti NASA. Loni modulární systém ušetřil přibližně 2 mil. KWh energie a přes 3 mil. galonů vody ve srovnání s tím, co by vyžadovalo pro chlazení použití konvenční hardwarové instalace.

Počítač z Apolla vs. jeho nástupci
Slavný počítač AGC (Apollo Guidance Computer), který před půlstoletím „dostal člověka na Měsíc“, se pokusilo u příležitosti 50. výročí lunární mise několik počítačových nadšenců uvést do provozuschopného stavu. A pro reálné porovnání výkonnosti s moderními systémy jej s pomocí upraveného softwaru použít pro těžbu bitcoinů. Situaci zkomplikoval algoritmus AGC využívající 15bitovou architekturu ze 60. let. Algoritmus SHA-256 používaný při těžbě bitcoinů vyžaduje 32bitové operace. Navíc SGC neměl zabudované některé operace, které tak bylo nutné doprogramovat do speciálních podrutin, což opět výpočty zpomalilo. Nicméně těžbu bitcoinů se ve finále podařilo na AGC rozběhnout, i když ve srovnání s dedikovanými systémy na těžby kryptoměn asi bilionkrát pomaleji, a jak konstatovali autoři experimentu: „I těžba na obyčejném laptopu by byla stomilionkrát rychlejší.“

Publikováno: 4. 10. 2019 | Počet zobrazení: 1336 293