SKF nahlíží do příštích let

Dlužno poznamenat, že ani SKF už není „jen“ výrobcem valivých ložisek, které jí získaly světové renomé, ale proniká do stále více průmyslových oborů, které s nimi souvisí, včetně služeb, na něž se výrazně zaměřuje. Významnou roli v tom hraje výzkum, jehož některé výsledky firma představila právě na konferenci, kterou uspořádala ke svému 100letému výročí působení na českém trhu v květnu letošního roku na půdě neméně prestižní instituce: Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, známého pod zkratkou CIIRC.
Konference byla ovšem zaměřena nikoli na historické reminiscence, ale spíše na budoucnost. Na to, co se stane v příštích 100 letech, kdy se mění dosavadní zažité modely, kdy digitalizace formuje nové principy i samotnou výrobu, která se nyní transformuje prostřednictvím nových technologií, s cílem zajistit výkonnější, efektivnější a hlavně udržitelné procesy. Tyto změny jsou charakterizovány pojmy jako Průmysl 4.0, digitální dvojčata, Big Data, condition monitoring, proaktivní systémy či cirkulární ekonomika, a kde jsou v hlavní roli robotizace a automatizace. To vše se probíralo na konferenci Rolling Future, kterou moderoval viceprezident pro hospodářskou politiku a export ve Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Stěžejním tématem bylo, jak zajistit profitabilitu v době průmyslové digitalizace.
Kromě ředitele české pobočky SKF Davida Poláčka se konference zúčastnili i vrcholoví manažeři společnosti: CEO AB SKF Alrik Danielson (který neopomenul připomenout své působení v české pobočce v letech 1994–1996) a CTO, tedy technická ředitelka a zároveň prezidentka AB SKF pro inovace a obchodní rozvoj Victoria Van Camp. A právě ji jsme při této příležitosti požádali o krátký rozhovor.

Zodpovídáte za vývoj a inovace. Kde je možné očekávat hlavní inovační příležitosti?
Existuje již hodně slibných nových technologií, ale podle mě je to hlavně umělá inteligence (AI) spolu s fyzikou. Osobně věřím, že právě zde se dá očekávat největší posun. Například fyziku používáme stovky let a myslíme si, že jsme jí porozuměli. Známe ocel a víme, kdy začne praskat nebo dokážeme namodelovat různé procesy, ale kdy se třeba na povrchu začnou tvořit praskliny, k tomu je potřeba matematika a výkonné počítače, schopné provádět takovéto výpočty. Stále je to ještě mnoho faktorů, které procesy ovlivňují. Ale když jsou k dispozici fyzikální data, která zkombinujeme třeba s rozpoznáváním vzorků a dokážeme provést analýzu těchto velkých dat, které byly již dříve v průběhu let dosaženy v laboratoři, lze získat skvělé výsledky.
A právě fyzika zde učinila největší skok a vstup do reality. V Číně jsem pracovala se skupinu mladých datových vědců, kterým jsme dali data z velké rodiny vzduchových kompresorů. Tito výzkumníci, i když o kompresorech nic nevěděli, dokázali během dvou týdnů vytvořit na základě dat řešení, které ukazovalo, jak kompresor funguje. Dokonale zvládli fyziku kompresorů pouze na analýze dat, bez jakýchkoli detailních předchozích znalostí o kompresorové technice. Pro mě to bylo fascinující, prostě jako černá skříňka z letadla, o které nevíte, co obsahuje, ale z výstupních dat poznáte, jak zařízení pracuje.

Zapojuje umělou inteligenci do svých produktů i SKF?
Firmy často prezentují jako umělou inteligenci vše, i to, co ještě skutečnou AI není. Například v SKF se zaměřujeme na automatickou detekci poruch s podporou AI nebo algoritmy rozlišování chyb, ale to je systém, který je schopný rozhodnout, že je to třeba trhlina nebo říct: „To je defekt", aniž by se na daný předmět musel podívat člověk. Ale umělá inteligence by nám měla dokázat přesně říci: „Tohle je prasklina a vznikla proto, že došlo k nadměrnému přetížení", nebo „Zde začal proces rezivění v důsledku vysokého okolního průsaku". Tak taková umělá inteligence zatím ještě neexistuje.
Jsou už menší pilotní projekty tohoto typu, ale obecně to zabere ještě mnohem více času, než se původně předpokládalo. Algoritmy ještě stále nejsou úplně dokonalé. Máme už sice vyspělou automatickou diagnostiku, a určité samoučící se algoritmy, schopné detekovat poruchu nebo její pravděpodobnost ještě než kritická situace nastane, ale to je jen začátek. Stejně jako inteligentní senzory, které jsou pro podobná řešení nezbytné, už jsou realitou.
Všechny nové věci, a o technologiích to platí zvlášť, jsou svým způsobem tak trochu experiment. Máme vždy nějaká očekávání a něco prostě fungovat bude a něco ne. Vývojáři se nebojí nových technologií a aplikací, jsou ochotní je zkoušet i s rizikem, že nemusí vše fungovat podle očekávání.

Podstatnou částí inovačního procesu je i hledání a získávání nových technických talentů. Jak to funguje u SKF, spolupracujete třeba i s univerzitami?
Ano, máme tzv. Univerzitní technologická centra, což znamená, že sponzorujeme doktorandy a studenty vyšších akademických stupňů na vybraných univerzitách. Například v londýnské Imperial College, Lulea univerzitě ve Švédsku, univerzitě v Singapuru apod. Sponzoring je určen na dobu pěti let a z těchto univerzit k nám každý rok přichází mnoho absolventů. To je jedna z cest, jak motivovat studenty pro práci u nás.
Dále je to tzv. Global Graduate Program – každoročně tři desítky mladých lidí, absolventů z celého světa tráví v rámci 18měsíčního programu každé 3 měsíce v jiném oddělení firmy a v různých zemích ve výrobě, v marketingu, vývojové sekci nebo v managementu, a sbírají zkušenosti z praxe pro různé typy profesí. Samozřejmě chodíme i na univerzity a nabízíme studentům možnost zaměstnání u nás, ale také témata pro jejich vědecké práce nebo projekty. Pokud je zaujmou, mohou na nich pracovat ve spolupráci s námi. Hledáme technicky, byznysově i manažersky zaměřené talentované lidi, kterým nabízíme zajímavé uplatnění.
Právě teď v oddělení Agile Product Develeopement, které se zabývá tzv. agilním vývojem zahrnujícím konstrukční, designové a jiné aspekty, pracují dvě mladé výzkumnice z oboru behaviorálních věd na řešení, jak může být agilní technologie použita ve vývoji velkoformátových ložisek.

Dříve byly ženy v technických oborech a významných funkcích spíše výjimkou, ale ve Skandinávii jsou v tomto směru hodně podporovány, je to typický prvek tamní firemní kultury?
Pro SKF už pracuji 23 let a mohu zodpovědně říci, že pokud máte pro danou funkci předpoklady a dobré kompetenční a komunikační schopnosti, pak se nikdo nestará o to, zda jste muž nebo žena. I ve svém oddělení mám dost žen na inženýrských a vedoucích postech, řada jiných pracuje třeba v sektoru výzkumu a vývoje, do kterého firma investuje ročně téměř 3 % svého obratu. Ženy mají někdy prostě jiný pohled na věc i přístup k problému. Dokážou klást jiné otázky, třeba proč je nutné toto nebo proč je tak zajímavá právě tahle technologie? A to si myslím, že je také užitečné pro zákazníky. Ideální je najít pro každou práci vždy dobrý mix pracovníků různých schopností a zaměření.

Josef Vališka

Publikováno: 11. 11. 2019 | Počet zobrazení: 991 271