Maso „z jiného světa“
Nestali se sice po Rusku, USA a Číně další zemí, která si podmanila Měsíc, ale vytvořili neméně přelomový kosmický milník: Izrael jako první umožnil vytvořit ve vesmíru umělé maso.
Jde o izraelský potravinářský startup Aleph Farms, který provedl na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) unikátní experiment. Pomocí takzvané „biotiskárny“ si astronauti na oběžné dráze 339 km nad zemí vyrobili umělé maso z hovězích buněk kultivovaných přímo v kosmu. A to v jednom z nejextrémnějších a nejnehostinnějších prostředí, jaké si lze představit, bez dostupnosti zemědělské půdy nebo vodních zásob.
První „bezporážkový steak“ v kosmu
Specialisté z Aleph Farms spolupracovali na výrobě vesmírného masa s řadou firem. Klíčové byly: zařízení vyvinuté laboratoří 3D Bioprinting Solutions pro biotechnologický výzkum ruské lékařské firmy Invitro, a buňky, které byly získány díky technologiím americké firmy Meal Source.
„Ve vesmíru nemáme k dispozici několik tisíc litrů vody na výrobu kilogramu hovězího masa. Tento společný experiment je významným krokem k dosažení naší vize zajistit potravinovou bezpečnost pro příští generace a přitom zachovat naše přírodní zdroje," uvedl Didier Toubia, spoluzakladatel a generální ředitel Aleph Farms s tím, že navazuje na klíčové okamžiky, jako byl let Jurije Gagarina do vesmíru nebo přistání Neila Armstronga a Buzze Aldrina na Měsíci. Armstrongovými slovy také charakterizoval úspěšný experiment jako „jeden malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro celé lidstvo“ na cestě za bezpečným a výživným masem s využitím minimálních zdrojů.
Technologie Aleph Farms spočívá v napodobování přirozeného procesu regenerace svalové tkáně uvnitř těla krávy. Simulovali tak proces obnovy a růstu svalové tkáně „in vitro“, během kterého se buňky množily a rostly za kontrolovaných podmínek. Firma již laboratorně vypěstované umělé maso z buněčné tkáně úspěšně vyprodukovala, ovšem zatím jen na Zemi, ale nyní byl tento postup poprvé ověřen ve vesmíru. Jako stavební kameny posloužily buňky dodané 25. září na kosmodromu Bajkonur do kosmické lodi Sojuz MS-15. Už následující den použil tým na palubě ruské sekce ISS buněčné zemědělství a 3D biotiskárnu k agregaci buněk svalové tkáně, jimž v kontrolovaném prostředí poskytli živiny a působení magnetické síly v podmínkách mikrogravitace. Výhodou procedury ve stavu beztíže je rychlejší růst, protože je možné „tisknout“ buňky ze všech stran najednou, zatímco v pozemských podmínkách technologii omezuje gravitace. Vypěstovaná tkáň měří sice pouhých 1,5 mm, ale prokázala, že futuristický koncept výroby potravin v kosmu funguje.
Izraelští vědci předpokládají, že jejich technologie by mohla být komerčně dostupná už během příštích tří nebo čtyř let.
Gurmánské hody ze zkumavky?
Maso z laboratoře vstoupilo na scénu už v roce 2013, když nizozemský vědec Mark Post připravil v londýnském kulinářském studiu malý hamburger, který testeři zhodnotili jako srovnatelný s těmi od McDonalda – přičemž tento produkt, založený na kultivaci skutečných živočišných buněk byl odlišný od tzv. rostlinného masa, které používá vegetariánské ingredience. Pravda, žádná láce – cena experimentálního hamburgeru byla odhadována na zhruba 330 000 dolarů, ale průmysloví analytici prognózují, že až uměle vypěstované maso dorazí na trh, což by mělo být údajně už v roce 2021, mohla by cena hamburgeru takovéhoto typu činit zhruba 10 dolarů.
Poradenská firma AT Kearney předpověděla, že rostlinná masa by mohla do roku 2025 převzít desetinu masného trhu a předpokládá, že do roku 2040 může tradiční maso představovat jen 40 %, rostlinné 25 % a laboratorní 35 %.
Americká Finless Foods chce laboratorně pěstovat rybí maso, a o slovo se hlásí i jiné firmy, které zkoumají exotická masa, jako je humr, klokan či foie gras. Například japonská IntegriCulture studuje možnost experimentálních potravin, jako je směs hovězího, kuřecího a humra. Vyvinula automatizovaný systém CulNet (obr. 3), který v soustavě laboratorních bioreaktorů napodobuje intercelulární interakce, k nimž dochází v těle zvířete.
Vladimír Kaláb
260
