Japonci jsou notoričtí perfekcionisté

Portfolio firmy zahrnuje řadu výrobců různých značek, ale výrazný podíl mají japonské. Máte k nim nějaké speciální sympatie?
Japonští výrobci přicházejí vždy s něčím novým, svým způsobem převratným. Ať už jde o technologie, typ konstrukcí stroje, nebo integrování laseru do obráběcích strojů. Například Citizen v segmentu inteligentních řešení udává trend v inovacích, zejména v posledních letech má náskok před konkurencí. Pomocí patentované technologie LFV (Low Frequency Vibration) dokázal efektivně definovaně lámat třísku na komplikovaných materiálech, které nechtějí vytvářet krátkou třísku, jako titan, nerez či měď, ale i hliník, plasty, nebo v Česku zatím ještě ne příliš rozšířený ecobrass (mosaz bez příměsi olova) vyžadovaný unijními předpisy. To umožňuje odstranit velký problém hromadění třísky, který může nastat hlavně u strojů s malým pracovním prostorem. Tam hrozí riziko, že odebraný materiál může ohrozit protivřeteno, způsobit zlomení nástroje, poškodit povrch obrobku apod. Tato technologie byla poprvé uvedena na japonském trhu v roce 2014 díky společnosti Citizen, která ji vyvíjela už od roku 2012. Do Evropy se dostala o dva roky později a hned první prodaný stroj v Evropě putoval do České republiky.
Japonci jsou velice zodpovědní a nepustí do světa něco, co ještě není hotovo, odladěno a vyzkoušeno, jsou zvyklí dát věci na trh, až když jsou dokonale připravené. Což ovšem také znamená, že neradi řeší operativně různé drobnosti, jsou v tomto ohledu dost konzervativní.

Ale v prosazování nových technologií jsou naopak v přední linii, a to i u sebe…
Loni jsem se byl podívat přímo ve firmě Citizen v Japonsku. Tamní továrny jsou v mnoha ohledech skutečně fascinující. Jsou téměř bezobslužné, můžete tam vidět spoustu strojů, paletizační systémy, ale lidí poskrovnu. Obvykle jsou lidi jen na kontrolních stanovištích a montáži, zato jsou továrny doslova nabité robotizací, které tam ale nejsou rok nebo dva, spolehlivě fungují již řadu let.
Je to dáno i tím, že Japonci řeší neustálý problém s místem a pracovní silou, která je tam drahá. Je to hlavně o ekonomice. Dokud je levnější člověk, firma nemá důvod používat robota. Ale jakmile začne být lidská síla drahá nebo problematická, např. pokud jde o rychlost nebo spolehlivost, už je robotické řešení mnohem zajímavější a přináší firmě přidanou hodnotu. Člověk může být v řadě operací rychlejší, ale robot je maratonec – pracuje nepřetržitě bez přestávek, nechce mzdu ani nemocenskou, nestávkuje... Navíc ceny robotů už dosáhly úrovně, která začíná být pro firmy zajímavá. A pokud dojde k nějaké krizi, může přispět k výraznějšímu pokroku v posunu k Průmyslu 4.0, protože firmy budou muset změnit svou dosavadní filozofii v zavádění nových technologií.

Před nedávnem jste tady ve firmě prezentovali novou robotickou buňku, jaký je výhled v tomto směru u vás?
Ano, na přelomu jara-léta příštího roku máme v plánu předváděcí akci, kdy bychom rádi prezentovali naše podněty a způsoby, jak úspěšněji a efektivněji obrábět a využívat automatizaci a robotizaci. Hodně spolupracujeme v této oblasti s firmou Fanuc, ale zaměřujeme se i na další firmy, např. v oblasti měření, protože robotizace je jen jeden prvek, ale při výrobě je dalším krokem měření a výstupní kontrola.
Na zákaznických dnech a MSV jsme demonstrovali, jak efektivně obrábět a kontrolovat výrobu na dlouhotočných automatech. Stroje vyrábějí skvěle a jsou produktivní, ale u všech je potřeba čas od času dělat proměření, seřízení a kalibraci, což má za úkol obsluha, a pokud zjistí odchylku, provést odpovídající korekce. Řada firem má ještě speciální výstupní kontrolu, třeba s pomocí 3D měřicích systémů. Nejednou se ale zjistí, že část produkce je vadná a hledá se příčina. Někdy prostě obsluha zapomene na kontrolu, nebo provede operaci špatně. Jednoduše jde o chybu lidského faktoru – a tu automatizované řešení může pomoci vyloučit.

Jak vypadá takové řešení v praxi?
Měřit přímo na dlouhotočném stroji, jimiž se hodně zabýváme, je nesmysl, hlavně z hlediska času. U strojů této kategorie je primární rychlost a preciznost, protože je potřeba vyrábět za co nejkratší čas a dosahovat co největší přesnosti. Většinou jde o tisícové, statisícové a nezřídka i milionové série, kde už i pouhá sekunda představuje v souhrnu ohromné hodnoty – občas to může představovat i výkon dalšího stroje.
U obráběcích center, kde se součást obrábí delší dobu, je to jinak. Tam má průběžné měření na stroji smysl. Software může aktuálně zjišťovat přesnost a provádět potřebné korekce, dokud se obrobek neodepne. Pak lze provádět měření na 3D souřadnicovém stroji, které je, jak říkají metrologové, „o řád přesnější“. U dlouhotočných strojů takovýto postup ale uplatnit nelze, protože by docházelo ke ztrátovým časům. Vyřešili jsme to automatizací.
Stroj vyhazuje obrobky na vynašeč, kde robot s automatickým uchopováním odebere součástku a vloží ji do měřicího systému. V reálném nasazení proces vyžaduje ještě další prvky, např. dokonalé očištění obrobku, aby se zajistila maximální přesnost měření. Ale tím, že jde o měření blízko stroje, se odbourají obvyklé problémy s externím měřením. Tak lze získat prakticky okamžitě kontrolní výsledky, které ukazují, zda je vše, jak má být. Pokud ne, z měřicího systému se odešlou korekce přímo do stroje, takže je už následující obrobek vyroben správně, a nedochází tak ke znehodnocení velké části série.
Variant je celá řada, záleží na řadě faktorů, jako je takt stroje, frekvence potřeby kontroly, požadované přesnosti měření, teplotní kompenzace apod. V každém případě je vždy potřeba najít konkrétní řešení pro daného zákazníka. Obecně je u dlouhotočných strojů přesnost měření ve stovkách mikronů, ale dokážeme zajistit přesnost i v rozmezí pouhých tří mikronů.

Slyší firmy na takovéto novinky?
Správná otázka. Podle našich zkušeností je to případ od případu. Jsou firmy velice dynamické, které neustále přemýšlejí kam efektivně investovat a co jim to přinese. Ty jsou otevřené novým řešením, a i když lidé nejsou všude nahraditelní budou se snažit tam, kde lidský faktor může vnášet chyby, je nahradit spolehlivější automatizací. Některé jsou zase konzervativnější. Chtějí reference a také zkušenosti jiných.
Jedna věc je něco vyzkoušet v laboratorních podmínkách a jiná je reálné nasazení v praxi. Ta obvykle vždy přináší nějaké problémy ovlivněné různými faktory, které dopředu nelze předvídat, ale které tam pak ve skutečnosti jsou. Obecně ale platí, že automatizace se vyplácí hlavně tam, kde je vysoká sériovost a opakovatelnost či podobnost, to jsou prvky, které automatizaci a robotizaci výrazně zlevňují. U malých sérií a při velké různorodosti typů obrobků je to horší. Nejlepší automatizace je ta jednoduchá. Univerzální automatizace či stroj, který se snaží pokrýt více požadavků současně je obvykle komplikovanější a dražší řešení, které vnáší riziko poruchovosti, a navíc je neefektivní.

Setkali jste se někdy se situací, kdy měl zákazník přehnané očekávání a museli jste ho „zklamat“, že takto řešit zadání pravděpodobně nepůjde?
Ano, setkali. Snažíme se je na to také upozornit. Naším mottem je, že vzájemná spolupráce, která je u takovýchto projektů nezbytná, musí být přínosná pro obě strany, a v závěru musí cítit, že společně našly to nejlepší. Navzájem si musíme důvěřovat, protože i když třeba víme hodně o strojích, zákazník ví zase hodně o technologiích, jakým způsobem obrábět např. komplikované materiály. Proto najít vhodný stroj či řešení je možné jen když známe podrobně podmínky, za kterých bude používán, a to, co od něj zákazník reálně očekává. Koncipovat je pak nejlépe přímo na konkrétní obrobek. Ale je třeba i férově říci, že takto by to nefungovalo a bude potřeba najít jinou cestu. Společně.

Publikováno: 17. 1. 2020 | Počet zobrazení: 1536 298