Evropa spustí nové reaktory
Letos poprvé od roku 2007 posílí evropskou energetiku nové jaderné bloky, další zahájí provoz na asijském kontinentu a v pouštním království, nově se přidá i Bělorusko.
Začít dodávat elektřinu do sítě by mělo letos celkem 17 nových jaderných bloků o souhrnném instalovaném výkonu přes 18 700 MW, z toho čtyři v Evropě (dva z nich v rámci EU). Podle Světové jaderné asociace WNA zahájí oficiální provoz dlouho očekávané finské Olkiluoto 3 (1720 MW, EPR reaktor), slovenské Mochovce 3 (471 MW, reaktor VVER 440) a běloruské bloky Ostrovec 1 a 2 (1194 MW, VVER 1200).
Zbytku světa bude podle WNA opět vévodit Čína. Plánuje spuštění 7 tlakovodních reaktorů, demonstrační jednotky vysokoteplotního plynem chlazeného reaktoru a jednoho malého plovoucího (typ ACPR50S). Zajímavou novinkou bude i indický blok Kalpakkam – prototyp rychlého množivého reaktoru, či první z bloků elektrárny Barakah (APR 1400) ve Spojených arabských emirátech. Nové jaderné kapacity zprovozní i Rusko, Jižní Korea a Japonsko (po jednom bloku). Japonský reaktor Shimane 3 bude první tamní novou jadernou elektrárnou po fukušimské havárii.
Loni byla zahájena i výstavba tří nových reaktorů (íránský Búšehr 2, ruský Kursk II-2 a čínský Čang-čou 1), a šest nových bloků bylo uvedeno do provozu: Jižní Korea spustila blok Shin Kori 4, Čína třetí blok Tchai-šan a šestý blok elektrárny Jang-ťiang, Rusko druhý blok elektrárny Novoroněž II a také svou plovoucí JE Akademik Lomonosov se dvěma reaktory KLT40S. Celkově představují loňské přírůstky 5178 MW instalovaného výkonu.
Se závěrem loňského roku naopak statistiky provozovaných jaderných zdrojů opustilo 13 definitivně uzavřených reaktorových bloků. Celkově tak bylo loni odstaveno na globální úrovni 10 251 MW jaderného výkonu.
Radek Svoboda
229
.gif)
