Přinesou tři sedmičky Boeingu štěstí?

Pokus o první vzlet vyšel až napotřetí a z ranveje se tak ke svému prvnímu letu vznesl 25. ledna 2020 nový B777X se zhruba půlročním zpožděním. To však nic nemění na tom, že ve finále dopadl dobře a kolos s elegantně protáhlým trupem a „mávajícími“ křídly nakonec odstartoval i dosedl (po 4 hodinách ve vzduchu) v nejlepším pořádku. Dopadl tedy o poznání lépe, než jeho trup, který při loňské zátěžové zkoušce praskl. Tedy on by praskl stejně při nějaké extrémní hodnotě, nicméně stalo se tak přece jen o něco dříve, než zkušební technici očekávali.
Téměř 70 m dlouhý B777X reprezentující novou řadu širokotrupých dvoumotorových letadel vzniká ve dvou variantách: kratší 777-8 pojme 365 pasažérů a do delšího  (777-9) se jich vejde až 414. Výrobce chtěl původně zahájit komerční dodávky už v polovině letošního roku, ale zákazníci se dočkají zřejmě až příští rok – jako vůbec první by je měl zařadit do své flotily dubajský dopravce Emirates. Po zkušebním letu čeká stroj ještě několikaměsíční intenzivní testování, než bude moci získat oficiální schválení k provozu.  
Mimochodem se zahájením zkušebních letů B777X je spojena i další novinka: Zatímco až dosud mohli diváci testovací lety sledovat zdarma, nyní už výrobce tuto „atrakci“ zpoplatnil a vybírá vstupné 25 dolarů (ca 570 Kč).
Firmě se poslední rok příliš nedařilo, a z problémů (především ztrátami z vynuceného zastavení produkce a uzemněním dosud vyrobených letadel) spojených s typem B737 Max (po dvou loňských haváriích způsobených softwarovou chybou, které si vyžádaly 346 obětí) se bude vykřesávat ještě dlouho.
Amerického výrobce tak po osmi letech tržní dominance v dodávkách předstihl konkurenční Airbus. Někteří zákazníci, s nimiž výrobce ze Seattlu původně počítal, dali přednost evropské konkurenci, jako např. australské aerolinky Quantas, které pro své nejdelší komerční lety budou zřejmě využívat místo „třísedmičkových“ Boeingů stroje Airbus A350-1000.

Chystá se supersonik nové generace
Ve stínu těchto událostí probíhá u Boeingu další zajímavý vývoj, který se odehrává nenápadně na pozadí mediálně sledovaných problémů značky. Možná jde o počátek další revoluce v letecké dopravě, který by mohl Boeing posunout zpět na výsluní.
Americká společnost Aerion ve spolupráci s Boeingem (a firmami GE, Honeywell a Spirit AeroSystems) rozvíjí koncept nazvaný AS2. Pod tímto názvem se skrývá nadzvukový stroj kategorie business-jet dosahující max. rychlosti až 1600 km/h (Mach 1,4), i když provozní rychlost bude subsonická (Mach 0,95), tzv. boomless cruise (let bez sonického třesku). Tato technologie umožňuje tichý provoz až do rychlosti Mach1,2 v závislosti na atmosférických podmínkách (např. teplotě vzduchu a větru). Počítá se totiž i s provozem nad kontinentem, takže např. přelet USA ze západního na východní pobřeží (z Los Angeles do New Yorku) by měl letoun zvládnout za 3 a čtvrt hodiny. Samozřejmě se počítá i s transoceánskými lety. Například spojení mezi New Yorkem a Londýnem by umožnil zkrátit na zhruba čtyři hodiny místo současných šesti nebo z New Yorku do Dubaje za 9,5 hodiny místo současné půldenní cesty. Ve vzduchu by se měl objevit už za dva roky.
S AS2 chce Aerion překonat Atlantik nadzvukovou rychlostí jako první po ukončení provozu Concordu v roce 2003. Letoun je navržen tak, aby umožňoval let nadzvukovou rychlostí nad vodou, zatímco nad zemí by se měl efektivně pohybovat subsonickou rychlostí, aby vyhověl leteckým předpisům a splňoval ekologické požadavky. Mělo by jít o první nadzvukové letadlo navržené bez přídavného spalování a schopné používat 100% biopaliva.

Ve hře jsou ale i další
Myšlenkou na renesanci supersoniků, ovšem vyhovujících přísným regulačním předpisům moderní doby, se zabývá např. Boom Technology. Ve spolupráci s Virgin Atlantic a Japan Airlines vyvíjejí malé komerční letadlo schopné překonávat transoceánské trasy. Stroje s kompozitním trupem by létaly by ve výšce 18 km rychlostí Mach 2,2. Komfortně by dokázaly přepravovat zhruba půl stovky cestujících (vyvíjený demonstrátor XB-1 je určen pro 55 pasažérů). Na loňském aerosalonu Le Bourget firma avizovala i 75místný stroj s označením Ouverture, a záměr uskutečnit první testovací let o třetinu menšího demonstrátoru ještě letos. S uvedením do provozu však nepočítá dříve než v roce 2027. Ve srovnání s Concordem by XB-1 měl nabídnout čtvrtinové provozní náklady. Let v připravovaném letadle Ouverture má z Londýna do New Yorku trvat méně než 3,5 hodiny, a letenka by měla být levnější než nynější letenka business class tradiční letecké společnosti.
Při vývoji demonstrátoru XB-1 prošli konstruktéři dosud více než 350 iteracemi aerodynamického designu, provedli přes 1000 zkoušek materiálů a ověření klíčových konstrukčních prvků, a výsledky byly úspěšně ověřeny i v aerodynamickém tunelu.
„Concorde létal rychlostí Mach 2.0, XB-1 i Ouverture budou létat rychlostí Mach 2.2, která je dostatečně rychlá na to, aby došlo k výrazným rozdílům v cestování, ale dostatečně pomalá, aby vyžadovala pouze osvědčené klíčové technologie. XB-1 je hlavně o testování, které vede k Ouverture, s cílem prokázat, že všechno skutečně funguje," říká Blake Scholl, zakladatel Boom Technology.

Tichý nadzvukový letoun
Na podobných strojích pracuje i společnost Lockheed Martin (LM). I když v jejím případě de facto nejde o skutečný supersonik (tzn. stroj, převyšující rychlost zvuku), ale tichý, velmi rychlý letoun cestující rychlostí těsně pod Machovým číslem (pod 1200 km/h). Tudíž by nezpůsoboval sonický třesk, který byl jedním z hlavních problémů Concordu. Tímto trikem chce LM „obejít“ omezení legislativy leteckého provozu a dát zákazníkům, kteří se potřebují dostat do vzdálených destinací co nejrychleji, tuto možnost.
V polovině ledna bylo schváleno pro finální montáž letadlo X-59 QueSST vyvíjené kosmickou agenturou NASA a společností Lockheed Martin. Dokončení montáže prvního prototypu je plánováno na závěr letošního roku a první let by měl proběhnout příští rok.
Design stroje X-59 QueSST (Quiet SuperSonic Technology X-plane) má za úkol docílit pozvolnější tvar rázové vlny a tím i méně hlučné akustické projevy při její degradaci, a demonstrovat tak možnost zásadního snížení hlučnosti nadzvukových letadel. Rázová vlna generovaná (hlavně přední částí) X-59 je protáhlá, roste pomaleji, a vyvíjí menší tlak na ušní bubínek. Testování vlastnosti letounu má být rozloženo do více fází, poté nastoupí testy zkoumající reakce obyvatel.
Stroj je navržen pro lety prováděné maximální rychlostí Mach 1,5 (1838 km/h) v cestovní výšce 16,7 km nad mořem, kdy by podle výzkumníků měl hluk na zemi při průletu letounu dosahovat hodnoty zhruba 75 db (asi jako zavírání dveří automobilu), který by lidé při běžném ruchu ani nemuseli zaregistrovat. NASA chce dosáhnout hodnoty ještě o 5 db nižší a spolu s LM iniciovat změnu předpisu FAA, zakazujícím od roku 1973 komerčním letadlům nad obydleným územím let nadzvukovou rychlostí. To by (v případě, že se podaří splnit i další kritéria vlivu letounu na životní prostředí) mohlo opět otevřít dveře k nástupu nové éry komerčního nadzvukového létání.

Nová křídla pro nové stroje
Před rokem představil Boeing v San Diegu rovněž nový koncept tzv. transonických křídel TTBW (Transonic Truss-Braced Wing). Stroj s tenkými a lehkými křídly by měl dosahovat vyšší rychlost i dostup. Je navržen jako hornoplošník s křídly o rozpětí necelých 52 m, který by měl díky jejich prodloužení a ztenčení nejvyšší účinnosti dosáhnout při rychlosti 0,8 Machu (asi 980 km/h) - původně se počítalo s cestovní rychlostí mezi 0,7 až 0,75 Machu. Tenká křídla jsou zespodu podepřena vzpěrami (podobně jako u strojů z průkopnických dob letectví). Koncept, který Boeing ve spolupráci s NASA připravuje už deset let, je testován v aerodynamickém tunelu NASA Ames Research Center. Je součástí programu Subsonic Ultra Green Aircraft Research (SUGAR), který se zaměřuje na inovativní koncepce, jež snižují hluk a emise a současně zvyšují účinnost. Úspora paliva by měla činit až polovinu - ve srovnání s letadlem odpovídajících rozměrů z roku 2005 by mohla podle Boeingu být až 60%.

Publikováno: 12. 3. 2020 | Počet zobrazení: 990 300