V Německu ožívá myšlenka na jádro

Z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění vyplývá, že většina Němců pochybuje o tom, že samotné obnovitelné zdroje zajistí zemi dostatek proudu, a 37 % respondentů považuje další využívání jaderné energie za smysluplné (u východních Němců je to dokonce 48 %).
Pro obnovu diskuze o německé energetické politice, která je nyní založena na masivní podpoře obnovitelných zdrojů a odstavování jaderných a uhelných elektráren, se vyslovuje i řada politiků, ekonomů, vědců a průmyslníků. Hlavním důvodem je přitom ochrana klimatu: Reaktory jsou považovány za jediný velký zdroj elektřiny, který není závislý na počasí a zároveň neprodukuje skleníkové plyny.
Výslovně se pro novou diskuzi k jaderné energetice vyjádřili někteří politikové z CDU, např. saský premiér Michael Kretschmer, poslanec zemského sněmu Šlesvicka-Holštýnska Hans-Jörn Arp nebo místopředseda ekonomické rady CDU Friedrich Merz. Také jeho stranický kolega, předseda vlády spolkové země Sasko-Anhaltsko Reiner Haseloff, který upozorňuje v souvislosti s uzavíráním reaktorů na riziko blackoutu. Premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet varoval, že po roce 2023 přijde země o více než deset gigawatt proudu.
Profesor ekonomie na Mnichovské univerzitě, poradce spolkového ministra hospodářství a bývalý ředitel prestižního Ústavu pro ekonomický výzkum Hans-Werner Sinn vyzývá, aby lidé uvažovali o návratu k jádru. Jürgen Hambrecht, předseda dozorčí rady společnosti BASF, Lino Guzzella, profesor Technické univerzity v Curychu, a Lars Josefsson, bývalý předseda představenstva koncernu Vattenfall, zveřejnili text „Jaderná energie? Ano, prosím“, v němž uvádějí, že pokud svět bere ochranu klimatu vážně, měl by se odpoutat od jakýchkoli ideologií a zvážit využívání jaderné energie. Profesor ekonomie na univerzitě v Magdeburgu Reint E. Gropp nechápe situaci, kdy se Německo vzdává uhlí, aby snížilo emise CO2, a zároveň upouští od jaderné energie, která může v redukci skleníkových plynů sehrát významnou roli.
Do veřejné debaty v médiích se zapojily i některé instituce. Spolkový výbor pro hospodářství, pracovní místa a daně navrhuje, aby se jako „možná varianta výroby energie bez emisí CO2“ přezkoumaly projekty zaměřené na jadernou fúzi a malé modulární reaktory. Odborový svaz Deutscher Gewerkschaftsbund upozorňuje, že spolková vláda dosud nezodpověděla otázku, jak bude zajištěno zásobování proudem poté, co se země vzdá jaderné a uhelné energie. Ze studie vypracované Institutem pro energetiku a hospodářství při Univerzitě v Kolíně (EWI) vyplývá, že Německo do roku 2030 nestihne pokrýt 65 % výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak si vláda předsevzala. Výroba větrné a solární energie neroste takovým tempem, aby byl tento cíl dosažitelný – což by vyžadovalo každý den nainstalovat 3,5 větrné turbíny. Loni byla ovšem nainstalována v průměru jedna turbína za dva dny. EWI přepracovala studii německé energetické agentury s ohledem na odhady vlády, která dokonce očekávala snížení poptávky po elektřině o 4,5 % do roku 2030. Podle EWI by spotřeba elektřiny měla naopak vzrůst z 595 TWh v roce 2018 na 748 TWh v roce 2030. Zvýšení poptávky se očekává v oblasti dopravy (zejména kvůli elektromobilitě), ve stavebnictví, výrobě vodíku pomocí elektrolýzy a v dalších odvětvích. Snížení se naopak očekává v průmyslu.
Proti tomu, aby se debata o současné německé energetické politice znovu otevírala, se naopak veřejně vyslovil předseda SPD v Bundestagu Matthias Miersch, který úvahy o návratu označil za „vysoce nebezpečné a zcela mylné“, podobně jako ministr životního prostředí a energetiky Jan Philipp Albrecht ze strany Zelených, který prohlásil, že debata na toto téma „není na pořadu dne“.