Zbraně, které by ocenil i James Bond

Podvodní zbraně vyžadují speciální systémy, které zpravidla nebývají v rozměrech vhodných pro individuální vojáky, ačkoli ti by (zejména v případě speciálních složek) jejich služby nezřídka potřebovali. Problém je hlavně vysoká hustota prostředí, která klade konvenčním projektilům velký odpor (voda je více než 800krát hustší než vzduch), a způsobuje, že střela (a to i větší ráže) už po několika metrech či dokonce i na kratší vzdálenost, ztrácí účinnost a klesá ke dnu. Při střelbě ze vzduchu do vody je to ještě horší. Dráha projektilu bývá odkloněna, takže střelba je absolutně neúčinná. Tedy až dosud.
Tyto situace se v případě výbavy speciálních složek řešily nahrazováním klasické munice speciálními šipkami či harpunami, které si s vodním prostředím poradí sice lépe (jak zná každý fanoušek „bondovek“), ale na druhou stranu mají svá omezení při použití mimo něj. Zbrojaři proto museli řešit otázku, jak se s těmito problémy vypořádat a nabídnout vojákům zbraň, nebo munici, která by fungovala pokud možno univerzálně.

Americké střely
Nedávno svou odpověď představila americká firma DSG Technologies v podobě speciální tzv. superkavitační munice CAV-X. Má špici, která při pohybu vodou vytváří malou vzduchovou bublinu, umožňující výrazně snížit odpor vody a tření. Tento jev zvaný superkavitace používá např. ruské ponorkové torpédo VA-111 Škval (viz blok).
Superkavitační munice má být účinná jak proti cílům pod vodou, tak i těm nad ní. Firma pracuje na dvou typech nábojů: Zatímco verze A2 je náboj určený pro střelbu ve vzduchu proti cílům na zemi nebo pod vodou, varianta s označením X2 je vyvíjena speciálně pro střelbu pod vodou. Munice má být navíc použitelná se všemi typy zbraní, které používají americké speciální síly, takže nebude zapotřebí žádných úprav apod. Pokud lze věřit informacím výrobce, na které se odvolává např. server Defense One, má přesnost nábojů dosahovat pod vodou vynikajících parametrů – při střelbě na 45 m by kulka měla klesnout maximálně o 5 cm pod místo, které střelec zaměřil. 50kalibrová střela CAV-X by měla překonat bez problémů 60m vzdálenost, a ze 17 m by měla být schopná prorazit až 2cm ocelový plát (což by dávalo šanci na průstřel pláště ponorek). Poradit by si měla např. i s neprůstřelnou vestou. Při testech prorazila střela CAV-X vypálená z Coltu AR-15, 13 bloků balistické želatiny, každý o tloušťce 40 cm. Jde o materiál, který FBI používá při balistických zkouškách jako simulaci lidského těla, má větší hustotu než voda a běžný projektil pronikne jen několika bloky.

Ruské zbraně
Ještě o krok napřed jsou však zřejmě v tomto směru Rusové (v bývalém Sovětském svazu začal vývoj podvodních zbraní pro potápěče už před 50 lety), kteří vyvinuli nejen speciální munici umožňující účinnou střelbu pod vodou, ale celou „obojživelnou“ zbraň. Kromě „potápěčské pistole“ SPP-1, jejíž maximální účinný dostřel závisel na hloubce (např. v 5m hloubce dostřelila do ca 17 m, ve 20m hloubce do 10 m a dokonce i ve 40m hloubce až do 6 m), to byla nejdříve automatická útočná puška APS (Avtomat Podvodnyj Specialnyj) vyvinutá pro potřeby jednotek Specnaz. Pod vodu byla určena i speciální munice s výrazně dlouhou střelou, připomínající šipku (nabízela dostřel asi 30 m). To si vyžádalo i odpovídající úpravu zásobníků. I tak byl ovšem účinný dostřel zbraně pod vodou omezený – v 5m hloubce ca 30 m, s rostoucí hloubkou se však drasticky snižoval, ve 40 m pod vodou klesl na 10 m. Na souši měla zbraň efektivní dostřel jen 50 m, navíc se hlaveň silně opotřebovávala – výrobce garantoval pod vodou výdrž 2000 výstřelů, na suchu byla její životnost jen desetinová. To samozřejmě vedlo k potřebě vývoje dokonalejší zbraně a na APS pak navázala modernější zbraň v podobě útočné pušky ADS (Avtomat Dvuchsrednyj Specialnyj), která právě nyní vstupuje do služby u vojsk. Její konstrukce kombinuje výhody kalašnikova, granátometu a podvodní pušky. Podle tvrzení výrobce se svými parametry na souši vyrovná nejnovějším modelům útočných pušek Kalašnikov.
Pro ADS byla vyvinuta i speciální podvodní munice 5,45 x 39 mm PSP, ale na rozdíl od předchozí verze je rozměrově stejná jako munice pro standardní pušky Kalašnikov AK-74, takže rychlý přechod od střely pod vodou k pozemní a naopak lze řešit pouhou výměnou zásobníku (používá klasické zásobníky z AK-74 na 30 nábojů). Při střelbě na souši dosahuje údajně stejné přesnosti jako AK-74M, dostřel ve vodě je pak na úrovní pušky APS – v 5m hloubce konkrétně 25 m. ADS může používat i granátomet ráže 40 mm, fungující rovněž pod vodou i na souši. Na souši běžné granáty VOG-25, pod vodou pak speciální VOG-25P. Puška může být opatřena i tlumičem, různými zaměřovači a dalším příslušenstvím.

Torpédo, před nímž není úniku
Ruská armáda přivedla podvodní zbraňové systémy na vysokou úroveň, jak dokumentuje unikátní „supertorpédo“ s označením V-111 Škval (Vichřice). Existenci této zbraně přiznali Rusové teprve v 90. letech. Jde o střelu odpalovanou z ponorek, která využívá fyzikální jev zvaný superkavitace. Jde o již známý jev, ale až v této podobě dotažený do fáze praktického využití. Kolem torpéda se při rychlosti nad 100 km/h vytvoří vzduchový obal (jakási bublina), v němž se střela pohybuje mnohem rychleji, než když musí překonávat odpor vodní masy. To dává Škvalu pod vodou neuvěřitelnou rychlost – až 370 km/h, před níž při jeho 9km dosahu nemají lodě či ponorky protivníka šanci provést účinný obranný manévr, natož uniknout.
Nevýhodou je však hlučnost a proud bublin, který Škval při svém pohybu ve vodě produkuje, takže může prozradit polohu ponorky, z níž bylo vypuštěno.

Publikováno: 10. 4. 2020 | Počet zobrazení: 1922 298