Dobrý byznys je běh na dlouhou trať
Koncern ZKL zavedl letos další prvek z oblasti Průmyslu 4.0. Nejen o této novince, ale také o úspěších firmy, současné výrobní strategii či o aktuální situaci v době pandemie, hovořil výkonný ředitel koncernu Jiří Prášil mladší.
Nedávno jste zavedli významnou technologii považovanou za stěžejní v modernizaci a digitalizaci průmyslové výroby, proces monitoringu strojů. Můžete přiblížit tento projekt a jeho cíl?
Jedná se o systém MES, který slouží k digitalizaci výroby a monitoringu našich výrobních strojů. Systém jsme implementovali koncem prvního kvartálu letošního roku, aktuálně tak zahajujeme zkušební provoz a zaškolujeme personál. Za poslední měsíc máme již první pozitivní výstupy.
Primárním cílem tohoto systému je optimalizace procesu směrem k co největšímu využití našich strojů. S tím se pak mohou pojit i úspory. Firmy bez tohoto systému musí často využitelnost stroje pouze odhadovat z norem, což se ve finále promítá do vyšších nákladů. Díky našemu inteligentnímu monitoringu však toto odpadá, vidíme reálný čas výroby a s tím i skutečné náklady. Systém nám tak pomáhá zjistit, kolik skutečného času využijeme na konkrétní operaci, kolik času je potřeba na seřízení či opravu, případně kolik zbývá nevyužitého času. Právě čas je přitom nejdůležitějším parametrem, který ovlivňuje náklady na výrobní proces.
Je nákladovost hlavním kritériem?
Pouze z části. Kromě ní je potřeba zohledňovat i kapacitu, kterou výroba má, ale třeba ji ještě nevyužívá. Sledujeme proto i nárůst OEE parametrů, což je využitelnost strojů. Nově tedy víme, že není potřeba kupovat hned nový stroj, ale naopak více využít kapacity těch stávajících.
Co vás k pořízení tohoto systému vedlo?
Klíčovým faktorem byl kontinuální růst poptávky po velkorozměrových ložiscích. Abychom byli schopni poptávku uspokojit, přistoupili jsme k větší digitalizaci výrobních procesů. Díky tomu tak můžeme v maximální možné míře využít strojního parku, který máme. Samozřejmě jsme v případě potřeby schopni rozšířit i nákup dalších výrobních prostředků. Vždy se však snažíme chovat jako řádní hospodáři a v prvé řadě využít na maximum naše dostupné kapacity.
MES však není prvním prvkem Průmyslu 4.0, který je v ZKL nasazen, že?
Přesně tak. Kromě něj máme zavedený ERP systém SAP a také procesní systém WindChill. Ten řídí nabídku nového ložiska, výrobu nových typů či proces reklamace. Do budoucna přemýšlíme také nad reimplementací ERP systému, od kterého očekáváme jeho integraci se systémem MES. Tento krok předběžně plánujeme na příští rok.
Možnosti investovat do digitalizace a dalšího rozvoje se odvíjejí od zisku. Jak si ZKL stojí v tomto směru?
Troufnu si říct, že velice dobře. V posledních třech letech jsme díky diverzifikaci našich obchodních aktivit a kanálů průběžně zvyšovali zisk EBITDA. Letos by tak jeho hodnota mohla být oproti roku 2017 dvojnásobná. Umožňuje nám to další investice, ať už do strojního vybavení nebo nových produktů.
Snažíme se více zaměřit na velké zákazníky. Kvalita je pro nás na prvním místě, proto také dodáváme ložiska do segmentu větrných elektráren, kde se na tento aspekt extrémně dbá. Museli jsme rovněž kompletně obnovit strojní park, abychom byli produktivnější a aby naše technologie dokázaly udržet tolerance a technologickou kvalitu v normách, které požaduje zákazník.
A když se přeneseme do současnosti nebo blízké budoucnosti?
Rosteme, máme nové zákazníky v Číně, pracujeme též na zajímavém projektu s velkou americkou firmou. Cílem je i projekt, který máme interně nazvaný „velkorozměrová ložiska číslo 3“. Patří sem mimo jiné dokoupení dalších kapacit a strojů. Rádi bychom v tomto segmentu do roku 2022 zdvojnásobili obrat a navýšili ho tak o dalších 17 milionů eur.
Souvisí to s rostoucí zmíněnou poptávkou po velkorozměrových typech ložisek?
Jednoznačně. Pozorovat lze však i další trend, a to v rámci celé Evropy. Nestoupá pouze poptávka po výrobě velkorozměrových, ale také speciálních ložisek. Standardní katalogová jsou spíše v útlumu, jejich výrobců jsou tisíce, firmy se přitom často obracejí na ty levné a neevropské. Speciály jsou však na vzestupu, což pozorujeme i v ZKL – v tomto segmentu máme největší obraty.
Plánujete další expanzi?
Ano, dobře se to dá ukázat na ložiscích do domíchávačů betonu. Takových v současnosti vyrábíme asi 40 tisíc ročně. V tomto segmentu jsme dosud nabízeli tři druhy ložisek, ale nyní pracujeme na rozšíření, abychom mohli pružně reagovat na rostoucí poptávku. Zaměření na speciální ložiska nám dává smysl, ukazuje se to i na délce kontraktu k dodávkám ložisek do železničního průmyslu. S Ruskými dráhami po čtyřech letech spolupráce nyní prodlužujeme kontrakt na další tři roky.
Je to ale běh na dlouhou trať, dlouhodobý byznys. Jakmile se však výrobce jednou osvědčí, dostává víc a víc prostoru. Tento model je relativně nákladný z hlediska času, příprav kontraktů či technického řešení. Máme na to však dostatečné kapacity, zároveň se můžeme opřít i o náš výzkum a vývoj, který provádí analýzy a udržuje styk se zákazníkem. Naším dlouhodobým cílem je proto stát se lídrem v segmentu velkorozměrových a speciálních ložisek. Máme k tomu velmi dobré předpoklady, obrat nám u nich totiž stabilně roste.
Náš rozhovor probíhá v svým způsobem mimořádné době, takže vyhnout se nemůžeme ani hlavnímu tématu těchto týdnů – koronaviru. Jaká je nyní situace v ZKL a jak vnímáte aktuální vývoj?
Do konce května pracovalo on-line z domu asi sedmdesát procent našich zaměstnanců. Nyní se již postupně vracíme k běžnému režimu. I v průběhu nouzového stavu jela naše výroba naplno, nicméně jsme zaznamenali pokles poptávky i nových zakázek do výroby pro třetí a čtvrtý kvartál tohoto roku. Tento pokles nyní v obchodní společnosti doháníme.
Kdybych měl tedy zhodnotit aktuální situaci, tak v projektových kontraktech zejména v OEM segmentu si na práci stěžovat nemůžeme, ale v prodeji do náhradní spotřeby již pokles odbytu zaznamenáváme. Naším cílem je navýšit počet zakázek do OEM segmentu tak, abychom tím eliminovali pokles v segmentu MRO.
Do konce srpna budeme rozšiřovat výrobu velkorozměrových ložisek, už máme objednané dva nové karusely, na podzim budeme nově instalovat i dosud největší brusku. Věřím, že současný stav a nutnost adaptace na něj nám pomůže i s hlubší integrací digitalizace, ať už v rámci interních procesů v podniku, nebo třeba u systémů objednávek.
Máme-li být v budoucnu úspěšní, musíme i nadále zvyšovat produktivitu. Například u obchodu se budeme snažit převést své zákazníky na online objednávání, ve výrobních závodech za nás bude plánovat přímo ERP systém a to stejné bude i ve financích a řízení cash-flow – to již může systém také dělat za nás.
Jaké jsou největší otazníky?
Pandemie koronaviru způsobila jednoznačně globální ekonomické dopady. Budoucnost bude záležet zejména na tom, jak se začnou uvolňovat restriktivní opatření jednotlivých států a jak rychle se opět rozběhne světová ekonomika. Velký otazník také visí i nad kurzy zahraničních měn, kde zatím nejsme schopni vývoj odhadovat.
Martin Svoboda
271
