asseco Aimtec murr

První hybridní letadlo pro komerční využití

Britská společnost EAG představila koncept prvního elektrického letadla pro komerční využití, které v sobě kombinuje možnosti osobní i cargo přepravy.

 

Od nového stroje s názvem HERA (Hybrid Electric Regional Aircraft) si jeho tvůrci slibují oživení udržitelného trhu letecké dopravy díky nízkým provozním nákladům, tichému provozu a prostoru až pro 70 pasažérů. Letoun s předpokládaným doletem zhruba 1500 km (800 námořních mil) je koncipován tak, aby umožňoval rychlý vzlet i přistání. Jeho unikátním prvkem je flexibilní kabina umožňující rychlou změnu mezi osobním a dopravním letadlem. Firma plánuje uvést letadlo do provozu v roce 2028.

Ideální stroj pro „zelenou“ budoucnost
Zakladatel společnosti EAG Kamran Iqbal se zkušenostmi z leteckého průmyslu díky předchozí práci pro Airbus věří, že právě tento koncept by měl být optimálním řešením: Běžná letadla podobných rozměrů mají sice dvojnásobnou délku doletu, ale musí čelit dopadu zpřísňujících se emisních požadavků, a elektrická letadla, do kterých jsou vkládány značné investice, nejsou schopna splnit požadavky hromadné letecké dopravy, ani požadavky na dekarbonizaci. HERA by naopak měla splňovat vše a být praktickým letadlem, které představuje ideální „zelenou“ alternativu pro letecké společnosti.
Pohon pro celokompozitní stroj zajišťují čtyři elektrické propulzory (tlačné a manévrovací jednotky) – vestavěný pár je poháněn 1,5MW elektromotory, zatímco přívěsné jednotky jsou dimenzovány na 0,5 MW. V gondolách pod křídly jsou umístěny 2MW turbogenerátory, které dodávají elektrickou energii všem čtyřem motorům. V trupu a křídlech jsou umístěny baterie pro vzlet a nouzové napájení. Design letounu využívá během typické mise pouze asi 30 % nabití baterie, což poskytuje dostatečné rezervy pro 50 námořních mil (92 km) letu plus 20 min. K vybití baterie dojde pouze při vzletu. Počáteční zrychlení zajišťuje systém GATOR (Gear Assisted Take-Off Roll), který z baterií pohání elektromotory na podvozku – letadlo tak dosáhne rychlosti ca 110 km/h, než se uvedou do provozu propulzory napájené bateriemi na další 1 až 2 minuty stoupání před přepnutím na elektřinu z turbogenerátorů.
Navíc s využitím sytému obnovení energie PERS (Potential Energy Recovery System) se vnější propulzory během sestupu změní na efektivní větrné turbíny, které mají vygenerovat dostatek elektřiny k úplnému doplnění baterií během přistání letadla. To by mělo eliminovat potřebu dobíjení baterií na zemi a umožnit letadlu využívat i vzdálená letiště bez dobíjecí infrastruktury.
Firma hodlá rovněž zajistit „budoucnost“ letadla snadnou konverzí na plně elektrický pohon nebo palivové články, pokud budou k dispozici alternativní zdroje energie – např. křídlo je dimenzováno tak, aby místo standardních palivových nádrží pojalo budoucí akumulátory.

Menší hybridní letoun připravují i Češi
Projektem hybridního stroje s vertikálním vzletem a přistáním se zabývá i česká firma Zuri podnikatele Michala Illicha. Jde o koncept letadla pro osobní dopravu menšího počtu osob na kratší vzdálenosti. Cílem je vyvinout stroj s cestovní rychlostí zhruba 300 km/h, který by umožnil přepravu čtyř osob na vzdálenost až 700 km. Při jeho konstrukci by byl využit nejen hybridní pohon, ale i kombinace výhod letounu a vrtulníků v rámci jednoho draku.
„Zuri startuje kolmo podobně jako helikoptéra pomocí soustavy vrtulí poháněných elektromotory, nepotřebuje tedy žádnou startovací dráhu, má ale zároveň křídla jako běžné letadlo, které je v horizontálním letu mnohem efektivnější než vrtulníky," říká Michal Illich.
V roce 2018 firma uskutečnila první let s 5metrovým prototypem, na němž ověřila možnosti horizontálního a vertikálního vzletu. Model získal registraci jako bezpilotní letadlo, a ještě do konce roku chce Zuri provést první letové testy jednomístného prototypu. Letoun začíná s hybridním pohonem, ale výhledově může létat i jako čistě elektrický dopravní prostředek.
„Aktuálně počítáme s hybridem, tedy kombinací turbogenerátoru a baterií. Podle studie NASA mají hybridní letadla o 25 až 50 % nižší spotřebu a tím i uhlíkovou stopu," doplnil Michal Illich.

 
Publikováno: 13. 11. 2020 | Počet zobrazení: 786 článek mě zaujal 213
Zaujal Vás tento článek?
Ano