Atom opět na pořadu dne

Nizozemsko v posledních letech prosazovalo spíše umírněnou politiku odklonu od jaderné energie, ale aktuální situace ukazuje na změnu dosavadního postoje: Vládnoucí Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) uvažuje o stavbě nových jaderných reaktorů s tím, že země jadernou energii „zoufale“ potřebuje, protože jinak nemůže dosáhnout cílů Pařížské klimatické dohody. Nizozemský ministr hospodářství a klimatické politiky Eric Wiebes představil nedávno v oficiálním dokumentu pro parlament výsledky studie poradenské firmy Enco a doporučuje rychlý rozvoj nových jaderných kapacit. Její analýza ukazuje, že jaderná energie je jednou z nákladově nejefektivnějších možností pro regulovatelný výkon elektráren bez CO2 pro období po roce 2030. Nizozemský poslanec VVD Markus Harbers upřesnil, že pokud chce Nizozemí dodržet své záměry, potřebovalo by postavit až 10 nových jaderných bloků. Jen se solární a větrnou energií nebude země do roku 2050 schopna dosáhnout cílů v oblasti klimatu a nechce být ani závislá na plynu z Ruska. Proto je nyní nutné podniknout kroky, aby se první nová jaderná elektrárna v Nizozemsku mohla otevřít už po roce 2030. VVD rovněž zvažuje, že ustoupí od plánového uzavření jaderné elektrárny v Borssele, která je v provozu od 70. let 20. století.
Jaderná energie dostala paradoxně podporu i v zemi, která odstartovala její plánovaný zánik v Evropě – v Německu. V září se před tamní jaderné elektrárny Brokdorf, Lingen, Grohnden, Isar 1 a Gundremmingen po letech vrátili demonstranti. Tentokráte ovšem nikoli požadovat jejich uzavření, ale naopak prodloužení jejich provozu.
„Existují dvě velké otázky: Co uděláme s jaderným odpadem a co budeme dělat s klimatem? Jaderný odpad můžeme vyřešit později, klima ale musíme řešit ihned,“ říká Rainer Klute, předseda sdružení Nuklearia, které organizovalo demonstrace. Prodloužení provozu jaderných elektráren chtějí zejména proto, že neprodukují žádné skleníkové plyny.
Podle zprávy Světové asociace provozovatelů jaderných zařízení WNA vyrobily jaderné reaktory loni celosvětově 2657 TWh elektřiny, což představuje nárůst již sedmý rok po sobě. Výkon 442 provozovaných reaktorů na konci roku 2019 byl 392 GW, což je o 5 GW méně než na konci roku 2018, ale nedávno zveřejněná respektovaná zpráva 2020 britského energetického gigantu BP Energy Outlook předpokládá, že podíl jaderných elektráren na celosvětové výrobě elektřiny vzroste do roku 2050 o 40 až 160 %. Studie představuje tři scénáře vývoje světové energetiky, přičemž všechny očekávají zvýšení podílu jádra.