Energetika zítřka klepe na dveře, změna může nastat rychle
Doba ropná se blíží ke konci, přiznal v říjnovém rozhovoru pro německý Handelsblatt člen výkonného výboru společnosti Shell Huibert Vigeveno. Jeho slova potvrzují pokles cen zelené elektřiny, chování energetických hráčů i závazky přijímané vládami po celém světě.
Tradiční energetiku vystřídají moderní a šetrné technologie. Obrat zřejmě přijde dříve, než se očekávalo, a zhodnotí know-how evropského chemického průmyslu.
Zatímco zisky z těžby fosilních paliv padají, jiným odvětvím se daří. Ropu a uhlí čím dál více nahrazují energie z větru, slunce a vodíku. Mezinárodní energetická agentura uvádí, že solární energie dosáhla v řadě velkých ekonomik historického cenového minima. Tempo zlevňování dokonce překonalo prognózu z předloňského roku. A tak zatímco Shell oznámil zrušení 9000 pracovních pozic, společnosti, které příklon k udržitelnosti a šetrnosti předvídaly, zhodnocují předchozí investice.
Zajímavé je, že moderní trendy pomáhají prosadit i někteří tradiční velcí hráči, jejichž provozy jsou z principu energeticky náročné. Patří mezi ně také chemický gigant BASF, jehož hlavní sídlo v německém Ludwigshafenu tvoří největší tovární komplex na světě.
„Chemický průmysl se řadí – tak jako průmysl energetický nebo strojírenský – k energeticky nejnáročnějším segmentům. Na tom se ani do budoucna nic nezmění: máme-li výrobu maximálně automatizovat, bez značné energetické spotřeby se to neobejde. To ale neznamená, že chemii nemůžeme výrazně posunout směrem k šetrnosti a udržitelnosti,“ upozorňuje Filip Dvořák, generální ředitel společnosti BASF v ČR.
Nejde přitom zdaleka jen o minimalizaci uhlíkové stopy. BASF si totiž jako evropská jednička v chemickém průmyslu včas uvědomila, jaký potenciál skýtá pro chemii moderní energetika. „Naše odhodlání napomoci transformaci energetiky se odehrává ve dvou rovinách: V té první vystupujeme v roli konzumenta, ve druhé pak jako firma, která vyvíjí, vyrábí a dodává vlastní produkty či integrovaná řešení,“ říká Filip Dvořák.
Pobřežní zdroje už nejsou hudba budoucnosti
Aktuálně se BASF podílí na tak ambiciózních projektech, jako je výstavba solárních elektráren v marocké nebo dubajské poušti, jež mají být svého druhu absolutně největší.
Výrobky BASF zároveň umožňují fotovoltaikám i větrným parkům expandovat z pevniny na moře. To se nyní ukazuje jako jedna z příležitostí k růstu přímo v EU. V zájmu dosažení klimatické neutrality do roku 2050 totiž 19. listopadu Evropská komise předložila strategii, podle níž mají členské státy k výrobě elektrické energie lépe využít potenciál moří. Jen objem pobřežní větrné energie má podle této strategie vzrůst ze současných 12 GW do roku 2030 na 60 GW a do třiceti let dosáhne hodnoty 300 GW. Pobřežní energie ze slunce, mořského příboje či jiných zdrojů má generovat dalších 40 GW energie. Celková kapacita pobřežních zdrojů tak má předčít výkon jihočeského Temelína více než 150 000krát.
„Tento záměr velmi vítáme – nejen jako šanci pro udržitelný byznys, ale také s ohledem na jeho pozitivní vedlejší dopady. Pomůže totiž mimo jiné ozdravit ovzduší v zemích EU, jehož znečištění podle listopadové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí představuje nejzásadnější ekologické riziko pro zdraví Evropanů. Na tom má velký podíl právě energetika,“ vysvětluje Filip Dvořák.
Podpůrná řešení pro chytrou energetiku
BASF předpokládá, že stejným směrem se vydají vlády na všech kontinentech a během 20. let nahradí uhlí obnovitelné zdroje (OZE). V této souvislosti se počítá s nárůstem poptávky po bateriích, které budou energii z OZE uchovávat.
„Solární a větrné parky zaznamenávají – na rozdíl od tepelných nebo jaderných elektráren – výkyvy. Přebytky je proto třeba ukládat, aby byly k dispozici v momentě, kdy vlivem počasí produkce klesne. To vnímáme jako jedinečnou šanci pro chemii,“ zdůrazňuje Filip Dvořák.
Proto BASF spolupracuje na vývoji nové generace sodíkovo-sírových baterií či výrobě elektrolytu pro bateriovou technologii, která je zvláště vhodná pro stacionární skladování elektřiny z OZE a stabilizaci přenosových sítí. Portfolio řešení doplňují projekty v oblasti power-to-gas, jež taktéž napomáhají stabilizaci dodávek energie z OZE.
První vlaštovky v ČR a na Slovensku
V oblasti akumulace elektrické energie a s ní úzce související elektromobility se nyní rodí první dvě spolupráce BASF na českém a slovenském trhu, a to s firmami HE3DA a InoBat.
„Vše nasvědčuje tomu, že v energetice stojíme na prahu revoluční změny. BASF je odhodlána sehrát v ní zásadní roli a budeme-li mít možnost přispět v tomto segmentu k restartu české ekonomiky, osobně to jedině uvítám. Věřím, že podaří-li se nám v České republice tuto příležitost dobře uchopit, pomůže nás to posunout z role montovny Evropy do pozice technologického lídra,“ podtrhuje Filip Dvořák.
162
.gif)
