Kosmičtí těžaři přivezli kousky vesmíru
Zatímco organizace zabývající se výzkumem kosmu a právníci řeší téma potenciální těžby na vesmírných tělesech a jejího právního rámce, těžba v malém už ve vesmíru začala.
Nedávno se na Zemi vrátila japonská sonda se vzorky asteroidu a Čína se pokouší dopravit po 44 letech od získání posledních kousků Měsíce, které byly přivezeny na Zemi, také lunární horniny.
Lunární cargo: opatrně, neklopit!
Na Měsíci už vlaje i čínská vlajka. Po více než půlstoletí, kdy našeho nejbližšího vesmírného souseda opustil poslední člověk z týmu amerických astronautů, kteří na jeho povrchu zanechali vlajku s hvězdami a pruhy, vztyčili svůj hvězdnatý prapor na Měsíci i Číňané. Ovšem ne lidskou rukou, ale prostřednictvím sondy pojmenované po měsíční bohyni Čchang-e z čínské mytologie. Čínský státní symbol do lunární krajiny umístila Čchang-e 5 krátce předtím, než 1. prosince 2020 využila svůj vlastní přistávací rover jako startovací základnu ke zpáteční cestě se získanými měsíčními vzorky, aby mohly být odeslány ke zkoumání na Zemi.
Sondu Čchang-e 5 vynesla do kosmu 23. listopadu loňského roku raketa Dlouhý pochod 5 a po 112hodinovém letu dorazila k cíli. Dva její moduly úspěšně přistály v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) na přivrácené straně Měsíce a dva zůstaly na oběžné dráze.
Přistávací modul vybavený vrtným zařízením a robotickým ramenem pak během zhruba 20hodinové mise nabral z měsíčního povrchu dva kilogramy materiálu z až dvoumetrové hloubky. Se vzorky pak odstartoval speciální vzletový modul, které dopravil na orbitální servisní modul „zaparkovaný“ na oběžné dráze Měsíce 15 km nad měsíčním povrchem. Tam byly přeloženy do návratového modulu, v němž se vydaly na cestu k Zemi.
Svůj úkol dokončil robot o den dříve, než se původně plánovalo. Vše muselo proběhnout velmi rychle v průběhu první poloviny lunárního dne (časově odpovídá 29,5 dnům na Zemi), jelikož zařízení nebylo vybaveno potřebnou ochranou v podobě radioizotopového zahřívání, takže by nepřežilo mráz noční fáze.
Díky technicky velmi náročné a komplikované vícefázové operaci se tak Čína stala po USA a Sovětském svazu třetí zemí na světě, která dokázala dopravit vědcům na Zemi měsíční materiál. Poslední vzorky z Měsíce získala a doručila v roce 1976 sovětská automatická sonda Luna 24.
Čchang-e 5 je také první čínskou kosmickou lodí, která přistála na Měsíci a pak z něj opět vzlétla. A to zhruba jen necelé dva roky poté, co si Čína připsala na konto jiné unikátní prvenství v historii kosmického výzkumu, když loni v lednu předchozí sonda Čchang-e 4 přistála jako první na odvrácené straně Měsíce. I tam získali čínští výzkumníci lunární vzorky, ty však analyzovalo robotické vozítko Nefritový králík 2 přímo na místě.
Deset deka miliardy let starého asteroidu
Ještě než čínský návratový modul přistál na padácích v oblasti Vnitřního Mongolska, dostal se na Zemi materiál z mnohem exotičtější destinace – asi 280 mil. km vzdálené planetky Ryugu doručený japonskou sondou Hajabusa 2 (v překladu Sokol). Japonská kosmická agentura JAXA oznámila, že kapsle, kterou 5. prosince loňského roku dopravil na Zemi návratový modul sondy, a který v australské poušti úspěšně objevil pátrací tým, obsahuje černé částečky, jež jsou skutečně z asteroidu. Vědci doufají, že jejich výzkum může pomoci objasnit vývoj Sluneční soustavy i vznik života na naší planetě.
Hajabusa 2 se vydala na cestu k planetce, jejíž stáří se odhaduje na 4,6 mld. let, na počátku prosince před 6 lety a zanedlouho poté, co po 3,5letém putování vesmírem dorazila v roce 2018 k cíli, začala na podzim téhož roku hledat stopy původu Sluneční soustavy, což bylo hlavním cílem projektu. Na Ryugu vysadila na dvou různých místech celkem tři robotické aparáty, loni dvakrát (v únoru a v červenci) krátce na asteroid dosedla samotná sonda a odebrala z něj vzorky (jednak z povrchu, a pak z uměle vyhloubeného kráteru v dubnu vypáleným měděným projektilem).
„Chtěli jsme získat 100 miligramů nebo víc, a to jsme rozhodně dostali,” uvedl na tiskové konferenci představitel JAXA Hirotaka Sawada. Jak se ukázalo, návratová kapsle navíc obsahovala i určitý plyn, jehož analýza provedená v Austrálii, kde přístroj přistál, potvrdila, že pochází z asteroidu, což je podle Japonců unikátní úspěch.
Čínská vlajka na Měsíci
Je vyrobena ze speciálního materiálu o hmotnosti pouhých 12 g, takže celý státní symbol o rozměrech 200 x 90 cm váží zhruba 1 kg. Každý kus látky je sestaven z funkčních materiálů schopných odolat teplotám v rozmezí 150 až -150 °C, což dává čínské vlajce šanci přežít drsné lunární prostředí bez toho, že by časem vybledla jako její americká předchůdkyně.
167
.gif)
