Časy se mění, ERP s nimi

Z původně samostatných programů, zaměřených především na účetnictví a zpracování ekonomických informací, se stala svébytná kategorie pokrývající komplexní problematiku plánování a řízení výroby, na kterou navazují i další řešení souvisejících oborů. Jejich role ještě vzrostla v éře rozvoje globální ekonomiky, kdy většina podnikových operací je navázána na internet a síťové technologie.
První generace ERP, která vznikla v 90. letech minulého století, byla zaměřena na výrobu a distribuci a zabývala se především optimalizací podnikové interní agendy. Šlo o skrytý a uzavřený proces, kdy byla data generována a spotřebována v rámci podniku samotného, s napojením na web, ale bez větší návaznosti na něj.
ERP nové generace, které přišly na scénu po roce 2000, už představují spíše byznysovou strategii a soubor společných provozních a finančních procesů interně i mimo podnik. Jde o vysoce variabilní, webově orientovaný komplexní otevřený systém zaměřený na všechna odvětví a segmenty podnikání, kdy procesy, které obsahuje, jsou také do značné míry vzájemně propojeny. Hlavním posláním je optimalizace dodavatelského řetězce prostřednictvím spolupráce s obchodními partnery, kteří jsou už přímo integrováni ve všech příslušných složkách a subsystémech. Data v tomto systému, který zahrnuje specifické dedikované moduly, CRM, SCM, MRP apod., jsou generována, získávána a publikována interně i externě.
Aktuální vývoj ERP charakterizuje i masivní nasazení tzv. Business Intelligence a zapojení rozsáhlých databází a efektivní analytické zpracování velkých dat, kterému výrazně napomáhá zapojení strojového učení a umělé inteligence.
V současné době už navíc ani samotná zkratka ERP pro moderní podnikové informační systémy, které kromě procesů souvisejících s plánováním podnikových zdrojů podporují i další, vztahující se k řízení firmy, není zcela přesná ve významu, v jakém jsme byli zvyklí toto označení používat původně. Dokumentuje to mj. směřování vývoje ERP systémů k jejich stále větší komplexnosti pokrývající různé oblasti fungování podniku. To se obvykle děje buď cestou napojování dalších, původně samostatných aplikací k mateřskému ERP systému, nebo dnes běžnější snahou integrovat aplikace přímo do něj, nezřídka i kombinací obou řešení. Ta mají své výhody i nevýhody, ale často se vhodně doplňují, což nasvědčuje, že budou vedle sebe minimálně v blízké budoucnosti nadále vzájemně koexistovat.
V éře charakterizované nástupem Průmyslu 4.0 hraje stále významnější roli přímé propojení podnikových informačních systémů na výrobní systémy umožňující automatizaci řady procesů. Mezi nimi jsou to především programy pro konstrukční a vývojové práce a výrobu jako takovou – CAD a CAM systémy. Jejich zapojení umožnila postupná standardizace a interoperabilita dat, která zajišťuje možnost jejich vzájemné spolupráce a v případě potřeby konverze do formátu, s nímž dokáží příslušné podnikové systémy pracovat. Tím bylo dosaženo, že např. ERP systémy mohou přímo spolupracovat s výrobními daty a na jejich základě zajistit rozvrh pro výrobu konkrétních produktů a naplánovat ji prostřednictvím dalšího specializovaného software (např. CAD, MRP aj.), další propojený software zase řeší a řídí potřebné technologické procesy apod.
Tím, že komunikace probíhá přímo mezi informačním systémem a stroji, stále častěji i s využitím AI, se snižuje vnesení chyby způsobené lidským faktorem, a výroba je efektivnější a spolehlivější. Z tohoto pohledu nabývá na významu i nyní aktuální možnost propojení strojů a dalších výrobních zařízení pomocí průmyslových sítí a prvků IoT (resp. IIoT) a využití z nich získaných dat pro řízení výroby v reálném čase na základě neustále aktualizovaných parametrů. I tyto systémy už spolupracují s ERP, a nejde jen o výrobní, ale i provozní data umožňující např. na základě informací ze senzorů dálkový dohled a preventivní údržbu snižující riziko neplánovaných odstávek v důsledku poruch.

Publikováno: 19. 2. 2021 | Počet zobrazení: 586 151