Bludný Holanďan

Lokální trať v železničářském žargonu nazývaná „Kopidlnka“ (trasa Kopidlno – Dolní Bousov) se na čas změnila v experimentální dráhu, na které se zkoušejí systémy pro autonomní provoz vlaků.
Jsou instalovány na měřicím voze ETCS 851.026-5, při nichž se nejen ověřuje spolehlivost jednotlivých technologií pro autonomní jízdu, ale slouží i ke sběru potřebných dat z kamer a senzorů na čele vozidla, z nichž se následně neuronové sítě učí co nejlépe rozpoznávat objekty v jejich zorném poli. Získané informace jsou neustále vyhodnocovány ve výpočetním a řídicím modulu, který zašle pokyny již existující technologii ATO (Automatické vedení vlaku). V běžném provozu umí ATO vlak po souhlasu strojvedoucího samo rozjet a poté ho spolehlivě zastavit v následující stanici.
Vývoj započal průzkumem možností jednotlivých technologií pro detekci překážek a pracemi na prvním řešení včetně testování na trati. Prostor před vlakem sleduje detektor objektů, který zastupuje oči strojvedoucího. Použití více rozdílných typů čidel umožňuje monitorovat celkový prostor před vlakem – některé sice mají daleký dosah, ale nepostřehnou, co se děje těsně u vlaku, a naopak. Vhodná skladba senzorů a mnoho dalších technických aspektů jsou proto předmětem podrobného výzkumu a testování.
Detektor objektů se aktuálně skládá z Lidaru (modeluje 3D scény), kamerového systému (sestavuje hloubkovou mapu), termokamery (zobrazuje infračervené vyzařování objektů) a HD kamery pro zpracování klasického obrazu. Systém dále tvoří návazná zařízení, jako jsou GNSS modul (GPS a Galileo) pro určení pozice vlaku, řídicí elektronika, výpočetní moduly pro zpracování senzorických dat a obrazu interpretující viděné scény, včetně detekce objektů a potenciálních překážek, a expertní rozhodovací modul – náhrada rozhodování strojvedoucího.
Každý senzor vnímá okolí vlastním způsobem. Již dnes jsou tak zachycovány i informace nad rámec pohledu strojvedoucího a v AŽD již vyvíjejí senzory, které umožní „vidět“ vlaku i do míst mimo přímou viditelnost. Těmi budou osazena riziková místa podél trati, nástupiště, vstupy do tunelů či úseky za oblouky. Data z nich budou kontinuálně přenášena do rozhodovacích modulů. Množství dat, které systém nepřetržitě zpracovává, je obrovské. Jde zhruba o 1,5 GB/s, což jsou miliony informací za sekundu.

Vladimír Kaláb

Publikováno: 23. 3. 2021 | Počet zobrazení: 553 148