Nejpřesnější vesmírný radar
V Kostarice byl uveden do provozu nový pokročilý kosmický radar pro sledování satelitů a tzv. vesmírného smetí, které může ohrožovat aktivní kosmické systémy.
Zatímco v Portoriku loni kvůli havárii skočil ikonický radioteleskop Arecibo, proslulý mj. pátráním po stopách případných mimozemských civilizací, připravoval se na protější straně Karibiku další pozoruhodný kosmický projekt. Ten je však zaměřen na mnohem prozaičtější a subtilnější pátrání v nejbližším okolí Země.
Těleso o rozměru několika centimetrů zpravidla nepředstavuje za normálních okolností hrozbu, pokud se ale řítí mnohatisícikilometrovou rychlostí kosmickým prostorem, stává se nebezpečným projektilem schopným fatálně poškodit či dokonce zlikvidovat vše, co stojí jeho trajektorii v cestě. A takovýchto objektů, představujících potenciální kritickou hrozbu, jsou kolem naší planety spousty. Problém však byl s jejich detekcí právě kvůli jejich nepatrným rozměrům. To by se nyní mělo změnit.
Kostarický kosmický radar, který provozuje americká společnost LeoLabs, patří podle vyjádření firmy k nejpřesnějším zařízením svého druhu. Může sledovat malé objekty (o velikosti 2 cm) pohybující se na orbitě rychlostí až 30 000 km/h, tedy menší než golfový míček. Dokáže sledovat aktivní satelity i jejich polohu a zároveň nebezpečné kusy vesmírného odpadu. Jeho stavba trvala necelý rok.
Vesmírného smetí kolem Země neustále přibývá, nyní tento stav dosáhl fáze, kdy má lidstvo ve vesmíru více trosek než funkčních satelitů. To představuje vážné riziko ohrožující nejen aktivní satelity za miliony dolarů, ale i lidské posádky mířící do vesmíru a na ISS – např. loni v listopadu se ISS musela vyhnout troskám pomocí nouzového manévru.
Plánovaná síť 6+ radarů, kterou firma buduje, pokryje jižní i severní polokouli a rovníkové pásmo (oběžné dráhy s nízkým sklonem). Umožňuje sledovat nově vypuštěné satelity během několika hodin od nasazení, ale hlavně detekovat a monitorovat nebezpečné kosmické smetí a chránit tak satelity před rizikem.
Kostarický radar je tvořen několika jednorozměrnými fázovými systémy a pomocí technologie fázovaného pole přepíná každou milisekundu z jednoho objektu na druhý. Už za první měsíc činnosti detekoval a sleduje přes 12,5 tis. unikátních kosmických objektů.
Vladimír Kaláb
Foto: LeoLabs
123
.gif)
