Elektřina z mořských vln
Globální kapacita využitelné energie vln a přílivu je odhadována na 1000 GW, což je téměř polovina současného instalovaného výkonu všech uhelných elektráren světa. Jde o nevyčerpatelný, ale zatím drahý potenciál energie.
Nejstarší přílivová elektrárna na světě postavená v letech 1966–1971 na pobřeží francouzské Bretaně dosud vyrobila přes 27 TWh elektřiny. Světová kapacita vlnových a přílivových elektráren vzrostla do konce loňského roku na současných 65 MW. Ale i když se globální kapacita projektů vlnové a přílivové energie od roku 2017 více než zdvojnásobila, ve srovnání např. s větrnou energií jde o řádově nižší výkon. Zatímco kapacita větrných elektráren se v Evropě loni zvýšila o 14,7 GW, výkon evropských přílivových a vlnových elektráren vzrostl ve stejnou dobu jen o necelých 500 kW na celkových 11,2 MW.
Masivnějšímu rozvoji projektů využívajících energii mořských vln brání technická a finanční náročnost výstavby a tím i cena vyrobené elektřiny. Výroba jedné kWh elektřiny v současných přílivových elektrárnách stojí ca 0,66 USD, zatímco ve větrné příbřežní elektrárně je to jen 0,20–0,30 USD.
Evropská komise proto ve své loňské strategii rozvoje obnovitelných zdrojů počítá i s podporou přílivových a vlnových elektráren, jejichž výkon by už letos měl stoupnout o 6 MW, do roku 2025 o 100 MW a v roce 2030 má dosahovat 1 GW.
Podporu mořských elektráren zavádějí i jednotlivé země. Kanada a Čína zavedly zvláštní výkupní tarify pro přílivovou a vlnovou elektřinu a aukce s předem stanovenými závaznými cíli mají i Portugalsko, Španělsko a Irsko, připravuje je i Indie. Kanadská vláda loni investovala do společnosti Sustainable Marine, která vyvinula nový typ generátorů přílivové energie a měla by je už letos instalovat u pobřeží Nového Skotska s cílem získat až 9 MW výkonu. USA testují na havajském ostrově Oahu systém, který zahrnuje generátor energie z povrchových vln, stanici na mořském dně a multifunkční kombinovaný kotvící, datový, komunikační a napájecí kabel.
Z hlediska budoucnosti vlnové a přílivové energetiky je pozoruhodný i projekt tří britských univerzit. Vědci budou letos sledovat pomocí dronů u pobřeží Walesu a Skotska pohyb mořské hladiny a s využitím speciálních algoritmů vyhodnocovat rychlost a sílu proudění vody. Věří, že výsledky umožní zlepšit předpovědi pohybu vln i správné umístění turbín v mořských proudech a optimalizaci jejich konstrukce a ukotvení, což by mělo vést ke snižování nákladů na výrobu mořské energie.
Martina Drábková
Foto: IHA
133
