Čína chce dobýt mezihvězdný prostor

Podle plánu má Čína vyslat dvě vesmírné sondy mimo nejvzdálenější dosah Sluneční soustavy a stát se druhou zemí, která kdy zahájila mezihvězdnou misi. Obě sondy by měly vstoupit do interstelárního prostoru v čase 100. výročí založení Čínské lidové republiky, tj. v roce 2049. Čína tak má na jejich vypuštění a start kosmické lodi, která by je vynesla, tři roky, což je nejzazší termín, aby sondy dorazily do zmíněného roku k hranici Sluneční soustavy.
Pokud se jí to však podaří, stane se kromě USA jedinou zemí, která kdy opustila sluneční soustavu, a samotné sondy budou zatím 6. a 7. mezihvězdným objektem vypuštěným ze Země. Sondy by měly urazit kolem 100 astronomických jednotek (každá představuje průměrnou vzdálenost mezi Zemí a Sluncem), což znamená, že úspěch mise by nebyl jen vědecký triumf, ale i oslava rostoucího významu Číny jako kosmické velmoci. Ve hře je ale více než symbolika a politické postoje: hranice mezi heliosférou a mezihvězdným prostorem leží ve zhruba stonásobně větší vzdálenosti, než je mezi Zemí a Sluncem a prolomení této hranice dá čínské vesmírné agentuře možnost studovat prostor mezi hvězdami z první ruky, což jí umožní lepší poznání galaxie.
Informace o pravděpodobné konstrukci kosmické lodi napovídá studie publikovaná v časopise Scientia Sinica – sonda s vědeckým užitečným zatížením více než 50 kg bude poháněna radioizotopovými termoelektrickými generátory (RTG).