asseco Aimtec murr

Rodina létajících elektrotaxíků se rozrůstá

První elektrická letadla by měla oficiálně vzlétnout po získání potřebných certifikací už v příštích letech. Objevily se mezi nimi i nekonvenční konstrukce, které vynalézavým způsobem řeší dosavadní problémy spojené s klasickými stroji této kategorie.

 

Kalifornská firma Archer z Palo Alto představila v červnu prototyp dvoumístného autonomního letadla Maker eVTOL, které má ještě letos zahájit pozemní i letové zkoušky, přičemž v roce 2024 by už měly tyto stroje začít v Los Angeles a Miami nabízet služby jako létající taxíky.

Na další start za pár minut
Koncept hornoplošníku s vcelku konvenčním designem a ocasem ve tvaru písmene V využívá střední cestu: napůl vektorovaný tah a napůl zdvih a dopředný let. Křídlo nese šest pohonných gondol, z nichž každá má dvoulistou zadní zdvižnou vrtuli a pětilistý přední rotor, který se může naklánět dopředu v horizontálním letu. Zadní rotory nelze pro snížení odporu úplně zasouvat, ale listy lze naklopit pro co nejmenší aerodynamický odpor, aby se vyrovnaly s prouděním vzduchu.
Výrobce slibuje maximální rychlost 340 km/h a téměř 100km (96 km) dolet na plně nabité baterie, s přihlédnutím k nouzovým rezervám. Se strojem se počítá na cenově dostupné meziměstské lety než pro dálkové operace. Firma navrhuje lety na vzdálenosti mezi 32 a 64 km, a používá baterii s dlouhou výdrží, umožňující mnohem větší dolet, takže ji nebude nutné po každé cestě plně nabíjet. Pro tyto lety má postačit kapacita 30 % baterie, která tak může být na zemi rychle nabita během zhruba 10 minut, než bude připravena na další let. To znamená, že stroj by jich mohl denně zvládnout přes 40. Aktuálně představený prototyp je bezpilotní dvoumístný letoun, který nabízí prostorný a pohodlně vypadající interiér se spoustou místa pro zavazadla. Velké zatmavené okno kabiny umožní zhruba 270stupňový nerušený výhled, dotykový displej poskytne informace, jako jsou mapy, rychlost letu, čas do cíle, údaj, zda je pro klienta připravena navazující pozemní doprava apod.
Zatímco záměrem většiny výrobců létajících strojů typu eVTOL je plně autonomní koncepce, Archer půjde na trh i s pilotovanou čtyřmístnou verzí.

„Odnímatelný“ eVTOL
Společnost Talyn Air, založená bývalými inženýry Space X, přišla se zajímavým alternativním systémem eVTOL, který netradičním způsobem řeší tradiční problémy letadel s vertikálním startem a přistáním.
Elektrická letadla s vertikálním vzletem a přistáním (eVTOL) se kromě vyšší ceny než klasické stroje této kategorie, musí potýkat i s hmotností danou nutností nést na palubě těžké baterie, což má významný vliv na dolet i maximální rychlost letadla. Talyn v případě svého konceptu eVTOL přišla s jednoduchým, ale inovativním přístupem s cílem využít „to nejlepší z obou světů“. Výsledným řešením by mohl být elektrický letoun kategorie VTOL, který sice využívá tuto technologii rovněž pouze v kritických fázích při vzletu a přistání jako klasické stroje VTOL, avšak na rozdíl od nich nenese technicky složitý systém na palubě stále, při samotném letu se chová jako klasický stroj bez systému kolmého startu a přistání.
Inspirací pro toto řešení byl systém dvoustupňových raket, jako je např. Falcon 9 společnosti SpaceX s návratovými prvky. Nicméně nejde o úplně převratnou novinku, protože obdobný koncept do jisté míry používala některá německá avantgardní letecká řešení vyvinutá v průběhu 2. světové války.
Talyn eVTOL je tvořen kombinací bezpilotního elektrického dronu, který je uchycen k horní části pasažérského stroje a funguje jako pomocný zvedací letoun, a pasažérské části, což je v podstatě klasický letoun s elektricky poháněnou tlačnou vrtulí. Zdvihací dron je vybaven celkem 8 rotory souose rozmístěnými v párech, a pomáhá pasažérskému dvojčeti při vzletové (a následně přistávací) fázi. Když letoun s posádkou dosáhne ideální výšky a cestovní rychlosti, dron se odpojí a vrátí se na základnu, aby se dobil, zatímco jeho „náklad“ pokračuje samostatně k místu určení. Když se letoun s cestujícími blíží k požadovanému cíli, připojí se k němu další zvedací stroj, který mu umožní hladké vertikální přistání. Díky tomu by mohli pasažéři Talyn eVTOL přistát na vhodném letišti či helipadu poblíž jejich cíle, namísto klasického letiště a pak dojíždět do místa dalšími prostředky. Tyto stroje by tak měly být na kratších trasách dvou- až čtyřnásobně rychlejší než doprava konvenčními letadly či vrtulníky zahrnující i dlouhé odbavovací procedury.
Podle jeho tvůrců může Talyn létat rychleji a překonávat větší vzdálenosti než kterýkoli jiný eVTOL – dokáže pojmout 5 cestujících (ale při nosnosti 450 kg zjevně spíše štíhlejších), dosáhnout rychlost až 400 km/h (cestovní rychlost je udávána poloviční hodnotou) a na jedno nabití nabídnout 500km dolet (firma uvádí 350 mil, tj. 563 km).
I když odborníci poukazují, že tento systém má i svá rizika, nepopírají, že jde o zajímavý přístup. Ostatně SpaceX, odkud se rekrutují jeho tvůrci, nepostupovala při rozvoji svého kosmického programu jinak – a dnešní výsledky jí dávají za pravdu, takže bude zajímavé sledovat, jak se bude rozvíjet i tento koncept.

Josef Vališka
Foto: Archer, Talyn

 
Publikováno: 23. 7. 2021 | Počet zobrazení: 536 článek mě zaujal 128
Zaujal Vás tento článek?
Ano