Odpad ─ byznys jen pro vyvolené?

Na zvládnutí stovek tisíc tun PET lahví a dalších odpadů z plastu, papíru nebo skla ze sběrných kontejnerů vynaložila firma EKO-KOM jen v roce 2019 přes 2,2 mld. Kč, kterými výrobci předloni přispěli na její činnost ─ opět větší sumou než v předchozích letech, přestože objem odpadu již několik let stagnuje. Podle Petera Hradila, člena představenstva společnosti EKO-DUAL, by to ovšem šlo efektivněji, kdyby Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dlouhodobě nebránilo vzniku konkurenčního prostředí.

Proč si myslíte, že odpady jsou u nás oblast, kde je konkurenci vstup zakázán?
Ačkoli by měl stát podle logiky tržní ekonomiky podporovat konkurenční prostředí a snažit se rozbíjet monopoly, v případě organizace třídění a recyklaci obalových odpadů je naopak podporuje. Tuto oblast ovládá už od roku 2002 jediná společnost: EKO-KOM. Ostatní zájemce MŽP navzdory pozitivním zkušenostem ze zahraničí z nepříliš jasných důvodů odmítá.
EKO-DUAL by se chtěl do systému zapojit a vystupovat jako doplněk současné sítě barevných kontejnerů společnosti EKO-KOM, ale ministerstvo zatím žádné naší žádosti nevyhovělo, stejně jako za celou dobu účinnosti zákona o obalech nebyla udělena autorizace ani žádnému jinému žadateli.
Vytvoření konkurenčního prostředí v tomto oboru přitom doporučuje i Vysoká škola ekonomická v Praze, která rovněž konstatovala, že stát monopolní postavení společnosti EKO-KOM ochraňuje. Ze studie, kterou zpracovala již před pěti lety, vyplývá, že konkurenční prostředí přináší pozitivní efekt a dospěla k závěru, že mezi organizacemi sdružujícími výrobce, by mělo být vytvořeno vhodné konkurenční prostředí a stát by měl umožnit vstoupit dalším subjektům na tento trh, aby si mohly konkurovat v nabízených službách, jejich kvalitě, rozsahu a ceně.  
Podle studie by konkurence, stejně jako v jiných odvětvích, přispěla i k efektivnějšímu vynakládání stále rostoucích výdajů na organizaci třídění a recyklace. Jeden z autorů zmíněné studie poukazuje na trend nastolený po liberalizaci trhu v Německu, kdy při narůstajícím množství vyprodukovaného obalového odpadu docházelo ke snižování vybrané sumy poplatků. To znamená, že konkurence vedla ke snížení nákladů jak pro firmy produkující tento odpad, tak v konečném důsledku i snížení cen pro spotřebitele.

Pokoušely se o zapojení do systému odpadového hospodářství a jeho změnu i další subjekty?
Když před několika lety žádala o autorizaci společnost Ekovedic, nabídla stejné služby jako EKO-KOM, ale za méně peněz. Zároveň přislíbila větší finanční pomoc obcím. Předložila projekt s ceníky pro firmy kalkulovanými o 15 procent nižší, než má EKO-KOM, a ¬ceníky pro obce kalkulovanými o ¬15 ¬procent výš.
A významnou úsporu by zajistila i firma EKO-DUAL, která MŽP nabízela vytvoření dodatečné sítě nových sběrných míst a zajištění bezplatného svozu tříděného odpadu pro obce, přičemž by nesla všechny s tím související náklady. Podle našich propočtů poplatky, které nyní hradí producenti obalů, postačují na krytí těchto nákladů. Dnes EKO-KOM přispívá obcím na tyto náklady jen částečně a ze 45 % je nesou obce, takže EKO-DUAL by byl pro obce výhodnější, a navíc by bez jakékoliv nutnosti dotace či příspěvku z veřejných rozpočtů vznikla nová sběrná místa.
Už před pěti lety jsme na vlastní náklady vyzkoušeli doplňkový systém třídění plastů a dalších obalových odpadů. Sběrné nádoby jsme rozmístili na parkoviště vybraných supermarketů, kde se lidé mohou ekologicky zbavit plastových lahví a dalších obalů cestou na nákup. Zkušební provoz prokázal, že takový sběr je hojně využíván.

Jak na tyto nabídky reagovalo Ministerstvo životního prostředí?
Ministerstvo podezření, že EKO-KOM chrání, odmítá. Důvodem, že společnost stále ještě nezískala licenci na organizaci třídění a recyklace obalového odpadu, o níž požádala již v březnu roku 2018, podle něj je, že řízení ještě nebylo pravomocně ukončeno. Podle názoru řady odborníků je to však spíše proto, že aktuální podmínky pro udělení licence jsou nastaveny tak, aby je prakticky nikdo další nemohl splnit.
MŽP zpochybňuje i studii VŠE s tím, že vlastně nejde o standardní tržní prostředí a považuje proto za problematické posuzovat oblast nakládání s obalovými odpady jako běžný trh, kde funguje princip, že čím více subjektů na něm bude působit, tím bude nabízené zboží, resp. služby, pro zákazníky levnější. Tvrdí naopak, že tento jednoduchý model v oblasti odpadového hospodářství neplatí, a je přesvědčeno o tom, že současný systém funguje dobře. Oponuje, že podle žebříčků míry plnění evropských cílů je ČR v obalech velmi vysoko a z dostupných mezinárodních srovnání vychází systém, který je u nás nastaven, jako funkční a efektivní s ohledem na vynaložené prostředky.

Sdílejí tento názor i jiní? Co např. zmíněný EKO-KOM?
Mluvčí společnosti EKO-KOM Lucie Müllerová uvedla, že v řadě států EU existuje jen jedna autorizovaná společnost, v tom není ČR výjimkou a má také výhrady vůči analýze VŠE s tím, že efektivitou různých systémů a jejich srovnáním v zemích EU se v posledních letech zabývalo několik českých i evropských studií, které naopak vyhodnotily ten český jako velmi efektivní.
Ale i když se zastánci současného status quo odkazují na jeho dobré fungování, neznamená to, že by systém nemohl fungovat ještě lépe. Z vybraných více než dvou miliard Kč dává EKO-KOM 70 % na zpětný odběr a zajištění sběrné sítě, 10 % na dotřídění odpadů a jen 6 % na jejich využití a recyklaci. Přestože se tak podle údajů EKO-KOM v ČR vytřídilo více než 70 % odpadu, zrecyklovat se ve skutečnosti daří jen menší část. Podle odhadu Institutu cirkulární ekonomiky to bylo jen okolo 23 %, protože většina plastů končí ve spalovnách nebo na skládkách. V Německu přitom skutečná míra recyklace činí 67 %, tzn trojnásobek. Jinými slovy, v ČR je zrecyklována jen necelá čtvrtina odpadů, v Německu třikrát tolik. I tato čísla proto posilují podezření, že se EKO-KOM díky monopolnímu postavení a absenci jakékoli konkurence nemusí chovat zcela efektivně.  

Petr Kostolník
Foto: EKO-DUAL

Publikováno: 23. 7. 2021 | Počet zobrazení: 565 134