Nové výzvy pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

V tomto sdělení stanoví legislativní výhled pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který se bude týkat celé Evropské unie.

Právní východiska
Ochrana pro bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků při práci (BOZP) je zakotvená v dokumentech nejvyšší úrovně, tj. ve Smlouvách a v Listině základních práv. Právo na zdravé a bezpečné pracovní prostředí je dále uvedeno v zásadě 10. evropského pilíře sociálních práv a je rovněž základním východiskem vznikající evropské zdravotní unie. Vlastní právní rámec EU v oblasti BOZP se pak skládá z rámcové směrnice a 24 zvláštních směrnic. Evropská rámcová směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci z roku 1989 je základem pro obecné zásady a minimální normy v celé EU. Zaměřuje se na kulturu prevence rizik a stanoví povinnosti zaměstnavatelů, které se týkají:

1.    posouzení rizik,
2.    preventivních opatření,
3.    sdělování informací BOZP pracovníkům,
4.    odborné přípravy,
5.    konzultací a
6.    vyvážené účasti.

Tyto povinnosti platí ve všech odvětvích a pro všechna povolání, a to pro zaměstnavatele ve veřejném i soukromém sektoru. Zvláštní směrnice poukazují na zvláštní rizika, skupiny a prostředí.

Nové politické výzvy
Strategický rámec se v dalších letech zaměří na tři průlomové klíčové cíle:

1.    předvídání a řízení změn v novém světě práce, který přináší zelená, digitální a demografická transformace,
2.    lepší prevence úrazů na pracovišti a nemocí z povolání,
3.    posílení připravenosti na případné budoucí zdravotní krize.

Pokud jde o předvídání a řízení změn Komise vnímá, že digitální technologie mohou pracovníkům a jejich zaměstnavatelům nabídnout digitální řešení, která podpoří jejich zdraví a dobré pracovní podmínky, a konečně i zvýší příležitosti ke zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Nové technologie ovšem dle Komise představují také řadu výzev, jednak z důvodu větší nepravidelnosti v tom, kdy a kde je práce vykonávána, a také v souvisejících s novými nástroji a strojními zařízeními.
V návaznosti na rizika, která vyplývají ze změn průmyslu, vybavení a pracovišť, byly zmodernizovány čtyři směrnice BOZP, které se týkaly osobních ochranných prostředků, lékařské péče na palubách plavidel, expozice biologickým činitelům při práci a expozice chemickým činitelům. Komise rovněž navrhla revizi směrnice o strojních zařízeních, která se zabývá riziky plynoucími z digitalizace a používání strojních zařízení, jež se rovněž týkají bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků. Navrhuje také první právní rámec pro umělou inteligenci, který řeší rizika některých systémů umělé inteligence používaných v oblasti zaměstnávání, řízení pracovníků a přístupu k samostatně výdělečné činnosti. Měnící se formy práce vyplývající mimo jiné z digitalizace, společně se zvýšením počtu osob pracujících na dálku, budou rovněž vyžadovat aktualizaci řešení v oblasti BOZP. Rychlé zavádění bezdrátových, mobilních a dalších pokročilých technologií vyžaduje dle Komise další analýzu týkající se vystavení pracovníků optickému záření a elektromagnetickým polím a analýzu možných nežádoucích zdravotních účinků v případě silnějších zařízení.
Zvláštní otázkou je pak úprava limitních hodnot některých nebezpečných látek, které se používají ve stávajících a nových odvětvích. Komise konkrétně zmiňuje olovo, kobalt a azbest.

Legislativní plány Komise:
Do roku 2023 zmodernizuje právní rámec BOZP v oblasti digitalizace přezkoumáním směrnice o pracovištích a směrnice o zobrazovacích jednotkách a stanoví ochranné limitní hodnoty pro:

 - azbest v pracovní směrnici o azbestu v roce 2022
 - olovo a diisokyanáty ve směrnici o chemických činitelích v roce 2022
 - kobalt ve směrnici o karcinogenech a mutagenech v prvním čtvrtletí roku 2024.

Komise dále vyzývá sociální partnery, aby:

- do roku 2023 přijali opatření a aktualizovali stávající dohody na mezioborové a odvětvové úrovni s cílem řešit nové problémy v oblasti BOZP související s digitálním trhem práce, a to především psychosociální a ergonomická rizika,

- v návaznosti na rámcovou dohodu evropských sociálních partnerů o digitalizaci 50 našli společná řešení pro výzvy, které představuje práce na dálku, digitalizace a právo odpojit se.

Pokud jde o zlepšení prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání, Komise hodlá posílit strategický rámec kulturu prevence jak v organizacích, tak mezi jednotlivými pracovníky. Probíhající legislativní postup se bude týkat zejména limitů pro nebezpečné látky, konkrétně pro akrylonitril, sloučeniny niklu a benzenu. Podle směrnice o karcinogenech a mutagenech by měly pomoci zvýšit ochranu před karcinogenními a mutagenními látkami. Přednost bude mít dále aktualizace a zvýšení ochrany pracovníků vystavených reprotoxickým látkám. Olovo je nejčastější příčinou vzniku onemocnění z reprotoxických látek, proto se připravuje návrh přísnějších závazných mezních hodnot pro olovo.

Komise v legislativních plánech aktualizuje ustanovení EU o nebezpečných látkách v boji proti rakovině, reprodukčním a dýchacím onemocněním mj.:

- zahájením konzultací se sociálními partnery o snížení limitních hodnot pro výpary při svařování, polycyklické aromatické uhlovodíky, isopren a 1,4 dioxan podle směrnice o karcinogenech a mutagenech v roce 2023,

- sestavením prioritního seznamu reprotoxických látek, které mají být řešeny v příslušných směrnicích do konce roku 2021,

- do roku 2022 zajistí aktualizované pokyny týkající se mimo jiné školení, protokolů, dohledu a sledování, pro ochranu pracovníků před expozicí nebezpečným léčivým přípravkům.

Závěr

Závěrem Komise zdůraznila, že bude s členskými státy a sociálními partnery spolupracovat na:

1- řešení změn v novém světě práce,
2- zlepšení prevence úrazů na pracovišti a nemocí z povolání v souladu s přístupem „vize nula“ a
3- posílení připravenosti na případné budoucí zdravotní krize.

Petr Mišúr
Foto: EU-OSHA, Nyrstar

Publikováno: 30. 8. 2021 | Počet zobrazení: 1386 322