Přístup k osobním údajům týkajícím se trestných bodů

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týkala výkladu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů a směrnice EP a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru, jakož i zásad přednosti unijního práva a právní jistoty).  
Soudní dvůr s odkazem na obecné nařízení o ochraně osobních údajů mj. konstatoval, že informace týkající se trestných bodů, které se vztahují k identifikované fyzické osobě, jsou „osobními údaji“ ve smyslu obecného nařízení a že jejich zpřístupnění třetím osobám představuje „zpracování“ ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Zpřístupňování osobních údajů týkajících se trestných bodů uložených řidičům vozidel za dopravní přestupky tudíž spadá do věcné působnosti obecného nařízení. Zpřístupnění osobních údajů týkajících se dopravních přestupků, a to včetně trestných bodů uložených za jejich spáchání, totiž může s ohledem na skutečnost, že takové přestupky představují ohrožení bezpečnosti silničního provozu, vyvolat nesouhlas společnosti a vést ke stigmatizaci subjektu údajů, a to zejména za situace, kdy tyto body svědčí o určité závažnosti nebo četnosti uvedených přestupků. Z toho podle Soudního dvora vyplývá, že dopravní přestupky, které mohou vést k připsání trestných bodů, spadají pod pojem „trestné činy“ uvedené v obecném nařízení o ochraně osobních údajů. 

Na základě právního rozboru Soudní dvůr rozhodl, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na zpracování osobních údajů týkajících se trestných bodů uložených řidičům vozidel za dopravní přestupky. Ustanovení nařízení (EU) 2016/679 musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která veřejnému subjektu pověřenému vedením registru, do něhož se zaznamenávají trestné body uložené řidičům vozidel za dopravní přestupky, ukládá povinnost zpřístupnit tyto údaje veřejnosti, přičemž osoba žádající o přístup nemusí prokázat, že má na získání uvedených údajů zvláštní zájem. Ustanovení nařízení (EU) 2016/679 současně musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která veřejnému subjektu pověřenému vedením registru, do něhož se zaznamenávají trestné body uložené řidičům vozidel za dopravní přestupky, umožňuje zpřístupnit tyto údaje hospodářským subjektům za účelem opakovaného použití. Závěrem Soudní dvůr zdůraznil, že zásada přednosti unijního práva musí být vykládána v tom smyslu, že brání tomu, aby ústavní soud členského státu, u kterého je podána stížnost proti vnitrostátní právní úpravě, která se s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora vydané v řízení o předběžné otázce ukáže jako neslučitelná s unijním právem, rozhodl na základě zásady právní jistoty, že právní účinky této právní úpravy zůstanou zachovány až do dne vyhlášení rozsudku, kterým zmíněný ústavní soud o této ústavní stížnosti s konečnou platností rozhodne.

Petr Mišúr
Foto: archiv

Publikováno: 1. 10. 2021 | Počet zobrazení: 942 189