Plně autonomní vlaky budou brázdit Hamburk

Od prosince by v severoněmeckém přístavním městě měly nastoupit do provozu čtyři autonomní kolejové soupravy vytvořené společnostmi Siemens a Deutsche Bahn v rámci projektu modernizace městského železničního systému S-Bahn v hodnotě 60 mil. eur.
Z bezpečnostních důvodů, pokud budou na palubě cestující, zůstane v kabině strojvedoucího příslušný pracovník provozovatele dráhy, i když nebude aktivně zasahovat do řízení soupravy. Vlak je schopen provádět vlastní manévry, pokud není souprava obsazena lidmi, např. v drážních depech. Automatizační technologie, která je založena na evropském digitálním komunikačním protokolu, je již schválena a měla by umožnit výrazně zlepšit přesnost jízd, přepravit až o 30 % více cestujících a o stejné procento zároveň snížit spotřebu energie. Pro dopravce je podstatné, že tato technologie nevyžaduje specifickou trať, protože autonomní vlak jezdí na stejné síti jako ty, které obsluhují lidští strojvedoucí.
Automatizace železniční dopravy však rozhodně není jen německou záležitostí. Pracuje na ní řada zemí, třeba v Evropě běží několik projektů tohoto zaměření. Ve Francii např. v rámci testování byly už koncem loňského roku úspěšně ověřeny možnosti a funkčnost nové technologie, když lokomotiva poprvé jela v poloautonomním režimu na běžné infrastruktuře francouzské národní sítě a tamní národní dopravce SNCF spolupracuje s partnery, jako jsou Alstom, Bosch a Thales, aby v roce 2023 spustili plně autonomní prototyp.
V železniční cargo dopravě už samořídící vlaky nejsou žádnou novinkou. První autonomní systém nákladních vlaků AutoHaul např. úspěšně funguje řadu let ve službách velké těžařské společnosti Rio Tinto v západní Austrálii a od zahájení svého provozu už najel více než dva miliony kilometrů. Průměrná vzdálenost ujetá těmito vlaky se pohybuje kolem 800 km a průměrný jízdní cyklus včetně nakládky a vykládky trvá přibližně 40 hodin. Autonomní vlakový systém umožnil Rio Tinto dokonce snížit počet zastávek pro výměnu strojvedoucích a tyto vlaky se podle provozovatele navíc mohou pohybovat až o 6 % rychleji ve srovnání se stroji ovládanými člověkem díky „odstranění variant zrychlení a brzdění“.
Vybudování tohoto vlakového systému, který RioTinto nazývá největším robotem na světě, trvalo 10 let, a přišlo firmu na 916 mil. australských dolarů. V současné době obsluhuje 14 dolů, které dodávají náklad do čtyř přístavních terminálů, nicméně dva doly nejblíže k přístavnímu terminálu jsou ovládány lidmi, protože jsou to „velmi krátké linky“. Samotné vlaky dálkově sleduje posádka nacházející se ve městě Perth, což zajišťuje, že systém správně funguje, že kolejnice jsou správně nastaveny, a kontroluje se, zda jsou vlaky v dobrém stavu tím, že se hledají závady na kolech a spojkách.

Vladimír Kaláb
Foto: Siemens, RioTinto

Publikováno: 14. 12. 2021 | Počet zobrazení: 453 110