Černý kontinent míří ke hvězdám

V roce 2016, tedy více než 50 let od historického mezníku, kdy si v srpnu roku 1963 nigerijský premiér Abubakar Tafawa Balewa a americký prezident John Fitzgerald Kennedy, jako první dva lidé v historii zavolali přes satelitní telefon, oznámila Nigérie záměr vyslat do roku 2030 svého člověka do vesmíru. Tato africká země je spolu s JAR a Egyptem jedním z nejaktivnějších hráčů v oblasti afrického kosmického výzkumu a průmyslu. Řada tamních států má stále větší ambice ve výzkumu vesmíru a svůj postup chtějí lépe koordinovat.

Pohled do hlubin kosmu z jihu Afriky
V Africe již působí řada institucí, které se zabývají kosmickým výzkumem, projekty i výrobou. V poslední dekádě bylo v tomto průmyslovém segmentu založeno více firem než za předchozích pět desetiletí. Analytická společnost Space in Africa v přehledu NewSpace Africa Industry Report 2021 uvádí, že africký vesmírný průmysl dosáhl v roce 2019 příjmu 7,37 mld. USD a očekává se, že do roku 2024 vygeneruje příjmy přes 10,24 mld. USD. V oblasti výroby komponent, pozorování Země, geoprostorových a satelitních navigací, komunikačních a astronomických služeb působí nyní v 31 afrických zemích 283 soukromých a veřejných firem. Většina je v Egyptě, Keni, Nigérii a Jižní Africe, kde má vzniknout radioteleskop Square Kilometre Array. Nyní je tam uváděn do provozu unikátní radioastronomický dalekohled Hydrogen Epoch of Reionization Array (HERA), který nedávno vypustil do světa svůj první soubor pozorování. Soustava 350 talířových antén o průměru 14 m by měla umožnit pozorovat rozsvícení úplně prvních hvězd po Velkém třesku. Tak daleko v čase se nebudou moci podívat ani nejvýkonnější optické a infračervené vesmírné teleskopy, jako je Hubble Space Telescope nebo jeho nástupce James Webb Space Telescope.
V některých státech (v Egyptě, Etiopii, Keni, Ghaně, Nigérii a JAR) existují dokonce vlastní kosmické agentury, ale pro řadu zemí jsou náklady na vlastní výzkum stále příliš vysoké. Proto došlo k rozhodnutí vytvořit společnou agenturu s cílem sdílení poznatků a zdrojů bohatších zemí v Africe s menšími a méně bohatými státy po vzoru Evropské kosmické agentury ESA.
V lednu 2016 přijaly hlavy států Africké Unie první Africkou vesmírnou politiku a strategii a v roce 2017 byla založena Africká kosmická agentura, jejíž sídlo v roce 2019 získal Egypt. Posláním agentury je vytvořit dobře koordinovaný a integrovaný Africký vesmírný program, který bude odpovídat potřebám kontinentu. Bude globálně konkurenceschopný s rozvíjením rámce předpisů, který bude podporovat africké mírové využívání vnějšího prostoru.

Satelity proti komárům i teroristům
Postup mnoha afrických zemí ve výzkumu vesmíru je možný zvláště díky poklesu cen technologií. Ghana např. dokázala dostat satelit do vesmíru za méně než půl milionu eur (ca 13 mil. Kč). Svůj nejnovější satelit – mauricijský MIRSAT-1 – byl vypuštěn letos v červnu, čímž se družicová flotila Afriky rozrostla na počet 44. Většina z nich startovala do kosmu během posledních několika let. V únoru příštího roku plánuje vypustit svůj první satelit ZIMSAT-1, vytvořený tamními inženýry, Zimbabwe. Půjde o tzv. nanosatelit typu cubesat a do kosmu ho dopraví japonská vesmírná agentura JAXA. Do roku 2025 chce vypustit další dvě své družice (NigComSat-2 a 3) Nigérie. Většina z afrických satelitů byla zatím vyrobena mimo kontinent, nicméně postupně se rozvíjí schopnosti zpracovávat data z družic a obsluhovat je, připravovat jednotlivé přístroje a vyrábět celé satelity.  
Satelity mohou pomáhat s hospodárným nakládáním se surovinami, zemědělstvím, s dostupností zdravotní péče, v boji proti suchu nebo třeba s předpovídáním epidemií malárie. V Nigérii používají satelitní snímky bezpečnostní složky při boji s islamisty z organizace Boko Haram a jinými povstaleckými skupinami.

Petr Sedlický
Foto: Africanews Space, MRIC, AARCLight

Publikováno: 14. 12. 2021 | Počet zobrazení: 448 106