Počet jaderných ledoborců roste
Dny se zkracují a přibližuje se doba, kdy budou nákladní lodě plavící se po Severní mořské cestě potřebovat doprovod jaderných ledoborců. V posledních letech probíhá u těchto nezvyklých lodí velká modernizace a zajímavé je i to, že se tyto typy reaktorů začínají používat i na souši.
Severní mořská cesta spojuje Evropu s Asií podél arktických břehů Ruska a objem plavby na ní postupně vzrůstá. Pro tranzitní dopravu je kratší než trasa přes Suezský průplav a roste i vývoz nerostného bohatství ze Sibiře a z něj vyrobené produkce, v poslední době hlavně v souvislosti s těžbou zemního plynu.
Problémem je však to, že námořní trasa na určitou část roku zamrzá, takže je nezbytné, aby nákladní lodě doprovázely ledoborce, které prolamují v ledu cestu. Už osvědčenou technologií jsou jaderné ledoborce, které vydrží na moři dlouhou dobu a nejsou vázány na časté doplňování paliva. Díky jaderným reaktorům mají navíc ve srovnání s ostatními typy pohonů lodí vysoký výkon a zvládají tak náročnější ledové podmínky.
Modernizace nejvýkonnějších
První jaderný ledoborec vyplul v roce 1959 a nyní je v provozu už několikátá generace těchto lodí. Stávající plavidla však v příštích letech vyčerpají svou životnost a budou muset být vyřazena z provozu. Proto na vodu postupně vyplouvá jedna loď nové generace za druhou. První z nich je v provozu od loňského roku a nese jméno Arktika podle oblasti, kde stráví většinu svého života. Další, opět příznačně pojmenovaná – Sibir, by měla vyplout na konci letošního roku.
Celkem ruská korporace pro atomovou energii Rosatom vyrobí pět lodí třídy označované jako LK-60 podle výkonu 60 MW, který mají na lodních šroubech. A objevují se informace o rozšíření série o další dva jaderné ledoborce. Díky výkonu 60 MW se tato plavidla řadí mezi nejvýkonnější ledoborce na světě a dokáží prolamovat až tři metry tlustý led. Tak velký výkon mají díky dvěma jaderným reaktorům RITM-200, které nesou na palubě. Každý z nich má tepelný výkon 175 MWt a řadí se tak mezi dnes populární malé reaktory.
Pro polární krajiny mají jaderné ledoborce velký význam i z pohledu ekologie, nevypouštějí totiž při svém provozu emise skleníkových plynů.
Severní mořskou cestu čeká i jeden pozoruhodný rekord, měl by zde plout vůbec nejvýkonnější ledoborec světa. Staví se od roku 2020 a budou jej pohánět dva reaktory RITM-400, každý o výkonu 315 MWt. Plavidlo bude mít na lodních šroubech výkon 120 MW, což je prakticky dvojnásobek oproti dnešním nejvýkonnějším ledoborcům. Vyplout by mělo v roce 2027.
Z vody na souš
Podobně jako se život vyvinul ve vodě a později se rozšířil i na souši, uplatnění malých reaktorů se přesouvá z ledoborců na zem. Svého využití se opět dočkají v polárních oblastech Sibiře, kde se jinak spaluje uhlí a jiná fosilní paliva, protože jde o odlehlé oblasti.
První moderní malá pozemní jaderná elektrárna malého výkonu by měla vzniknout v Jakutsku v roce 2028. Bude vyrábět elektřinu i teplo pro velký důl, domácnosti i firmy. A opět je důležité, že dopad jejího provozu na okolní prostředí bude minimální díky nulovým emisím skleníkových plynů.
Vladislav Větrovec
Foto: Rosatom
101
.gif)
