Globální spotřeba energie roste
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vydala bilanční zprávu o vývoji v elektrárenském sektoru, z níž vyplývá, že světová poptávka po elektřině loni výrazně rostla. Jde o nejvyšší vzestup od zotavení z globální finanční krize v roce 2010.
Celosvětová poptávka po elektřině vzrostla loni o 6 % (o 1500 TWh), což znamená rekordní hodnoty, nicméně během několika následujících let by se tento růst měl zpomalit díky vyšší energetické účinnosti a zpomalení ekonomického oživení. Do roku 2024 předpokládá IEA růst poptávky po elektřině v průměru o 2,7 % ročně, nejvíce se má v letech 2022 až 2024 zvyšovat v jihovýchodní Asii (v průměru o 5 %), a v asijsko-pacifickém regionu (který zahrnuje i Čínu, kde se odehrála zhruba polovina loňského celosvětového růstu poptávky po elektřině, jež vzrostla odhadem o 10 % kvůli nedostatku uhlí, podobně jako v Indii), kde lze čekat zhruba 4% vzestup poptávky, což je mírně pod úrovní z doby před pandemií.
V Severní a Latinské Americe se má poptávka zvyšovat zhruba o jedno procento, přičemž největší růst se očekává v Mexiku a Kanadě. V Evropě se má letos poptávka zvýšit o 1,7 %, v dalších letech pak bude stagnovat.
Na nový rekord však stouply po dvouletém předchozím poklesu i emise CO2 v energetickém sektoru – o 7 %. Ovšem v následujících letech by se situace měla opět zlepšovat. Pomalejší růst poptávky po elektřině a zvýšení produkce z nízkouhlíkových zdrojů by měly růst emisí v letech 2022 až 2024 snížit na méně než jedno procento ročně. S tím souvisí i dosažení dalších rekordních hodnot, které se týkají emisních povolenek EU, jejichž cena koncem roku dosáhla hranici 90 eur za tunu ekvivalentu CO2 vypuštěnou do ovzduší. Emisní odpustky tak v důsledku enormního růstu poptávky po energiích, způsobeného řadou faktorů od mrazivého počasí po napjatou geopolitickou situaci, vystoupaly až ke stovce eur za tunu vypouštěného CO2. Tedy hodnotě, která by při zavádění systému emisních povolenek byla jen stěží představitelná, což komplikuje situaci mnoha průmyslovým firmám.
Energie je drahý špás
„Ostré skoky cen elektřiny v poslední době způsobují potíže a tvůrci politik by měli podniknout kroky ke zmírnění dopadů a k řešení základních příčin. Vyšší investice do nízkouhlíkových energetických technologií včetně obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a jaderné energie – spolu s rozšiřováním robustních a inteligentních elektrických sítí – nám mohou pomoci dostat se z dnešních potíží," řekl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
Produkce elektřiny z fosilních paliv bude v důsledku zpomalení růstu poptávky po elektřině a významného přírůstku obnovitelných zdrojů v příštích letech stagnovat, zatímco podíl OZE bude narůstat – v příštích třech letech by měly růst o 8 % ročně a v roce 2024 představovat už přes 90 % celkového růstu poptávky.
Loni vzrostla výroba elektřiny z OZE o 6 %, což ale nestačilo pokrýt rychle rostoucí poptávku, kterou tak muselo vykrýt uhlí – uhelná výroba vzrostla o 9 %, pokryla více než polovinu nárůstu poptávky a dosáhla nového historického maxima. Plynová výroba vzrostla o 2 %, a jaderná energie o 3,5 %, čímž téměř dosáhla úrovně z roku 2019. IEA očekává, že jaderná energie poroste do roku 2024 o 1 % ročně, tj. prakticky stejně jako předpokládaná výroba elektřiny z plynových zdrojů.
Nicméně utlumovaná výroba z uhlí klesne jen mírně, protože její postupné vyřazování a klesající konkurenceschopnost v USA a Evropě jsou vyváženy růstem na trzích jako Čína a Indie.
Zelenou Evropu zachraňují „uhelky“ a atom
Zajímavá data vykazuje i čerstvá statistika výroby elektřiny v EU. Bezemisní zdroje loni vyrobily 1602 TWh elektřiny a s více než 61% podílem pokryly tři pětiny celkové unijní spotřeby, jaderné elektrárny téměř 27 % a představují aktuálně 45 % nízkoemisní výroby. Dalších 23 % připadá na vítr, na hydroelektrárny pětina a 8 % připadá na fotovoltaiku, na výrobu energie z biomasy je to 5 %, ale její podíl v EU roste.
Protože meteorologické podmínky byly méně příznivé pro výrobu z větrných a solárních elektráren, ekonomické oživení a s ním spojený nárůst spotřeby elektřiny v roce 2021 (ve srovnání s prvním covidovým rokem 2020) bylo kryto hlavně fosilními zdroji. Kvůli rostoucí ceně plynu byla energie z uhelných elektráren i přes výrazný nárůst cen emisních povolenek levnější než z plynových, a i např. v ekologii posedlém Německu tak vzrostla výroba z uhelných elektráren oproti roku 2020 o čtvrtinu.
Průměrné velkoobchodní ceny elektřiny ve čtvrtém čtvrtletí 2021 byly v Evropě více než čtyřnásobkem průměru z let 2015–2020. Kromě Evropy došlo ale k prudkému nárůstu cen i v Japonsku a Indii, v USA, kde byly dodávky plynu méně narušeny, byl vzestup cen mírnější.
Petr Sedlický
Foto: ČEZ, TT Solar
92
.gif)
