Úprava směrnice o užívání vozidel najatých bez řidiče

Směrnice o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží stanoví minimální úroveň otevření trhu pro užívání těchto vozidel na jednotném trhu. Zároveň však umožňuje členským státům omezit užívání vozidel najatých pro přepravu zboží pro vlastní potřebu, jejichž maximální přípustná hmotnost přesahuje šest tun. Umožňuje rovněž omezení užívání vozidla, které bylo najato v jiném členském státě, než je členský stát, v němž je usazen podnik najímající vozidlo.

Cíl návrhu
Základním cílem návrhu na změnu směrnice je, aby používání najatých vozidel pro přepravu zboží (místo vozidel vlastněných podniky) zlepšilo přidělování zdrojů (např. bez nutnosti vázat kapitál na vozidlo, které je nedostatečně využíváno) a zvýšit flexibilitu a produktivitu podniků najímajících vozidla. Návrh má také za cíl podpořit užívání najatých vozidel odstraněním (některých) možností členských států omezit jejich užívání podle směrnice 2006/1/ES.
Dle aktuálního právního stavu členské státy mohou omezit užívání najatých vozidel nad šest tun používaných pro dopravu pro vlastní potřebu a mohou na svém území omezit užívání vozidel, která si podnik najal mimo zemi, kde je usazen. Jelikož užívání těchto vozidel je v některých členských státech povoleno, ale v jiných nikoli, existuje v EU nesourodý soubor právních předpisů, který vytváří právní nejistotu. Jedním z cílů návrhu je také získat právní jistotu pro užívání najatých vozidel v celé EU. Dalším cílem bylo umožnit užívání vozidel najatých (a registrovaných) v jiném členském státě s cílem reagovat na krátkodobý, sezónní nebo dočasný prudký nárůst poptávky nebo nahradit vadná či poškozená vozidla.

Připomínky Komise k postoji Rady
Rada (EU) podpořila návrh na změnu směrnice a upravila její znění. Komise k postoji Rady vydala sdělení (publikované 12. ledna 2022), v němž se vyslovila ke třem okruhům problémů.

a) Minimální doba trvání nájmu
Nejspornější otázkou byla minimální doba, po kterou musí členské státy povolit užívání najatých vozidel se zahraniční registrační značkou podniky usazenými podle jejich právních předpisů. Postoj Rady je založen na řešení ve dvou rovinách, jež spojuje minimální dobu nájmu s vnitrostátními pravidly pro registraci najatých vozidel. Členské státy by tak měly možnost buď povolit užívání najatých vozidel se zahraničními registračními značkami pouze po dobu třiceti po sobě následujících dnů (u členských států s požadavkem na registraci po 30 dnech nebo méně), nebo k užívání těchto vozidel poskytnout dva měsíce (u členských států s „velkorysejšími“ pravidly pro registraci). Rovněž by bylo možné dosáhnout úplné liberalizace (vůbec žádné požadavky na registraci zahraničních vozidel užívaných podniky členského státu), pokud si to členský stát přeje. Rada rovněž přijala pravidla, jež přepravním společnostem ukládají povinnost registrovat najatá vozidla, a to i vozidla najatá v jiném členském státě, než je členský stát usazený, ve vnitrostátních elektronických rejstřících podniků silniční dopravy.
Komise s tímto řešením vyslovila souhlas, neboť odráží cíl návrhu Komise umožnit větší flexibilitu na trhu s najatými vozidly než podle stávající směrnice. Členské státy mohou nyní zavést omezení pouze pro své vlastní podniky, zatímco stávající směrnice umožňovala omezení nájmu vozidel pro zahraniční podniky. Podle stávající směrnice mohou členské státy žádat o okamžitou vnitrostátní registraci najatých vozidel se zahraniční poznávací značkou. Podle postoje Rady bude nyní stanovena minimální doba užívání (30 dnů), kterou musí poskytnout všechny členské státy a během níž nemohou žádat o vnitrostátní registraci těchto vozidel (což je pro podniky nákladné a zatěžující). Ustanovení o povinnosti přepravních společností registrovat najatá vozidla ve vnitrostátních elektronických rejstřících jsou rovněž přijatelná, jelikož umožňují lepší kontrolu těchto vozidel ze strany vnitrostátních orgánů.

b) Omezení možnosti nájmu na 25 % vozidel
Pokud jde o minimální prahovou hodnotu týkající se vozového parku podniku, pod kterou členský stát, v němž je podnik usazen, nemůže omezit užívání vozidel najatých a registrovaných v jiném členském státě, Rada ji stanoví na 25 % vozového parku pro přepravu zboží, který má podnik k dispozici podle nařízení (ES) č. 1071/2009 buď k 31. prosinci roku předcházejícího užívání najatého vozidla, nebo ke dni, kdy podnik začne používat najaté vozidlo, jak stanoví členský stát. Rada však nechce zahrnout vozidla, jež jsou k dispozici podniku a která byla najata (a která jsou registrována) v zahraničí. Tedy například je-li podnik usazen v členském státě, který plně tohoto omezení využívá, a pokud má k dispozici 120 vozidel, z nichž 20 je registrováno v jiném členském státě, pak může v jiném členském státě pronajmout pouze dalších pět vozidel, aby dosáhl celkového počtu 25 takových vozidel namísto deseti dalších takových vozidel (25 % ze 120 = 30).
Komise s postojem Rady souhlasí. Pojem „k dispozici“ (resp. „poskytnutý“) je natolik dobře zavedený, že je nemožné mylně jej vykládat způsobem, který by umožňoval jeho záměnu s pojmem „vozidla vlastněná podnikem“. Pronajímá se mnoho nákladních automobilů, nájemci uplatňují právo na ekonomické vlastnictví, pronajímatel si však ponechává právní vlastnictví, tudíž není jasné, jak by mělo být „vlastnictví“ chápáno. „Vozidla, jež má podnik k dispozici“, je širší pojem než „vozidla vlastněná podnikem“, protože zahrnuje rovněž všechna vozidla držená na základě smlouvy o koupi na splátky, pronájmu či leasingu, a nikoli pouze vozidla v plném vlastnictví podniku. Tento pojem tudíž umožňuje vyšší počet najatých vozidel a zvyšuje flexibilitu pro přepravní společnosti, což by bylo dalším argumentem pro jeho podporu.

c) Přeprava uskutečňovaná pro vlastní potřebu
Postoj Rady umožňuje členským státům omezit užívání najatých vozidel k přepravě pro vlastní potřebu pouze v případě vozidel, jež jsou registrována v jiném členském státě, a to bez ohledu na hmotnost vozidla.
Komise přijala i toto řešení, neboť vyloučí omezení pro domácí podniky uskutečňující přepravu pro vlastní potřebu domácími najatými vozidly. Tato omezení jsou možná podle stávající směrnice. Jedním z hlavních bodů návrhu Komise bylo vypuštění tohoto velmi omezujícího ustanovení, pro něž neexistuje tržní potřeba. Komise může přijmout řešení Rady, které povoluje omezení pouze pro přepravu uskutečňovanou pro vlastní potřebu vozidly se zahraničními registračními značkami. Toto omezení může být odůvodněné, jelikož členské státy nemohou nad těmito vozidly vykonávat žádnou kontrolu, protože nejsou registrována ve vnitrostátních rejstřících podniků silniční nákladní dopravy (které obsahují pouze profesionální přepravce, a nikoli provozovatele přepravy pro vlastní potřebu). Tato kontrola je možná u domácích vozidel užívaných k přepravě pro vlastní potřebu, neboť musí být registrována podle vnitrostátních pravidel pro registraci platných pro všechna vozidla.

Shrnutí
Postoj Rady odráží cíle návrhu Komise a výrazně zvýší flexibilitu podniků při užívání najatých vozidel, která jsou registrována v jiných členských státech, nebo při užívání těchto vozidel pro vlastní potřebu. Návrh na změnu směrnice tak může být projednán Evropským parlamentem ve druhém čtení, a pokud by k němu nebyly závažné připomínky, tak následně vyhlášen v Úředním věstníku EU.

Petr Mišúr
Foto: Archiv TMP

Publikováno: 11. 4. 2022 | Počet zobrazení: 688 126