Větru, dešti ani čipům jen tak neporučíme
Poptávka po čipech či velkorysé projekty na rychlou výstavbu továren na čipy mají přes všechna prohlášení jeden kritický faktor, na němž závisí a s nímž také stojí a padá prakticky vše. Je jím nizozemská firma ASML, korunní dodavatel strojů na výrobu polovodičových systémů.
Společnost, o niž běžní uživatelé možná nikdy ani neslyšeli, stojí nenápadně v pozadí moderního globálního polovodičového průmyslu, a řada renomovaných značek zvučných jmen, Intelem a AMD počínaje přes Samsung, Apple aj., vděčí za své úspěchy právě jí. Její úloha pro výrobce elektroniky je nezastupitelná, pokud jde o výrobu polovodičových komponent novějších generací, přesněji řečeno čipů vyráběných pomocí 7nm a 5nm procesů a pokročilejších. ASML je totiž jediným světovým výrobcem hi-tech výrobních zařízení s využitím technologie extrémní UV litografie (EUVL), která jsou základem pro výrobu čipů. Její zařízení odebírají všichni hlavní světoví producenti této základní komodity elektronického průmyslu.
Zázraky se v průmyslu nedějí
Aby uspokojila nové požadavky na zvýšení výroby čipů, musela by ASML zvýšit svou vlastní výrobu. Loni sice dokázala vyrobit 286 litografických strojů, což je asi o 18 % více, ale na požadavky, které představují posílení výroby čipů, např. i v rámci deklarovaného úsilí Evropy o snížení závislosti na asijských dodavatelích, by to vyžadovalo zvýšit výrobní kapacity o polovinu. A to ASML není schopna v žádném případě zvládnout. Jak uvedl v rozhovoru pro Financial Times výkonný ředitel firmy ASML Peter Wennick, firma se sice snaží rozšiřovat výrobu, ale aby byla uspokojena poptávka po nových strojích, musela by vyrábět aspoň o 50 % více, což je ovšem nemožné. Navíc dodává i stroje pro klasickou polovodičovou výrobu s technologií DUV (deep ultraviolet – hluboké ultrafialové záření), na jejíž úkor by pravděpodobně muselo jít zvyšování výrobní kapacity EUVL.
Nehledě na to, že sama ASML závisí na stovkách dodavatelů nejrůznějších komponent pro své stroje, zejména špičkové optiky (patří mezi ně mj. i přerovská Meopta), jejichž výrobní kapacity rovněž nezřídka fungují na hraně svých možností. A tuto situaci rovněž nelze změnit mávnutím kouzelného proutku.
Nejde jen o extrémní hi-tech
Paradoxně však další problémy číhají i na druhé straně čipového spektra u jednodušších komponent starších generací, které nevyžadují tak extrémně špičkové parametry, ale naopak jsou používány pro (zejména výkonově) méně náročné aplikace, jako např do automobilní elektroniky, strojů apod. Poptávka po nich je stále, ale jejich produkce klesá, protože není až tak zisková jako v případě pokročilých procesorů a integrovaných obvodů pro mikroelektroniku. Logicky tedy došlo k útlumu zájmu o výrobu zařízení i provoz firem, které tyto komponenty vyrábějí, protože zájem se soustředil především na ziskovější hi-tech. Což na druhou stranu způsobuje problémy v dodávkách, které jsou požadovány. Naplno se to projevilo i v nedostatku čipů, který odstavil nedávno podstatnou část produkce automobilového průmyslu. Laicky řečeno, u dodavatelů před automotive zákazníky dostali přednost výrobci mobilů.
Kamil Pittner
Foto: ASML
85
.gif)
