Odpovědnost výrobců vozidel vybavených odpojovacími zařízeními

Ve svém stanovisku konstatoval, že pokud jde o zakázaná odpojovací zařízení ve vozidlech se vznětovým motorem, kupujícímu vozidla vybaveného takovým zařízením musí být přiznán nárok na náhradu škody vůči výrobci automobilů. Podle jeho názoru je na členských státech, aby vymezily způsoby výpočtu takové náhrady, pokud je v souladu se zásadou efektivity přiměřená vzniklé škodě.

Původní řízení
V původním řízení kupující ojetého vozu Mercedes C 220 CDI se systémem recirkulace výfukových plynů, který funguje v rámci „teplotního okna“, podal proti výrobci Mercedes-Benz žalobu na náhradu škody k zemskému soudu v Ravensburgu (Německo). Na základě tohoto teplotního okna se snižuje míra recirkulace výfukových plynů, jsou-li venkovní teploty nižší, což má za následek zvýšení emisí oxidu dusíku (NOx). Podle předběžného posouzení zemského soudu je dotčené teplotní okno zakázaným odpojovacím zařízením ve smyslu unijního práva, neboť podle všeho není určeno k ochraně motoru před bezprostředním rizikem poškození, které vyvolává konkrétní nebezpečí při řízení vozidla, ale pouze k ochraně motoru před opotřebením. Zemský soud se následně obrátil na Soudní dvůr s dotazem, zda unijní právo přiznává individuálnímu kupujícímu vozidla vybaveného zakázaným odpojovacím zařízením nárok na náhradu škody vůči výrobci automobilů z titulu deliktní odpovědnosti, a to i v případě pouhé nedbalosti. V daném případě by taková odpovědnost podle německého práva znamenala, že unijní předpisy o ES schválení typu u vozidel, které taková zařízení zakazují, mají chránit též zájmy individuálního kupujícího. Pokud tomu tak je, přeje si tento soud zjistit, jak se tato náhrada vypočítá, a zejména, zda se prospěch, který kupující měl z používání vozidla, započte na úhradu kupní ceny tohoto vozidla.

Stanovisko generálního advokáta
Ve stanovisku generální advokát Athanasios Rantos navrhuje, aby Soudní dvůr odpověděl:
- Zaprvé, že unijní předpisy o ES schválení typu u vozidel chrání zájmy individuálního kupujícího motorového vozidla, a zejména zájem nepořídit si vozidlo v případě, že je vybaveno zakázaným odpojovacím zařízením. ES prohlášením o shodě totiž výrobce dává kupujícímu záruku, že vozidlo, které pořídil, splňuje požadavky unijního práva.
- Zadruhé generální advokát navrhuje konstatovat, že unijní právo ukládá členským státům povinnost stanovit, že kupující vozidla má nárok na náhradu vůči výrobci automobilů v situaci, kdy je toto vozidlo vybaveno zakázaným odpojovacím zařízením. Členské státy musí v tomto ohledu zavést účinné, přiměřené a odrazující sankce.
- Zatřetí, pokud jde o výpočet náhrady, se generální advokát domnívá, že je na členských státech, aby stanovily pravidla pro způsob jejího výpočtu. V souladu se zásadou efektivity stanovenou unijním právem však musí být tato náhrada přiměřená vzniklé škodě.
V tomto případě musí zemský soud v Ravensburgu ověřit, do jaké míry zajišťuje započtení prospěchu ze skutečného používání vozidla za běžných provozních podmínek na úhradu kupní ceny za vozidlo kupujícímu přiměřenou náhradu. V tomto ohledu generální advokát dodal, že Soudnímu dvoru nepřísluší rozhodnout o tom, zda se prospěch z používání vozidla musí vypočítat na základě jeho celkové kupní ceny bez odpočtu ztráty hodnoty vyplývající z namontování zakázaného odpojovacího zařízení a/nebo z používání vozidla, které není v souladu s unijním právem. Pokud jde konečně o otázku německého občanského práva procesního, generální advokát podpůrně zastává názor, že unijní právo brání vnitrostátní právní úpravě, pokud tato úprava ukládá samosoudci – má-li za to, že v rámci věci, kterou se zabývá, vyvstává otázka týkající se výkladu nebo platnosti unijního práva, která vyžaduje rozhodnutí Soudního dvora – aby tuto otázku předložil občanskoprávnímu senátu, a důsledkem toho je, že se tento samosoudce nemůže obrátit s předběžnou otázkou na Soudní dvůr.

Závěr
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce umožňuje soudům členských států, aby v rámci sporu, který projednávají, položily Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu práva Unie nebo platnosti aktu Unie. Soudní dvůr nerozhoduje ve sporu před vnitrostátním soudem. Vnitrostátní soud musí věc rozhodnout v souladu s rozhodnutím Soudního dvora. Toto rozhodnutí je stejně tak závazné pro ostatní vnitrostátní soudy, které případně budou projednávat podobný problém.
 Soudní dvůr není stanoviskem generálního advokáta vázán. Úlohou generálních advokátů je zcela nezávisle navrhnout Soudnímu dvoru právní řešení věci, která jim je přidělena. Soudci Soudního dvora začínají nyní v uvedené věci rozhodovat. Rozsudek bude vydán později.

Petr Mišúr
Foto: Soudní dvůr Evropské unie

Publikováno: 28. 7. 2022 | Počet zobrazení: 635 115