rossleor asseco murr

Zásobování autonomně řízenými nákladními padáky

Ještě donedávna se metoda zásobování shozením materiálu na padáku používala pouze v nouzových případech. Šlo o nepřesnou akci, kdy se materiál mohl ztratit, poškodit nebo padnout do rukou nepřítele. Moderní technologie i v této oblasti ale zaznamenaly velký pokrok.

 

Ozbrojený konflikt na Ukrajině opět ukázal, jak důležitou roli v moderní vojenské strategii má spolehlivé zásobování bojujících jednotek materiálem, zbraněmi, municí a proviantem. Pokud z jakýchkoliv důvodů není pro jejich zásobování možné využít tradiční logistiku, přichází ke slovu shoz materiálu na padácích z palub nákladních letadel a helikoptér.

Padáky s kruhovými vrchlíky jsou minulosti
Doba klasických padáků s kulatými vrchlíky je pryč, v novodobé výzbroji se postupně prosazují řiditelné padáky typu „křídlo“. Nejdříve se prosadily u speciálních jednotek, protože umožňují výsadkářům klouzavým letem pronikat nepozorovaně přes nepřátelské linie hluboko do týlu nepřítele, nyní se stávají u paradesantních jednotek standardem. V současné době se ovšem tento typ padáků začíná stále více používat i pro shoz vojenského materiálu a zásob.
Kromě zásobování jednotek odříznutých v nepřátelském prostředí se tyto padáky stávají součástí samotného speciálního výsadku. V takovém případě „letí“ společně s výsadkáři na místo určení. Tato varianta je pohodlnější i pro samotné výsadkáře, protože během seskoku mohou mít na vlastním těle pouze osobní zbraň a munici, zatímco veškeré zásoby a další materiál „nese“ autonomně řízený nákladní padák, který výsadkáři jen následují. To zvyšuje i bezpečnost celého výsadku. Skupina si okamžitě po přistání náklad rozebere.

S přesností na desítky metrů
Na jakém principu celý systém funguje, lze ukázat na příkladu nákladních padáků Intruder 360 amerického výrobce Airborne Systems North America, který je v tomto odvětví světovou jedničkou. Automaticky řízený padák je vlastně robotický výsadkář, který je naváděn prostřednictvím GPS signálu po předem naplánované trase v počítačovém programu. Místo výsadkáře je k vrchlíku připojen speciální automatický ovládací modul, který v případě padáků Intruder 360 nese označení MICROFLY II. Jedná se do jisté míry o robotický počítač – tedy software, hardware a aplikační prostředí pro plánování trasy. Robotický výsadkář umí sledovat svoji polohu prostřednictvím GPS a na místo určení dokáže doletět sám, dle předem určených souřadnic a parametrů meteorologické situace s přesností na metry. Po přistání se veškerá data z „robota“ automaticky smažou, aby nebylo možné v případě prozrazení mise použít zadaná data.

Přistání lze měnit
Kromě nastavení automatického doletu na místo určení je možné i v průběhu letu přepnout na tzv. manuální režim. Jestliže je cílem nákladního výsadku zásobení jednotek na zemi, může kontrolu nad přistáním převzít voják na zemi, který čeká na doručení zásob. Typicky dostane echo, že se během 15 minut objeví zásilka. Je na něm, zda ji nechá dosednout automaticky dle původního plánu, anebo cíl změní dle aktuální situace na nepřátelském území. Pokud letí zásobovací padák jako součást výsadku s výsadkáři, může kontrolu řízení v případě potřeby převzít výsadkář letící s ním ve skupině.
Schopnost převzít kontrolu nad řízením je velmi důležitá zejména v situacích, kdy se na předpokládaném místě přistání změní bezpečností situace. Výsadkář tím získá schopnost navést náklad o několik stovek metrů či jednotek kilometrů jinam, kde je situace bezpečnější.

Munice, jídlo, ale i těžší technika
Uplatnění systémů autonomního přesného dozásobení je velmi široké. Americký výrobce kompletů MMS Intruder 360 nabízí v kategorii nákladních padáků několik typů, které se liší zejména předpokládanou hmotností nákladu, přičemž robotický ovládací modul je vždy v podstatě totožný (MICROFLY II vybavený speciálním navigačním softwarem JTRAX) s užitečnou hmotností nákladu od 90 až do 4500 kg.
Výhodou těchto řízených nákladních padáků je to, že mají vrchlíky typu křídlo a do oblasti letí klouzavým letem. Transportní letoun tedy nemusí letět přímo do nebezpečné zóny, ale může vysadit náklad desítky kilometrů od bodu přistání s tím, že nákladní padák sám doletí do bodu přistání. Garantovaná přesnost přistání se přitom počítá v řádech max. desítek metrů.
V nabídce společnosti Airborne Systems North America jsou nyní nákladní padáky Unicross určené k jednorázovému použití. V případě potřeby ovšem výrobce poskytuje speciální opravnou sadu, pomocí níž je možné padák připravit pro další shoz, takže tento padák lze použít až pro pět shozů. Vrchlík je sestaven z jednotlivých polí, které se spojují pouze svazováním nikoli sešitím. Proto je možné jednotlivé poškozené části rychle vyměnit i přímo v terénu bez speciálního vybavení. Operátor při přípravě nákladního padáku přizpůsobí sestavu tak, aby vyhovovala požadované nosnosti v rozmezí 226–1000 kg. Nákladní padák Unicross představuje flexibilní a ekonomické řešení pro dopravu materiálu z letounů a vrtulníků z malých výšek na místo určení. V případě potřeby je nákladní padák zanechán na místě shozu a nedojde k podstatným ekonomickým ztrátám.
V této souvislosti je dobré připomenout, že AČR v minulosti vyvíjela v rámci speciálního výzkumného projektu vlastní systém tzv. přesného dozásobení na padáku. Každopádně tyto schopnosti jsou v dnešním světě daleko více o softwaru a rozvoji IT aplikací, podle kterých se plánují trasy a řídí samotný let zásilky. Nabízí se tedy otázka, zdali je nutné investovat do vývoje vlastních proprietárních řešení, anebo je efektivnější využít již existujících (a v NATO odzkoušených) systémů. Výše uvedené řiditelné nákladní padáky jsou ve světě používány mnoho let a došlo k tisícům úspěšných shozů, např. při zásobení jednotek v Afghánistánu (US ARMY) nebo zásobení civilního obyvatelstva v obklíčených městech Sýrie (OSN).

Petr Kostolník
Foto: Archiv TMP
 
Tři způsoby nákladního výsadku
1- Náklad se vysadí z letadla a vše proběhne automaticky včetně přistání na místo určení.
2- Náklad se vysadí z letadla, automat ví, kam má letět. Za ním vyskočí výsadkář a v případě potřeby změní trasu. Využívá se hlavně v situacích, kdy na místě plánovaného přistání není možné přistát.
3- Náklad se vysadí z letadla a vše proběhne automaticky. Na zemi v místě určení čeká voják na dozásobení. Dostane echo, že do 15 minut přiletí náklad. V případě potřeby si může padák v místě navést tam, kam potřebuje.

 
Publikováno: 28. 7. 2022 | Počet zobrazení: 353 článek mě zaujal 88
Zaujal Vás tento článek?
Ano