rossleor asseco murr

Technologie pro průmysl dneška i zítřka v Hannoveru

Po dlouhém období covidové pandemie, která přerušila dosavadní historii tradičních výstavních akcí, se letos opět otevřely brány hannoverského veletržního areálu, aby uvítaly další ročník mezinárodních průmyslových veletrhů: Hannover Messe.

 

Organizátoři i vystavovatelé hodnotí letošní restart vesměs pozitivně, nicméně je logické, že dvouletá odmlka se na veletrzích (nejen těch hannoverských) výrazně podepsala. První postcovidový ročník tak byl viditelně skromnější, než ty předchozí. Ne všechny haly byly naplněny jako v časech vrcholné slávy, nicméně to rozhodně neznamená, že by veletrh neměl co nabídnout.

Tisíce pro desítky tisíc
Vyjádřeno v řeči čísel, si letos mohli pořadatelé do statistik zaznamenat účast 2500 vystavovatelů ze šesti desítek zemí, kteří od 30. května do 2. června představili na výstavišti v Hannoveru (někteří fyzicky ve svých expozicích, další virtuálně prostřednictvím digitálních prezentací) své inovace pro továrny a energetické systémy budoucnosti i technologie pro digitalizaci a udržitelnost. Kromě 75 000 návštěvníků, kteří přijeli do Hannoveru, aby se seznámili s prezentovanými novinkami, navštívilo akci digitálně dalších 15 000 účastníků, kteří sledovali konferenční program, využili digitálních prezentací produktů, diskutovali prostřednictvím chatu nebo videohovoru.
Mezi vystavovateli nechyběla plejáda renomovaných průmyslových značek, jako Bosch, Siemens, ABB, BASF, Schneider Electric, Schaeffler, SAP, Festo, Beckhoff, Wago, Lenze aj. Tradičně je doprovázely nejen významné výzkumné ústavy, jako Fraunhoferovy instituty, KIT, hamburská universita Helmut Schmidt, university z Drážďan či Ingolstadtu, ale také na 150 start-upů, které považují Hannover Messe za ideální platformu pro networking s průmyslem.
V rámci hlavního tématu „Industriální transformace“ vystavovatelé předvedli, jak mohou propojená výrobní zařízení fungovat efektivněji a šetrněji ke zdrojům a jak lze energii vyrábět a přenášet udržitelným způsobem. Což je samozřejmě velmi cenné zejména v současné složité situaci, která přináší rostoucí ceny energií, narušené dodavatelské řetězce i výzvy související s úsilím v boji proti změně klimatu. Účastníci veletrhu se dozvěděli, jak využít automatizaci a digitalizaci ke snížení spotřeby energie v továrnách i výrobních zařízeních, nebo jak dosáhnout lepší odolnosti svých dodavatelských řetězců, od rozsáhlých řešení, jako je digitalizace vývojových a výrobních procesů ve výrobě, až po použití softwaru pro záznam a snížení stopy CO2.
S více než 600 prezentacemi a panelovými diskusemi je Hannover Messe i unikátní znalostní platformou, kdy na sedmi tematických fórech a desítkách workshopů průmyslové firmy i vědecké instituce prezentovaly strategie a řešení se zaměřením na digitalizaci, energetiku budoucích let a pokročilé technologie.

Zaostřeno na zelené energie a vodík
Partnerskou zemí letošního ročníku bylo Portugalsko, odkud se zaregistrovalo přes 120 tamních firem, které v Hannoveru pod heslem „Portugalsko dává smysl“ představily své produkty a řešení pro digitální a energetickou transformaci a spolehlivé dodavatelské řetězce. Kromě digitálních řešení pro průmysl se portugalská účast zaměřila zejména na čisté a obnovitelné energie, prezentaci pokročilých technologických řešení a zkušenosti v sektoru obnovitelné elektřiny. Nabídla řešení městské mobility pro chytrá města, včetně výroby vodíku, jeho skladování a provozování autobusů na vodíkový pohon.
Jelikož je Hannover Messe už řadu let největší evropskou platformu pro průmysl vodíkových a palivových článků, i pokud jde o CO2 neutrální výrobu a bezpečnost dodávek energie v Evropě, hrály klíčovou roli právě obnovitelné zdroje a vodík.
Právě tématu vodíku se na veletrhu věnovalo přes 250 vystavovatelů, kteří nejen v sekci Hydrogen+Fuel Cells předváděli potřebné technologie, třeba jak využívat vodík z OZE pro udržitelné dodávky energie. Například španělská firma Iberdrola, světový lídr na trhu s větrnou energií, představila největší evropské zařízení na výrobu vodíku, společnost GP Joule německý projekt vodíkové mobility a Fraunhoferův institut na referenční továrně demonstroval, jak lze výrazně snížit náklady na výrobu vodíku.

Roboty a automatizace pro digitální éru
Na dalším z významných tematických okruhů – automatizaci, bylo možné narazit v sedmi výstavních halách. Nemohly samozřejmě chybět roboty a technologie pro automatizované aplikace nejrůznějších průmyslových oborů. Společnost Festo např. představila prvního pneumatického robota pro sériové nasazení s 3kg nosností, který je lehčí, jednodušší a levnější než elektrické koboty ve stejné třídě. Japonská firma Sumitomo získala za svůj kompaktní, komplexně integrovaný pohon Tuaka pro robotické aplikace dokonce cenu Hermes Award. Zaujaly i precizní pohony firmy Schaeffler nebo využití algoritmů AI, které demonstrovali výzkumníci z Fraunhofer IPA. Robotické autonomní dopravní systémy představily kromě jiných vystavovatelů ve své expozici např. i Fraunhoferův institut LBF, Bosch Rexroth, který získal uznání i za svůj Smart Flex Effector pro robotickou manipulaci s objekty do 6 kg s citlivostí lidské ruky. Výzkumníci ze Sárské univerzity předváděli technologický koncept automatizace s využitím levných senzorů a inteligentního programování, který umožňoval zpracování velkých objemů měřicích dat bez potřeby výkonného výpočetního systému.
V rámci veletrhu připravilo sdružení firem (Namur, PNO, ProcessNet, VDMA a ZVEI) pod heslem „Procesní průmysl: Budoucí výroba je modulární a otevřená“ speciální sekci zaměřenou na budoucnost výroby ve zpracovatelském průmyslu. Tato sekce chce klást důraz na základní technologii modulární automatizace, která dává jednotlivým modulům digitální popis, a na koncept pro digitalizaci umožňující bezpečné zpřístupnění dodatečných dat v celé vrstvě automatizace, mj. pro monitorování a optimalizaci procesních zařízení. Modulární výroba znamená, že procesní zařízení lze rychle vytvářet a převádět, což firmám umožňuje pružně reagovat na nové požadavky trhu a výrazně snížit inženýrské úsilí. Studie udávají, že v průměru lze čas uvedení na trh zkrátit na polovinu, inženýrské úsilí snížit o 70 % a zvýšit flexibilitu o 80 % - ale také skutečnost že velkou část „uvázlých“ životně důležitých dat lze dosáhnout pouze s enormním technickým úsilím a v 80 % firem dosud zůstávají nevyužity.

Veletrh se vrací – a vystavovatelé také
„Vzhledem k narušeným dodavatelským řetězcům, rostoucím cenám energií, inflaci a klimatickým změnám bylo důležité se po dvou letech poznamenaných pandemií znovu setkat a seznámit se s nejnovějšími technologiemi, trendy a získat náhled do budoucnosti. Podařilo se spojit to nejlepší ze skutečného i digitálního světa. Kouzlo veletrhu nelze digitálně reprodukovat,“ hodnotí restart po vynucené covidové odmlce generální ředitel Deutsche Messe Dr. Jochen Köckler.
„Opětovné spuštění veletrhu Hannover Messe přišlo ve správný čas. Pro dialog mezi politikou a průmyslem je nenahraditelný, zejména v měnících se podmínkách, kdy firmy na základě svých inovací v elektrotechnickém a digitálním průmyslu ukázaly, že se na ně lze spolehnout při transformaci směrem ke klimaticky neutrální průmyslové společnosti,“ konstatoval prezident ZVEI a předseda poradního sboru vystavovatelů Hannover Messe Dr. Gunther Kegel.
Příští veletrh Hannover Messe se už vrací ke svému tradičnímu dubnovému termínu, a je naplánován od 17. do 21. dubna 2023. A podle průzkumu organizátorů prakticky všichni vystavovatelé již oznámili, že se příští rok vrátí.

Petr Kostolník
Foto: Archiv TMP

 
Publikováno: 28. 7. 2022 | Počet zobrazení: 352 článek mě zaujal 84
Zaujal Vás tento článek?
Ano