Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI)

Každoroční index digitální ekonomiky a společnosti měří pokrok členských států EU směrem k digitální ekonomice, a to na základě údajů Eurostatu i specializovaných studií a metod sběru dat. Index DESI pomáhá členským státům EU určit prioritní oblasti, jež vyžadují cílené investice a opatření. Index je také klíčovým nástrojem pro analýzu digitálních aspektů v rámci evropského semestru.

Výsledky DESI
Ze zjištění DESI vyplývá, že většina členských států sice v digitalizaci pokročila, ale v případě podniků zůstává využívání klíčových digitálních technologií, jako jsou umělá inteligence a data velkého objemu, stále nízké. Je třeba zvýšit úsilí o plné zavedení infrastruktury pro připojení (zejména 5G), která je nezbytná pro vysoce inovativní služby a aplikace. Další důležitou oblastí, v níž musí členské státy dosáhnout většího pokroku, jsou digitální dovednosti.
Z jednotlivých států EU si Finsko, Dánsko, Nizozemsko a Švédsko udržují přední pozice, byť se i tyto země potýkají s výzvami v klíčových oblastech využívání pokročilých digitálních technologií. Celkově se výsledky jednotlivých členských států sbližují. Především Itálie, Polsko a Řecko v posledních pěti letech výrazně zlepšily své skóre DESI, protože s podporou evropského financování výrazně investovaly do digitální oblasti a politicky se na ni zaměřily.

Vzhledem k tomu, že digitální nástroje se stávají přirozenou součástí každodenního života a účasti ve společnosti, hrozí, že lidé bez odpovídajících digitálních dovedností budou ponecháni stranou. Pouze 54 % Evropanů ve věku 16 až 74 let má alespoň základní digitální dovednosti. Cíl digitální dekády do roku 2030 činí nejméně 80 %.

Pokud jde o zavádění klíčových technologií, podniky během pandemie covid-19 začaly více využívat digitální řešení. Například využívání cloud computingu dosáhlo 34 %. Pouze 8 % podniků však využívá umělou inteligenci a pouze 14 % využívá data velkého objemu (cílem je 75 % do roku 2030). Pouze 55 % malých a středních podniků v EU je digitalizováno alespoň na základní úrovni (cíl: nejméně 90 % do roku 2030), což naznačuje, že téměř polovina malých a středních podniků stále nevyužívá příležitostí vytvořených digitálními technologiemi.
V roce 2021 se v Evropě dále zlepšilo gigabitové připojení. Sítě propojující budovy s optickým vláknem má k dispozici 50 % domácností, celkové pokrytí pevné sítě s velmi vysokou kapacitou tedy dosáhlo 70 % (cíl 100 % do roku 2030).
Pokrytí sítí 5G se v loňském roce rovněž zvýšilo na 66 % obydlených oblastí v EU. Přidělení spektra, které je důležitým předpokladem pro komerční spuštění 5G, však stále není dokončeno: v naprosté většině členských států bylo přiděleno pouze 56 % celkového harmonizovaného spektra 5G (výjimkou jsou Estonsko a Polsko). Některé velmi vysoké údaje o pokrytí navíc závisí na sdílení spektra v kmitočtech 4G nebo spektra 5G v nízkém pásmu, což zatím neumožňuje plné zavedení pokročilých aplikací. Odstranění těchto nedostatků je nezbytné pro uvolnění potenciálu 5G a pro umožnění nových služeb, jako je propojená a automatizovaná mobilita, pokročilá výroba, inteligentní energetické systémy nebo elektronické zdravotnictví.
Poskytování klíčových veřejných služeb online je ve většině členských států EU rozšířené. Před zavedením evropské digitální identity a peněženky má již 25 členských států zaveden alespoň jeden systém elektronické identifikace, ale pouze 18 z nich disponuje jedním nebo více systémy elektronické identifikace podle nařízení eIDAS, což je klíčový faktor umožňující bezpečné digitální přeshraniční transakce. Komise zveřejnila srovnávací hodnocení elektronické veřejné správy 2022 – viz graf na obr. 1.
EU vyčlenila na podporu digitální transformace značné zdroje. 127 miliard eur je věnováno na digitální reformy a investice v 25 národních plánech pro oživení a odolnost, které byly dosud schváleny Radou. Jedná se o nebývalou příležitost k urychlení digitalizace, zvýšení odolnosti Unie a snížení vnější závislosti prostřednictvím reforem i investic. Členské státy vyčlenily na digitální transformaci v průměru 26 % svého přídělu z Nástroje pro oživení a odolnost, což přesahuje povinný 20% práh. Členskými státy, které se rozhodly investovat více než 30 % svého přídělu z Nástroje pro oživení a odolnost do digitální oblasti, jsou Rakousko, Německo, Lucembursko, Irsko a Litva.

Závěr
Cesta k digitální dekádě, která byla navržena v září 2021 a měla by vstoupit v platnost do konce letošního roku, zavádí nový mechanismus správy v podobě cyklu spolupráce mezi orgány EU a členskými státy s cílem zajistit, aby společně dosáhly cílů, úkolů a zásad digitální dekády. Stanoví, že cíle digitální dekády se sledují prostřednictvím DESI, a proto jsou ukazatele DESI nyní strukturovány podle čtyř hlavních bodů Digitálního kompasu 2030.

Petr Mišúr
Foto: European Commission

Publikováno: 11. 1. 2023 | Počet zobrazení: 199 52