Válka čipů

Japonsko a Nizozemsko se hodlají připojit k USA, které zavedly v říjnu pod názvem CHIPS and Science Act rozsáhlá opatření, aby zabránili pekingské armádě získávat pokročilé technologie a vývoz strojů na výrobu čipů do Číny, což by jí téměř úplně zamezilo v nákupu vybavení potřebného k výrobě těchto špičkových součástí. Opatření Washingtonu omezila dodávky od amerických dodavatelů zařízení Applied Materials, Lam Research a KLA, ale k tomu, aby sankce byly opravdu účinné, potřebovaly USA ještě součinnost a podporu dalších stěžejních dodavatelů, jimiž jsou japonská Tokyo Electron a nizozemská firma ASML. Tyto tři země jsou hlavními světovými zdroji strojů a odborných znalostí potřebných k výrobě pokročilých polovodičů.
Samotné USA se přitom intenzívně snaží posílit toto odvětví na vlastní půdě. V létě navrhl americký Kongres Zákon o čipech a vědě, který má oživit výrobu čipů ve Spojených státech a zvýšit tak konkurenceschopnost vůči Číně na poli nových technologií. Nový zákon uvolňuje přes 52 mld. dolarů (1,25 bilionu Kč) ve formě grantů a dalších pobídek pro polovodičový průmysl. To by mělo změnit situaci. Dnes se v USA vyrobí stěží 10% globální produkce čipů, zatímco před více než 30 lety to bylo 40 %.

Souboj technologických velmocí
Čína ovšem nehodlá nečinně přihlížet a kromě toho, že oficiálně zahájila u Světové obchodní organizace (WTO) obchodní spor s USA a napadla rozhodnutí Washingtonu omezit vývoz čipů, zaměřuje se na vlastní vývoj i produkci čipů, aby snížila závislost na zahraničních dodavatelích.
Největší čínský výrobce čipů Semiconductor Manufacturing International Corp. (SMIC) už v létě oznámil investici 7,5 mld. USD (185,2 mld. Kč) do nové továrny na výrobu čipů pro telekomunikace, automobily a spotřební elektroniku v Tchien-ťinu. Na SMIC se vztahují americké sankce v souvislosti s jejími údajnými vazbami na čínskou armádu a investice je důležitou součástí čínské snahy o vybudování domácího odvětví výroby čipů.
Nová továrna v Tchien-ťinu bude po závodech v Pekingu, Šen-čenu a Šanghaji čtvrtým závodem ve výstavbě v Číně, kde má SMIC v provozu již šest výroben. Firma dodává sice zákazníkům po celém světě převážně špičkové čipy, v technologické zdatnosti a podílu na trhu ale zaostává za firmou Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), které společnosti blokují přístup k určitým výrobním zařízením. Ačkoliv sankce mají SMIC zabránit ve výrobě pokročilých čipů na úrovni průmyslového standardu, jak uvedla agentura Reuters, někteří analytici se domnívají, že firmě se to i přes sankce podařilo.

Obří investice asijských dravců
O posílení výroby pokročilých čipů ovšem usilují i jiné země. Kromě Evropy, která se chce zbavit závislosti na asijských dodavatelích, je to např. elektronický gigant Samsung, který v létě oznámil záměr investovat do roku 2028 sumu neuvěřitelných 20 bilionů wonů (v přepočtu 368,5 mld. Kč) do výzkumu a vývoje polovodičů. V Jižní Koreji už zahájil výstavbu nového komplexu, který povede na základě dlouhodobého plánu pokročilý výzkum zařízení a procesů nové generace pro paměťové i systémové čipy a také vývoj nových technologií.
Také Japonsko spěchá s oživením své výrobní základny čipů, aby je zajistilo svým automobilkám a oznámilo záměr investovat 500 mil. dolarů do výroby pokročilých čipů. Konkrétně do nové polovodičové společnosti, protože se chce znovu etablovat jako přední výrobce pokročilých čipů, které mají být kritickou součástí pro vývoj nových špičkových technologií, jako je AI, digitální průmysl a zdravotnictví. Ve spolupráci s USA chce země do roku 2025 vytvořit domácí výrobní základnu, která bude vyrábět špičkové čipy založené na 2nm procesu.
Tchajwanský výrobce TSMC se kvůli neklidné situaci v regionu a potenciální čínské hrozbě chystá přenést část své produkční kapacity do bezpečnějších končin, takže plánuje vyrábět čipy s pokročilou 3nanometrovou technologií ve své nové továrně v Arizoně.

Čipová budoucnost „made in Europe“
EU se snaží snížit závislost na dovozu nedostatkových mikročipů a uvolní v přepočtu 266 mld. Kč na podporu jejich vývoje v Evropě. Pro účely vývoje a výroby čipů uvolní pravidla, která v jiných odvětvích státům znemožní podporovat soukromé firmy a zvýhodňovat je tím před evropskou konkurencí. V dlouhodobější perspektivě by se Evropa mohla stát jedním z důležitých producentů na tomto velmi strategickém trhu. Zatímco v současnosti se EU na celosvětové produkci čipů podílí asi 9 %, do konce tohoto desetiletí by to mělo být 20 %.
Do posilování výroby čipů evropské provenience mohutně investuje např. společnost Bosch, která hodlá do roku 2026 vynaložit tři miliardy eur (zhruba 73 mld. Kč) na vybudování nových vývojových center v Reutlingenu a v Drážďanech, kde firma již loni otevřela supermoderní závod na výrobu čipů, a nyní hodlá vynaložit další investice na jeho rozšíření.
V posilování hi-tech výroby na evropském kontinentu se angažuje i americký Intel, který do 10 let hodlá v Evropě investovat až 80 mld. eur, zejména v Německu. Cílem počáteční investice je komplex dvou továren na výrobu mikročipů v Magdeburgu, posílí svou továrnu v Irsku, čímž celkové tamní investice přesáhnou 30 mld. eur a ve Francii zřídí své nové evropské výzkumné centrum zaměřené na vývoj a projektování. Firma bude investovat do výzkumu i v Polsku a Španělsku. V Itálii pak výrobce čipů jedná o výstavbě montážního a kompletačního závodu s možnou investicí až 4,5 mld. eur, který by měl zahájit provoz v letech 2025 až 2027.
Nicméně i kdyby se všechny zmíněné záměry podařilo v blízké době realizovat, výstavba závodů na výrobu polovodičů může trvat i několik (běžně tři až pět) let, a je tak pravděpodobné, že nové čipy nebudou sjíždět z jejich linek dříve než v roce 2025.

Josef Vališka
Foto: Shutterstock, ASML

Publikováno: 11. 1. 2023 | Počet zobrazení: 176 47