Evropa na baterky...

Rok 2022 ale podle statistik EASE (Evropské asociace pro ukládání energie) přinese jen něco přes 5 GW nových instalací, a 10 GW tzv. kumulativní kapacity. Při tomto tempu by to do roku 2030 znamenalo pouze 57 GW úložné kapacity z potřebných několika stovek.

V započatých projektech vedou Němci
V budování nových bateriových úložišť v Evropě vede v současné době Německo, které letos zprovozní celkem 3,9 GW, přičemž velkou část z toho tvoří zhruba 200 tis. nových instalací v rezidenčním sektoru. Druhá je Velká Británie s 3,6 GW, následuje Irsko s 1,4 GW, Itálie s 900 MW a Francie s 670 MW.
Poradenská společnost Wood Mackenzie na přední příčky v Evropě řadí také Belgii, Portugalsko, Holandsko a Španělsko. V první skupině evropských zemí s nejrozvinutějším trhem skladování energie ale není ani jedna východoevropská země. Ve druhé skupině jsou Řecko a Polsko, zatímco Rakousko, Maďarsko a Bulharsko už patří do třetí skupiny. Ostatní země východní Evropy (včetně ČR) jsou až v poslední kategorii.
V regionu jihovýchodní Evropy ale nyní dostal zelenou např. chorvatský start-up IE-Energy, který na pobřeží Jadranu začal budovat bateriový systém o výkonu 50 MW, největší v regionu. Brusel již na projekt poskytl grant ve výši 19,8 mil. eur, který pokryje asi 30 % výdajů. Úložiště bude v turistické destinaci poblíž Šibeniku v Dalmácii. Letos zahájená stavba by měla v první fázi obsahovat 10 MW provozního výkonu a kapacitu 22 MWh, dokončení je plánováno na první čtvrtletí příštího roku. IE-Energy, která se v loňském roce zapojila do denního trhu na chorvatské energetické burze (CROPEX), hodlá do roku 2024 celý systém posílit na 50 MW provozního výkonu a kapacitu 110 MWh. V jihovýchodní Evropě zatím žádné úložiště s takovou kapacitou neexistuje, Turecko ale připravuje projekt o výkonu 250 MW s předpokládanou kapacitou 1 GWh.

V připravovaných Polsko
Stavbu budoucího největšího energetického úložiště v Evropě chystá nyní Polsko, aby zvýšilo energetickou bezpečnost země a využilo možnosti svých obnovitelných zdrojů (např. plánované offshorové větrné farmy). Projekt již získal předběžnou licenci od polského energetického regulátora.
Bateriové úložiště s kapacitou více než 820 MWh bude napojeno na přečerpávací elektrárnu Żarnowiec o výkonu 716 MW, čímž vznikne hybridní zařízení o celkovém výkonu 921 MW s kapacitou přes 4,6 GWh. To odpovídá kapacitě největších konvenčních výrobních jednotek v Polsku, které jsou schopny zásobovat statisíce domácností.
Zařízení, které buduje polský státní výrobce elektřiny PGE, bude sloužit pro pokrývání nestabilit a hladké napojení OZE závislých na počasí. PGE již provozuje pozemní větrnou farmu o výkonu 100 MW a vlastní licence na výstavbu pobřežních větrných farem v Baltském moři s kombinovaným výkonem 3,5 GW.
Plánovaná hybridní instalace by měla zvýšit energetickou bezpečnost nejen Polska, ale i pobaltských států a synchronizovat litevské, lotyšské a estonské energetické soustavy se systémem kontinentální Evropy prostřednictvím projektu Harmony Link, elektrického propojení mezi Litvou a Polskem. Z 330 km vedení bude asi 290 km pod mořem, přičemž klíčovou součástí je 700MW vysokonapěťový stejnosměrný kabel.

Petr Sedlický
Foto: ENEL, Atladyn

Publikováno: 11. 1. 2023 | Počet zobrazení: 185 48