Krizi vyřeší nové technologie obnovitelných zdrojů
Země jako Česko mají málo přírodních zdrojů, je třeba se zaměřit na inovativní procesy ve výrobě, technologiích, službách a státní správě, říká Linda Armbruster, ředitelka pro inovace společnosti Creative Dock.
Energetickou krizi mohou nejlépe vyřešit inovativní technologie na využití obnovitelných zdrojů, které budou v budoucnu dominovat.
Jak byste definovala nejdůležitější inovaci pro současnou ekonomickou situaci?
Žijeme v digitální ekonomice, takže nejúčinnější inovace mají digitální povahu. Největší pokrok je nyní patrný v oblasti umělé inteligence, chytrých strojů nebo cloudových řešení.
Které inovace mohou pomoci vyřešit energetickou krizi?
Budou to inovativní technologie na využití energie z obnovitelných zdrojů. Ty budou doplňovat a postupně více a více zastupovat stávající zdroje, jako je jádro nebo plyn. Čelíme důsledkům předchozích let, kdy byla energie levná a nepřemýšleli jsme o jejím původu. V krátkodobém horizontu potřebujeme, aby vláda a poskytovatelé energií dali jednoznačné pokyny pro jednotlivce, domácnosti i podniky pro to, jak se mají chovat, abychom další měsíce a roky zvládli.
Co je podle Vás „největší inovace všech dob“?
Existuje tolik skvělých vynálezů, z nichž některé jsou velmi známé. Patří mezi ně penicilin, elektřina, tiskařský lis, antikoncepce nebo internet. Osobně jsem velmi zvědavá na některé nedávné lékařské pokroky, například genetickou technologii CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats), která by mohla potenciálně změnit miliony životů, ale také otevřít obrovské etické otázky. Tato technologie má velký potenciál pro uplatnění v různých oblastech molekulární genetiky, včetně pozměňování zárodečné linie lidí, hospodářských zvířat i dalších organismů nebo modifikace genů potravinářských plodin. CRISPR ve spojení se specifickými endonukleázami byly již testovány v různých organismech.
Jaká je pozice českých firem v oblasti inovací ve srovnání se švýcarskými nebo německými firmami?
Ať už jde o české, švýcarské, německé, nebo třeba mexické korporace, všechny vedou stejný boj, a sice jak inovovat navzdory pomalosti a rigiditě podnikových struktur. I když existuje vedení ochotné investovat do budování in-house inovací, často se ani těmto vysoce kvalifikovaným týmům nepodaří spustit, natož škálovat řešení. Zde vstupuje do hry externí budování podniku, které poskytuje potřebné řešení pro společnosti, které se snaží rozjet inovační iniciativy, získat trakci a co je nejdůležitější, mít vliv.
Jak si Švýcarsko/Česká republika stojí v celosvětovém měřítku?
Švýcarsko má hodně koncentrovaného kapitálu a je známé svými vysoce kvalitními a přesnými výstupy. Má však velmi málo přírodních zdrojů, a proto se nutně potřebujeme zaměřovat na jiné oblasti, jako jsou právě inovativní procesy ve výrobě, technologiích, službách a státní správě. Digitalizace služeb je pro nás tedy velmi důležitým odvětvím. A Česko na tom začíná být podobně.
Který národ nebo region je dnes nejinovativnější?
Žijeme v globalizovaném světě, takže si opravdu nemyslím, že existuje jeden nejinovativnější region. Jistě, existují některé místní kultury a prostředí, které mohou být otevřenější experimentům nebo legislativě, jež lépe podporují podnikání, jako je třeba Silicon Valley nebo Izrael. Inovace je však něco, co se dá učit od mladého věku. Není to o jedné zemi nebo regionu. Je to ta nejpřirozenější věc. Inovace je hra. Je to vynalézavost, představivost, řešení problémů a také o tom, že vždy posouváte hranice možného. Otázkou tedy je, zda vám to ten který region umožní.
Zajímají se ženy více o inovace než muži?
Navrhuji se zeptat: Co mohou muži udělat pro to, aby byl inovační prostor pro ženy přívětivější a přístupnější? Protože nedostatek žen v inovacích je systémový, a není založen na nějakých vrozených vlastnostech, ale na vzorcích zakořeněných v průběhu generací.
Vladimír Michna
Foto: Zbyněk Buřival
80
