Bič na telefonní a internetové „šmejdy“?

V novele občanského zákoníku dochází k úpravě povinností prodávajícího při uzavírání smluv po telefonu.

Smlouvy po telefonu a nevyžádaná obchodní sdělení
Kontaktuje-li podnikatel spotřebitele, může při komunikaci s ním použít automatický telekomunikační systém nebo faxový přístroj jen s předchozím souhlasem spotřebitele. Jiný prostředek komunikace na dálku (např. e-mail) umožňující individuální obchodní sdělení může použít jen pokud spotřebitel jeho použití neodmítl, přičemž tímto postupem spotřebiteli nesmí vzniknout náklady.
Kontaktuje-li podnikatel spotřebitele prostřednictvím telefonu nebo obdobného zařízení, musí mu sdělit už na začátku každého hovoru jeho obchodní účel a údaje o své totožnosti, a pokud telefonuje v zastoupení jiné osoby, rovněž informace o její totožnosti.
Při uzavírání smluv po telefonu musí prodávající spotřebiteli potvrdit telefonickou nabídku bez zbytečného odkladu i v textové podobě, a ten bude nabídkou vázán až poté, co projeví svůj souhlas elektronicky nebo podpisem potvrzení nabídky na listině.

Sdělení před uzavřením smlouvy
Novela občanského zákoníku stanoví povinnost sdělení před uzavřením smlouvy tak, že směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (prostředek komunikace na dálku), nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než mu učiní závaznou nabídku, zákonem stanovené údaje. To jsou mj. informace o hlavních vlastnostech zboží nebo služby v rozsahu odpovídajícím použitému prostředku komunikace na dálku a povaze zboží nebo služby, údaje o své totožnosti, adresu sídla, telefonní číslo a adresu pro doručování elektronické pošty, případně i údaje o jiném prostředku on-line komunikace, adresu provozovny (pokud se liší od adresy sídla).
A v případě, že podnikatel jedná za jiného podnikatele, také adresu, na niž může spotřebitel zaslat stížnost, celkovou cenu a náklady na dodání zboží, náklady na prostředky komunikace na dálku (pokud se liší od základní sazby), formu platby, způsob a čas dodání nebo plnění. Případně i pravidla vyřizování stížností, podmínky, lhůtu a postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy, či vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, pokud lze tohoto práva využít či údaj o existenci práv z vadného plnění, záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách a také údaj o kodexu chování, pokud se jej podnikatel zavázal dodržovat.

Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory
Novela občanského zákoníku stanovuje i podmínky uzavírání smluv mimo obchodní prostory. Určuje, že sjednává-li se smlouva mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání za současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele, poskytne podnikatel spotřebiteli zákonem stanovené údaje v listinné podobě (v jiné textové podobě jen pokud s tím spotřebitel souhlasí).
Za smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory podnikatele se považuje i smlouva uzavřená:
- v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání nebo s použitím prostředku komunikace na dálku, pokud k jejímu uzavření došlo bezprostředně poté, co oslovil spotřebitele mimo obchodní prostory,
- během výletu organizovaného podnikatelem za účelem nebo s účinkem propagace a prodeje zboží či poskytování služeb, nebo
- na základě nabídky učiněné spotřebitelem mimo obchodní prostory podnikatele za současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele.
Je-li předmětem závazku poskytnutí digitálního obsahu, který není dodán na hmotném nosiči, podnikatel má povinnost vydat spotřebiteli též potvrzení, že spotřebitel výslovně souhlasí se započetím plnění před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a že bere na vědomí, že udělením souhlasu zaniká jeho právo odstoupit od smlouvy.

On-line tržiště
Zákon o ochraně spotřebitele nově vymezuje pojem on-line tržiště, pro jehož provozovatele je stanovena rozšířená informační povinnost, aby byla zajištěna dostatečná ochrana spotřebitele související s tímto způsobem prodeje. Spotřebitel musí před uzavřením smlouvy vědět, s kým smlouvu uzavírá a jaké povinnosti má třetí strana a poskytovatel on-line tržiště při současném plnění obou těchto subjektů, a také zda se na smlouvu uplatní práva spotřebitele vyplývající z evropských předpisů. Důležité je též, aby byl spotřebitel seznámen s parametry určujícími pořadí předkládaných nabídek (tato informace je podstatná pro účely posuzování, zda nedošlo k užití klamavé obchodní praktiky).
Podnikatel má povinnost zajistit, aby spotřebitel vzal při objednávce výslovně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení. Je-li objednávka činěna použitím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku, musejí být označeny zřetelnou informací „Objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací. Nesplní-li podnikatel tuto povinnost, je smlouva neplatná, ledaže se jí spotřebitel dovolá.

Zveřejňování recenzí
Nově má prodávající pro zveřejňování recenzí povinnost uvést, jak zajišťuje, aby zveřejněná recenze pocházela od spotřebitele, který výrobek nebo službu skutečně použil nebo si je zakoupil. Zavádí se i zákaz tzv. dvojí kvality výrobků.

Poskytování digitálního obsahu
Novela upravuje nový smluvní typ, a sice smlouvu o poskytování digitálního obsahu. Spotřebitel má u tohoto smluvního typu v zásadě stejná práva z vadného plnění jako v případě klasické koupě.
Právní úprava smluvního poskytování digitálního obsahu zavazuje poskytovatele zpřístupnit uživateli věc v digitální podobě (digitální obsah) k užívání pro vlastní potřebu a uživatel se zavazuje platit za to odměnu. Vyžaduje-li užívání digitálního obsahu oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví, použijí se také příslušná ustanovení o licenci.
Není-li ujednán čas plnění, poskytovatel zpřístupní uživateli digitální obsah bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Poskytovatel splní tuto povinnost také zpřístupněním digitálního obsahu prostřednictvím fyzického nebo virtuálního zařízení, které si k tomu uživatel zvolil a je na poskytovateli, aby prokázal, že digitální obsah uživateli zpřístupnil.
Poskytovatel rovněž odpovídá uživateli, že digitální obsah je po dobu trvání závazku bez vad a současně zabezpečí, že budou poskytovány jeho ujednané aktualizace. Vedle toho zabezpečí, že budou uživateli poskytovány aktualizace nezbytné, aby byl digitální obsah bez vad po dobu trvání závazku a že bude na jejich dostupnost upozorněn.

Poskytovatel zejména odpovídá uživateli, že digitální obsah:

- odpovídá ujednanému popisu a rozsahu, jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem,
- je vhodný k účelu, pro který jej uživatel požaduje a s nímž poskytovatel souhlasil, a
- je poskytován s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k instalaci, a s uživatelskou podporou.

Poskytovatel odpovídá uživateli i za vadu způsobenou nesprávným propojením digitálního obsahu s digitálním prostředím uživatele, které bylo podle smlouvy provedeno poskytovatelem nebo na jeho odpovědnost. To platí i pokud propojení provedl uživatel a vada nastala v důsledku nedostatku v návodu dodaného poskytovatelem.
Má-li digitální obsah vadu, může uživatel požadovat její odstranění, ledaže je to nemožné nebo nepřiměřeně nákladné, což se posoudí zejména s ohledem na význam vady a hodnotu, kterou by digitální obsah měl bez vady.
Uživatel může požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupit od smlouvy, pokud poskytovatel vadu neodstranil nebo je z prohlášení poskytovatele nebo z okolností zjevné, že vada nebude odstraněna v přiměřené době nebo bez značných obtíží pro uživatele, vada se projeví i po odstranění, nebo je podstatným porušením smlouvy. Ovšem nevztahuje se to na jakékoli vady. Uživatel nemůže odstoupit od smlouvy, je-li vada digitálního obsahu jen nevýznamná, resp. má se za to, že nejde o zásadní významnou vadu.

Pro firemní zákazníky platí současná pravidla
Je nutno zdůraznit, že široký věcný záběr novely právní úpravy ochrany spotřebitele se týká pouze vztahu tzv. „podnikatel – spotřebitele“ (B2C), nikoliv vztahů mezi podnikateli navzájem (B2B), kde se právní úprava nemění. Nicméně i zde lze očekávat výkladové otázky a stanoviska, např. pokud kupující jako spotřebitel je současně podnikatelem a koupenou službu bude používat pro své podnikání.

Petr Mišúr
Foto: Freepik

Publikováno: 17. 3. 2023 | Počet zobrazení: 420 88