Nové oči budou pátrat po mimozemšťanech
Od prosince loňského roku se výrazně zvýšily naše šance zjistit, zda nejsme ve vesmíru sami – i když, jak varoval Stephen Hawking – to pro lidstvo vůbec nemusí být terno. Naopak, může mít i velmi nepříjemné důsledky.
K projektu Breakthrough Listen, který byl spuštěn v roce 2016 s cílem „odposlouchávat“ vybrané radioteleskopy ve snaze zachytit neobvyklé rádiové signály, jež by mohly pocházet od potenciálních vyspělých civilizací v naší galaxii, se nyní přidal jeden z největších radioteleskopů světa.
Projekt, který zatím využíval teleskopy v Západní Virginii (Green Bank Telescope), v Novém Jižním Walesu v Austrálii (Parkes Telescope) a několik dalších menších zařízení, čímž pokrýval obě hemisféry, může nyní využívat i data získaná systémem MeerKAT. Tím je Breakthrough Listen až 1000násobně silnější, což výrazně zvyšuje šance na odhalení signálů z jiných civilizací.
MeerKAT, tvořený polem 64 antén v Jihoafrické republice, je největším radioteleskopem na jižní polokouli a výrazně zvyšuje počet cílů, které může Breakthrough Listen analyzovat. Jeho antény mohou zaměřit až 64 různých objektů najednou, zatímco jiné teleskopy mohou v jednu chvíli zvládnout pouze jediný. 
„Samotný MeerKAT může sledovat padesátkrát větší oblast oblohy, než jakou dokáže najednou zachytit Green Bank Telesckope. Takto velké zorné pole obvykle obsahuje mnoho hvězd, které jsou zajímavými cíli při hledání technosignatur,“ uvedl Andrew Siemion, ředitel Výzkumného centra pro hledání mimozemské inteligence (SETI) Kalifornské univerzity v Berkeley.
Nejbližší výhled na příští dva roky počítá např. se zkoumáním Proximy Centauri b – naší druhé nejbližší hvězdy, v jejíž blízkosti jsou dvě exoplanety ležící v obyvatelné zóně. Tím, že projekt Breakthrough Listen pouze přebírá již získaná data a extrahuje z nich jiné informace, než jaké bývají určeny pro původní experimenty, nezatěžuje výzkumné týmy astronomů pracující s teleskopy.
V pátrání po mimozemském životě bude hledat i nově budovaný největší teleskop světa – Velký Magellanův Teleskop (Giant Magellan Telescope), který nyní vzniká na Carnegieho observatoři Las Campanas v Chile. S jeho budováním se začalo už v roce 2015, a původní plány počítaly s dokončením o tři roky později, ale nabral zpoždění kvůli narůstajícímu rozpočtu, který se podařilo zvládnout navýšením o 205 mil. dolarů konsorciem výzkumných institucí a univerzit.
GMT bude po svém dokončení v roce 2025 obsahovat sedm obřích zrcadel (každé o průměru 8,4 m, vyleštěných s přesností 25 nm, aby vytvořila jediný dalekohled o více než 25m průměru) a bude až 200krát výkonnější než současné výzkumné dalekohledy. Umožní tak vědcům nahlédnout do vesmíru mnohem jasněji než pomocí jakéhokoliv předchozího optického teleskopu – mj. i díky 10násobně větší ploše pro „sběr“ světla a čtyřikrát většímu prostorovému rozlišení, než nabízí Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), s nímž budou však spojeny i vysoce kontrastní kamery GMT, extrémnímu úhlovému rozlišení, a špičkovým spektrografům. To by mělo vědcům výrazně pomoci v úsilí o hledání známek mimozemského života v atmosférách pravděpodobně obyvatelných planet, zkoumání nejstarších galaxií, které se ve vesmíru zformovaly, a shromažďování informací, jež pomohou vyřešit záhady temné hmoty, temné energie, černých děr a vzniku vesmíru.
Vladimír Kaláb
Foto: SKA, McDonald Observatory, GMT
48
