Z premianta psancem
Zatímco spotřebitelé si produkty čínské značky s ikonou lotosového květu oblíbili, vlády mnoha západních zemí v čele s USA jsou jiného názoru a považují je za bezpečnostní riziko. Huawei tak čelí sankcím západních zemí, ale hodit ručník do ringu nehodlá.
V roce 2019 zařadily USA čínského výrobce na „černou listinu“ a zavedly vůči němu tvrdé sankce, kvůli nimž přišel o své americké dodavatele hardware i software. Produkty Huawei se tak musí obejít bez řady služeb a podpory společností Google, Qualcomm, Intel či Broadcom (takže firma mj. přišla o možnost používat ve svých smartphonech plnohodnotný licencovaný systém Android), a tlak nekončí. Další fáze sankcí by mohla Huawei izolovat od technologií 4G, Wi-Fi 6 a 7, dále od technologie související s umělou inteligencí (AI) či výkonnými výpočetními a cloudovými systémy a zastavit přístup k technologicky vyspělejším řešením.
Izolace nutí k inovacím
Sankce nejen uzavřely dveře přístupu Huawei k americkým čipům, ale také zabránily firmě prodávat své technologie v produktech v USA, takže zaznamenala prudký pokles příjmů (tržby mezi lety 2020 a 2021 se meziročně propadly o 28,5 %) a přišla o pozici největšího prodejce chytrých telefonů. Na sankce ale zareagovala zintenzivněním počítačového byznysu.
Loni generální ředitel Huawei Yu Chengdong oznámil, že společnost vytvoří jednotku podnikových počítačů a plně vstupuje na komerční pole. Nedávno také přetransformovala své podnikání v oblasti spotřebitelských počítačů do nové organizace, která bude dodávat i komerčním klientům, se zaměřením na služby vládě a podnikům. Což se jí zřejmě i daří, jak naznačuje informace pekingského prodejce Pandaily, že zařízení Huawei si již našla cestu k více než 25 000 vládních a podnikových zákazníků v Číně.
Čínský technologický gigant uvedl, že vyvíjí specifická řešení, např. v oblasti vzdělávání, lékařství, výroby, dopravy, financí a energetiky. Firma vyvinula i svůj vlastní procesor Kunpeng na bázi architektury Arm a vyrábí základní desky pro jeho osazení.
Citelně však bylo zasaženo globální podnikání Huawei v oblasti operátorů, které omezily zákazy používání zařízení této značky z obav před bezpečnostními riziky, čehož okamžitě využila konkurence. V Evropě tak např. přešli do tržní protiofenzívy tradiční rivalové, jako Ericsson či Nokia, pro něž byla úřední eliminace nepříjemného tržně úspěšnějšího soupeře skutečným požehnáním.
Zákaz využívání komunikačních prvků Huawei v komunikační infrastruktuře se chystá s ohledem na bezpečnostní rizika, před nimiž varují bezpečnostní služby, také v českých sítích – Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pracuje na přípravě regulace dodavatelů, která by se týkala telekomunikační a další tzv. kritické infrastruktury. Čeští mobilní operátoři nicméně upozorňují, že pokud budou donuceni zbavit se ve svých sítích technologií od Huawei, na nichž funguje v podstatné míře jejich současná infrastruktura, budou se úhrady nákladů spojených s případnou výměnou dodavatele, které vyčíslili na zhruba 24 mld. Kč, domáhat soudně od státu.
Zakázané vybavení si pořizuje i za zády USA
To však neznamená, že by americké sankce, byť měly pro Čínu nepříjemný dopad, ji srazily na kolena. Čínské firmy si nemohou obstarat vybavení pro výrobu čipů třídy 14 nm a těch, které využívají pokročilejší výrobní technologie. Čipy založené na takto sofistikovaných uzlech může zatím vyrábět pouze SMIC, takže pro většinu čínských výrobců čipů nejsou stávající omezení vyloženě fatální, ale čínští výrobci polovodičů už myslí i na zadní vrátka. Zatímco americká vláda pracuje na zavedení ještě přísnějších omezení pro čínský polovodičový sektor, a spolupracuje na tom se svými protějšky v Japonsku, výrobci čipů se sídlem v Číně urychlují své nákupy zařízení pro výrobu waferů (WFE), aby zajistili nepřetržitý provoz svých továren. Společnosti jako SMIC, HuaHong, Nexchip a Silan Microelectronics nakupují vše, co mohou a co může být užitečné pro jejich expanzi nebo udržení jejich současného provozu. Včetně zařízení z druhé ruky, i s využitím prostředníků, skrytých raději v pozadí, protože některé z WFE, které obstarávají, nelze odeslat do Číny, aniž by to porušilo sankce uvalené Spojenými státy.
Pořídit pokročilé nástroje je nezbytné nejen pro SMIC, protože vyrábí čipy pomocí široké škály výrobních procesů, ale i pro firmy jako HuaHong a Nexchip, které se specializují hlavně na vyspělé výrobní technologie, a získání i zastaralého či použitého vybavení je proto nutností, aby jejich továrny fungovaly. Dokonce i Huawei, který je pod přísnými sankcemi a nemůže legálně obstarat nic, co by obsahovalo pokročilou americkou technologii, zintenzivňuje nákup nástrojů pro výrobu waferů, což analytici připisují možným přípravám na vybudování továrny s SMIC, a snahu získat co nejvíce pokročilého výrobního zařízení.
Josef Vališka
Foto: Pixabay
55
