Vinyly jsou zpět a „cool“
Předpokládaný soumrak „elpíček“, které vládly audiosystémům téměř do konce minulého století, kdy je začaly vytlačovat magnetofony, kompaktní kazety a CD, se nekonal a gramodesky se těší rostoucí oblibě. A to navzdory nástupu streamovacích platforem, které už překonaly hudbu na fyzických nosičích.
Jenže stále je tu nemálo lidí, kteří touží mít v ruce právě něco hmatatelného, což streamovací kanály závislé na internetovém připojení rozhodně nejsou. Svou roli hrají i určité rituály související s poslechem gramofonu, jako je instalace desky, její spuštění, nastavení jehly apod., které mají na rozdíl od pár klinutí na displeji své kouzlo. A to zjevně do té míry, že předloni už prodeje klasických LP gramodesek (přesněji řečeno zisky z jejich prodejů) překonaly prodeje CD.
Paradoxní je, že prakticky polovina těch, kdo si gramodesky pořizují, nemá gramofon, jak ukázal průzkum provedený v roce 2019, a ani ti, kteří ho mají, si desky moc nepouštějí. To znamená, že mezi novodobými zákazníky je hodně těch, kteří si vinyly kupují jen proto, že retro je nyní „cool“, a z gramodesek se tak stává trochu snobská záležitost.
Jejich prodeje už sice nejsou co dříve, kdy se např. jen v USA na přelomu 70 a 80. let prodávalo na 350 mil. vinylů ročně. Aktuálně je to podle serveru Statista něco přes 40 mil. ročně. Nedávný boom prodejů gramodesek navíc začíná brzdit – zatímco v roce 2020/2021 vzrostly prodeje o 51,4 %, mezi roky 2021 a 2022 to už bylo jen o 4,2 %.
Mezi zákazníky jsou podle aktuálních statistik serveru speakergy.com z března letošního roku mapujících americký trh prakticky všechny věkové kategorie, ale největší oblibě se gramodesky těší mezi pětadvacátníky až pětatřicátníky a staršími.
K častým argumentům patří i kvalita analogového zvuku, která sice oproti streamovacím a digitálním formátům může být výrazně dokonalejší a pro uši audiofila libější, ale v případě skutečně špičkové poslechové kvality rozhodně nejde o nijak levnou záležitost. Oproti nenáročnému digitálnímu audiu to vyžaduje vyladěný systém gramofonem počínaje, přes zesilovač až po kvalitní reprosoustavy. A to už se bavíme o zařízeních v řádu statisíců Kč, o která je potřeba se také pečlivě starat.
A i když je na trhu plejáda nabídek levných gramofonů v retrostylu, jsou přesně takové jako jejich doboví předchůdci: za málo peněz málo muziky a jejich jehly milovaná elpíčka při častějším poslechu postupně ničí.
Ale tak či tak, vinyly si podle všeho své místo na trhu i hudební historii našly (analogový zvuk, bereme-li do úvahy i jejich předchůdce, je tu s námi už úctyhodných 146 let od doby, kdy ho T. A. Edison zaznamenal do voskového válečku) – a vzdát se jen tak nehodlají, zatímco i zdánlivě nejmodernější trendy se nezřídka ukázaly jako věc poměrně rychle pomíjivá.
Petr Sedlický
Foto: Wikipedia
35
.gif)
