Pařížské letecké nebe
Letiště Le Bourget v Paříži patřilo od 19. do 25. června tradiční přehlídce letecké a kosmické techniky Le Salon International de l’Aéronautique et de l’Espace. Své novinky na něm představilo 2453 vystavovatelů z téměř pěti desítek zemí.
Jedno z letadel budoucnosti, které má být uvedeno možná už letos na trh, představuje stroj SY30J Pangea americké společnost AirCraft Company. Je zástupcem nové řady hybridních-elektrických regionálních letadel Pangea. Švýcarská firma Akkodis prezentovala koncept Green&Fly pro ekologičtější regionální letadla (CS25) s inovativním designem a propracovaným mechanismem pohonu vodíkovými palivovými články, bateriemi a superkondenzátory.
Z kategorie futuristické letecké dopravy budoucnosti je projekt švýcarské firmy Destinus, která nastínila 25místný hypersonický letoun „S“ na vodíkový pohon. Měl by umožnit spojení Paříží – New York za pouhých 90 minut. Využitím vodíku se zabývá i americká firma Hydroplane, která vyvinula modulární pohon s vodíkovými palivovými články od 200 kW do 1 MW.
Kromě nyní adorované energie pro letecké motory v podobě baterií či palivových článků možná přinese do letectví revoluci i jiná technologie. Tu představuje tepelný plazmový proudový motor vyvíjený francouzskou Sylphaero. Pohonný systém je založen na termodynamice a její plazmové tryskové motory mají dosahovat stejných rychlostí jako konvenční tryskové motory, aniž by vypouštěly CO2.
Než ale nastoupí e-letadla nebo stroje využívající vodíkový pohon, budou nebe brázdit ještě klasické letouny, ovšem v moderní, ekologičtější a efektivnější podobě, jako je např. D328eco německé firmy Deutsche Aircraft, který má na trh přijít příští rok. Jde o 40místný turbovrtulový stroj, který je navržen jako nejúčinnější a technologicky nejvyspělejší víceúčelové letadlo s EIS do roku 2026.
Ve službě je už naopak ME-1A americké firmy Mallard, určený pro provoz v oblastech s omezenou infrastrukturou. Tento cenově dostupný obojživelný letoun kompozitní konstrukce je nezávislý na startovací a přistávací dráze. Má nabízet nejlepší dolet, užitečné zatížení i bezpečnost ve své třídě.
Letiště plné dronů
Na aerosalonu nemohly chybět drony prezentované v nejrůznějších podobách a souvislostech. Například stroj, který rozhodně nešlo přehlédnout, byl nepochybně Aarok firmy Turgis & Gaillard – největší bezpilotní letoun, který kdy Francouzi vyrobili. S téměř 22m rozpětím křídel překonává zhruba o metr americký MQ-9A Reaper a úctyhodná je i jeho celková provozní hmotnost 5,4 tun, z čehož 2,5 tuny připadá na samotný dron, zbytek např. na opravdu silnou výzbroj nebo průzkumné systémy. Ve vzduchu vydrží po celý den a silný podvozek mu umožňuje vzlétnout i z nerovného terénu, jako jsou pole nebo louky. Je poháněn turbovrtulovým motorem o výkonu 1200 koní, ale v plánu jsou i motory Safran Ardiden 3 nebo v ČR vyvinutý GE Aviation Catalyst.
Izraelská Copterpix předvedla kromě autonomního hlídkového systém APS300 s mikrodrony řadu víceúčelových strojů ERE95. Měla by na základě nCPX Open Framework poskytovat o 30 % lepší parametry než jakékoli jiné řešení dronů. Firma Uvision Air, rovněž izraelská, ukázala vysoce přesný systém tzv. vyčkávací munice Hero-400EC s dlouhým dosahem a nízkou akustickou, vizuální a tepelnou charakteristikou. Systém dokáže lokalizovat, sledovat a zasáhnout statické i pohyblivé cíle.
S ryze mírumilovnými drony se naopak pochlubila malajská Meraque Servuices. Její Agri Hybrid Drone je určen pro letecké postřiky, čímž dokumentuje silný nástup robotické automatizace do zemědělského sektoru. S netradičním dronem přijela i japonská Space Entertainment Laboratory. Ukázala hydroplán řady Hamadori jako UAV, který startuje a přistává na mořské hladině a je schopen letu na velké vzdálenosti s různým užitečným zatížením. Rovněž netradiční stroj v podobě malé autonomní helikoptéry předvedla i rakouská firma Schienbel Aircraft pod názvem Camcopter S-300 UAS s prodlouženým doletem a zvýšenou nosností.
Dalším pozoruhodným dronem, který byl v Paříži k vidění, byl stroj Katla 3, novinka švédské firmy Katla Aero. Elektrický dron pro vertikální vzlet a přistání je specifický svým určením pro drsné severské skandinávské podmínky. Je postaven pro mise, kde je prvořadá vysoká rychlost a spolehlivost.
Aerotaxíky na dohled
Už zanedlouho se budeme dopravovat místo po silnici v oblacích, jak předvedl německý výrobce Volocopter své dvoumístné eVTOL (s vertikálním vzletem a přistáním) aerotaxi VoloCity s 18 rotory. Chlubil se doletem 35 km, rychlostí až 110 km/h a do roku 2024 by měl přepravovat cestující po Paříži.
Příští rok má být uveden na trh i eVTOL firmy Archer. Tento 5místný stroj Midnight by měl po certifikaci FAA začít létat s pasažéry už v roce 2025. Bezpečný letoun s dosahem 160 km je optimalizován pro provoz na trasách zhruba 30 km tam i zpět. Podobné plány má i německá Autoflight Europe se svým eVTOL strojem Prosperity k přepravě cestujících s 250km doletem a cestovní rychlostí 200 km/h. Francouzská Ascendance Flight Technologies chystá na příští rok hybridní letadlo eVTOL Atea, které má nabídnout poloviční náklady ve srovnání s helikoptérou.
Ve stejnou dobu se chystá na oblohu i eVTOL Ether Rider americké firmy NANCo Aero. Jde o hybridní elektrický stroj určený k rychlému zásahu. Vyznačuje se chráněnými vrtulemi a distribuovaným elektrickým pohonem, což umožňuje větší bezpečnost. Ryze nákladní eVtol představuje naopak Sonet Quad britské firmy IONA Logistics pro rychlé dodávky ve venkovských oblastech. Podle výrobce představuje energeticky nejúčinnější nákladní eVTOL platformu, na nebi se má objevit ještě letos.
Renesance vzduchoplavby?
I když to zní v souvislosti s nejmodernějšími stroji trochU surrealisticky, ke slovu přichází i „stará dobrá klasika“ – balóny. Francouzský start-up Eonef, který si klade za cíl vytvořit vzdušnou platformu nezávislou na určitém druhu energie (a energii vůbec) prezentoval multifunkční ekologický upoutaný balón, který může sloužit pro detekce a monitorování lesních požárů, jako telekomunikační uzel, pro pozicování a monitorování zásahových týmů v reálném čase, sledování kvality ovzduší apod.
Další francouzská firma Voliris zase chce uvést na trh nákladní vzducholoď NATAC pro těžké a nadrozměrné náklady. Má být ideální pro špatně dostupné oblasti jako automatizovaná kyvadlová doprava s přepravní kapacitou o hmotnosti až 30 tun.
Josef Vališka
Foto: Akaer, Katla Aero, Turgis & Gaillard, Ascendance Flight Technologies, Akkodis, Voliris, BIRD Aerosystems
31
.gif)
