Pojistné u přeshraničních pracovníků

Rámcovou dohodu, která začala platit od 1. července 2023, kdy vypršela platnost tzv. „no-impact policy“ zavedené v souvislosti s pandemií covid-19, představila Evropská komise, aby nedocházelo k diskriminaci přeshraničních pracovníků. Vzhledem k tomu, že místo fyzického výkonu práce je často rozhodujícím kritériem pro určení příslušnosti k odvodům pojistného, může vést teleworking (práce z domova v zahraničí) ke změně příslušnosti k pojistným předpisům, což má dopad nejen na zaměstnance, ale i jejich zaměstnavatele.
Dle základních koordinačních pravidel pro zaměstnance pracující ve více členských státech je rozhodující, v jakém rozsahu vykonávají práci ze svého bydliště. Pokud to představuje alespoň 25 % jejich činností (z pohledu pracovní doby nebo odměny), podléhají pojistnému systému státu bydliště. Rámcová dohoda zvyšuje tento limit až na 49,9 % pracovního času a přináší zjednodušený proces udělení této výjimky, kdy při splnění stanovených podmínek budou žádosti o výjimky schvalovány automaticky bez nutnosti souhlasu druhého členského státu.
Rámcová smlouva se nevztahuje na manuální práce a nebude ji možné aplikovat v situacích, kdy zaměstnanec pracuje ve více členských státech (či třetích zemích mimo EU/EHP), současně podniká jako OSVČ a pokud by ve státě bydliště pracoval z pobočky svého zaměstnavatele či obchodního partnera/klienta. V takových situacích lze požádat o individuální výjimku, jejíž udělení je však podmíněno schválením institucemi všech dotčených států. O výjimku podle Rámcové dohody je možné požádat až na dobu tří let do budoucna, a to i opakovaně. Žádost se podává ve státě, kde chce být zaměstnanec pojištěn (tj. ve státě sídla zaměstnavatele).
Pokud žádost o udělení výjimky podána nebude, určí se příslušnost zaměstnance k pojistným předpisům podle základních koordinačních pravidel EU. Zaměstnanec pracující ve dvou či více zemích (vč. přeshraničního home-office) by však neměl zapomenout na oznamovací povinnost vůči místně příslušné instituci sociálního zabezpečení ve státě bydliště, ani by neměly být opomenuty daňové dopady ve státě bydliště zaměstnance, kde je činnost vykonávána, a to nejen na straně zaměstnance, ale i na zaměstnavatele.