Lovci blesků z ČVUT
Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze s kolegy z Akademie věd ČR zaznamenali pomocí přístrojů několikasekundový blesk, jehož velikost přesáhla hranici běžně velkého okresu.
Výzkum složitosti a délky trvání přírodních výbojů potvrdil, že blesky jsou významně větší a trvají podstatně delší dobu, než se dosud předpokládalo. Díky nově použité metodě pozemního měření je lze také detekovat častěji, než to umožňují stávající metody. Jde o první takováto zjištění na území Evropy vůbec.
Hlavním cílem jejich výzkumu na odhalení podstaty extrémních jevů v atmosféře a ionizujícího záření, bylo ověřit, zda vznik blesků (ne)souvisí s ionizujícím zářením a pozorování časové a prostorové rozměrnosti blesků se přidalo jako „vedlejší produkt“. Zajímavé výsledky přineslo i měření délky trvání výboje: naměřené hodnoty se obvykle pohybují v řádu stovek milisekund, přičemž maximální doba trvání blesku může dosáhnout i několika sekund.
K měření velikosti blesku využili veřejnou detekční síť Blitzortung.org, která určuje polohu výboje s přesností na kilometry. Detektory ukazovaly, že jeden z blesků proběhl téměř přímo nad měřícím vozem, přitom nejbližší výboj detekovaný Blitzortung.org byl až 80 km daleko. Z toho odvodili, že blesk byl dlouhý více než 80 km, nebo že k synchronnímu výboji došlo v takovéto vzdálenosti.
Ačkoli se ve světě už podařilo zachytit mnohonásobně větší blesky, ve středoevropském rámci jde o největší a nejdéle trvající dosud zaznamenaný bleskový výboj detekovaný metodou pozemního měření.
Jako první výzkumný tým v Evropě využili vědci z ČVUT tři speciální měřicí vozidla k přepravě a napájení přístrojů v blízkosti bouřek, které vybavili celooblohovými vysokorychlostními kamerami, anténami a detektory ionizujícího záření.
Jelikož se třemi měřícími vozy nemohou pokrýt celý region a zjistit, kde přesně blesk začal, lze však vzhledem k velikostnímu rozptylu přepokládat, že začíná jinde, než nakonec udeří.
Foto: ČVUT
33
.gif)
